Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fat Old Donald - Toska

Fat Old DonaldToska

Jirka D.15.8.2019
Zdroj: CD v 4-panelovém digipaku (# ck037-2) // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82 // PC / Beyerdynamic DT 770 PRO 250 ohm
VERDIKT: Toska obsahuje místa podmanivá a posluchačsky vděčná, ale vedle nich i prostoje a zbytečné prodlevy.

Starého tlustého Donalda jsme na stránkách Echoes už jednou probírali a bylo to v souvislosti s jejich prvním EP s tím dlouhým názvem, ze kterého si pamatuju akorát slovo kuře. Zájemci čtěte ZDE, i když vám to k ničemu asi nebude, protože podle slov oficiálně sdělených k novému albu, se kapela posunula, proměnila, a to díky příchodu nových členů. Nebudu tvrdit, že si zmíněné první EP pamatuju, takže dnes s čistým listem papíru zahájíme novou zkušenost.

 

Jako úvod do světa nové desky by myslím mohla být zajímavá informace z tiskovky k nahrávce, kde se mimo dalšího píše následující: druhá deska (...) se žánrově hlásí k minimalismu a trochu netradičnímu post-rocku (...) hlavními tématy jsou zde jistá melancholie a smutek (...) Toska svým názvem odkazuje k naturalismu a realismu především ruské literární prózy, kde samotný výraz vyjadřuje specifický druh duševního strádání a hladovosti po čemsi neuchopitelném. Konec citace.

 

Takže tak trochu post-rock v duchu Dostojevského, což by titulní malba (mimochodem velmi povedená) mohla napovídat - řekl bych další možná varianta ke slavnému obrazu Emila Filly. Je pak docela škoda, že kromě tohoto pěkného obrázku je CD edice strašně chudá, 4-panelový digipak bez čehokoliv navíc, bez informací, bez nápadu, jedním slovem ošizený. Vinylovou edici jsem neviděl, takže nezbývá než doufat, že dopadla lépe. Jako bonus můžete přemýšlet o tom, jak se celá nahrávka (61 minuta) vešla na jednu gramodesku.

 

 

Hudba je post-rock tak, jak se obecně chápe ve smyslu především kytarových ploch, s hromadou atmosféry, rozprostřený do šíře a do dály, v tomto případě klidnější, skutečně melancholičtější a zamyšlenější, s decentním, ale výborným klávesovým/samplovaným podkresem. Na můj vkus by snesl víc dynamických zvratů, vypjatějších momentů, ale kapela s něčím takovým asi nepočítala a tak na nic takového nedošlo. Otázka, jak podobná produkce může bavit celou svou hodinovou délku, je z kategorie dotěrných, protože jedna z možných odpovědí je ta, že místy je to dost nuda a myšlenky na zkrácení, prostříhání a rituální sebevraždu se vkrádají až s nebezpečnou naléhavostí.

 

Mezi zajímavé momenty lze zařadit ty, kde se k nástrojům přidává hlasová stopa (ne vždy, ale většinou se to povedlo), anebo kdy muzika přechází do lehkého transu psychedelického rocku (Tünde, Lájos Básci), který celkem snadno přechází na posluchače. Hranice mezi tímto modelem a přešlapující nudou je ale docela tenká a řekl bych, že se bude hodně proměňovat v závislosti na naturelu posluchače. Umím si představit typy, kteří desku zhltají jako malinu, a pak ty další, kteří nepostoupí ani do druhého kola. Asi jste z předešlého textu pochopili, že jsem tak někde uprostřed - jsou místa, která mě dokážou strhnout a dvojka Tünde budiž toho příkladem, a pak jsou místa, kde se šťourám v nose a sleduju časomíru (úvodních osm minut Larva a další). Kapela evidentně brala ohledy především na sebe a na svou tvůrčí svobodu, což je na jednu stranu chvályhodné, ale pak je tu taky posluchač a ten nemusí pochopit úplně všechno.

 

Abych to celé nějak shrnul - album Toska mi celkem sedí jako takový nenápadný poslech v práci a při práci, kdy potřebuju myšlenky soustředit jinde, a kdy takový nevíravý podkres beru jako fajn kulisu dotvářející celkovou atmosféru. Ale že bych si doma sedl před přehrávač a vydržel to celé až do konce soustředěně a naplno, to po mě prosím nechtějte. Na to jsem příliš impulzivní povaha.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 15.8.19 19:30

O vinylu jsem taky uvažoval, ale docela se děsím toho, že to někdo nacpal na jednu desku. Což je 30 minut na stranu. 2LP to podle všeho není (cena 350,-) a o nějakém zkrácení jsem nikde nic nenašel. Takže nevím, jak to bude hrát...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lomikar / 15.8.19 19:03odpovědět

Jo a ještě se mi moc líbí ty náladotvorný neokázalý texty a atypický užití zpěvu, který občas úplně splyne s podkresem. A ten přebal je tak perfektní, že snad já do toho vinylu i půjdu.

Jirka D. / 15.8.19 19:30odpovědět

O vinylu jsem taky uvažoval, ale docela se děsím toho, že to někdo nacpal na jednu desku. Což je 30 minut na stranu. 2LP to podle všeho není (cena 350,-) a o nějakém zkrácení jsem nikde nic nenašel. Takže nevím, jak to bude hrát...

Jirka M. / 17.8.19 1:56odpovědět

Na vinylu je zkrácená verze o celkové stopáži cca 45 minut. Tři nejkratší skladby jsou z LPčka vynechány, ale součástí LP je download kód na komplet album. Asi jsme to na ten Bandcamp nějak zapomněli dopsat.

Jirka D. / 19.8.19 10:44odpovědět

Ahoj a díky za informaci ... v podstatě se tím mnohé vysvětluje. Myslím si, že by stálo zato ji uvést někde oficiálně, klidně na ten bandcamp, klidně v informacích o desce v e.shopu vydavatele, protože to pro kupujícího bude podstatná věc. Celé se to tam tváří tak, jak kdyby LP obsahovalo komplet nahrávku.

Lomikar / 15.8.19 18:39odpovědět

O mé impulzivní povaze asi nejsou spory, nicméně díky dnešní fantastické kocovině jsem si tuhle desku překvapivě užil a to přesně tím způsobem, že jsem seděl před přehrávačem a soustředěně rozplétal každý tón. A uvědomil jsem si, jak je to pod tou střídmostí strašně dobře napsaný a soustředěný dílo, který akorát na svoje nápady kdovíjak neupozorňuje. Možná jindy na pozadí bych to odmávl jako pohoda post-rock na horší časy a šel se zhulit k posledním Earth, dneska to narazilo na nějakou moji vnímavou náladu a sedlo to jak vidle do psa.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky