|
|
||||||||||

Název alba byl zvolen vskutku příhodně, protože pokud bych měl ze svých dojmů vybrat jeden hlavní, nejsilnější, byl by to právě ten směřující jednolitému kusu čehosi, kde nepoznávám začátek, konec, směr, prostě nic. Pokud už tušíte, že dnešní recenze bude patřit k těm kritičtějším, tušíte správně.
A začněme zvukem, který byl vytvořen od A do Z (čti „nahráno, smícháno i zmasterováno“) v lipovském studiu Šopa. Už jsem to psal mockrát, ale zopakuju to znova – něco takového NEPOKLÁDÁM za zvuk rockové nahrávky. Jde o torzo, které zbylo z původních záznamů po aplikaci post-produkčních úprav, torzo neposlouchatelné, bolestivé, u jehož reprodukce i moje přítelkyně (která netuší nic o problematice Loudness war) rezolutně prohlásila, že buď ona nebo tohle. Nemá proto smyslu zabývat se něčím dalším, můžeme se sice dohadovat o kvalitě sejmutí nebo o seskládání mixu, ale proč, když výsledek vám při hlasitém hraní uřízne uši. (Podrobně jsme o problematice dynamiky nahrávek psali v TOMTO článku – pozn. aut.).
O něco pozitivnější dojmy zanechává obsah hudební, který byl už mnohými přede mnou připodobněn ke kolegům Dark Gamballe (což připouštím), i když na velké oslavy to není ani zde. Skladby jsou skládány poměrně jednoduše z tradičních částí (sloka-refrén-most), což samozřejmě není na škodu, když je výsledkem dobrá písnička. Bohužel moje pocity z desky směřují spíše k málo radostným horizontům, kompozice působí nemotorně, skladby neplynou a především jsou si všechny ubíjejícím způsobem podobné. Z alba proto nic nevyčnívá (snad s výjimkou refrénu čtvrté skladby, který považuju za zdařilejší část nahrávky), sloky nenápadně kulhají v před, podepřeny nenápaditými a mnohokrát ohranými kytarovými riffy, refrény se snaží skladbu vygradovat, což se ale nedaří rovnou měrou díky plochému zvuku a absenci skutečně silných motivů.
Souhrnně řečeno, album nepřináší vůbec nic nového (včetně ruchů, které spíše ruší) a jako jedinou cestu při takto ustrnulé recyklaci vidím pouze v umění napsat hitovou skladbu. Skladbu takovou, kterou bych si užil (jak to u hitů chodí) a přestal se zabývat tím, že její vnitřek je mlácení prázdné slámy. Bohužel to je přesně ta skutečnost, kterou na albu postrádám, a která ve výsledku vede k tomu, že poslech je do značné míry unavující a při třetí čtvrté skladbě moje pozornost odkráčí jinam.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Prosinec 2012
Žánr:electronic rock / metal
Silvestr Müller - bicí
Marek Loučka - baskytara, samply, ruchy
Mira Kosa - kytara
Ivko Vrána - kytara
Pepa Michálek - hlasy
Michal Fabien - texty
1. Monolit
2. Data Morgana
3. Reálie
4. Siréna
5. Cestopiss
6. Černočerno
7. Dus se!
8. Stejnohra
9. Bezmasčí
10. Nezamykám
11. Zvláštně zvláštní

Metal in Art
17.11.18, klub Art, Opava

The Algorithm
Brute Force

Marduk
Wormwood

Def Leppard
Hysteria

The Dillinger Escape Plan
One of Us Is the Killer

Vees
No Way Back

Ulvtharm
7 Uthras

Bethrayer
Burning Scars

Julie Christmas / Cult of Luna
Mariner

Mortal Cabinet
Necrotica

Hail of Bullets
Hail of Bullets (EP)
Tiskovka: První album projektu Was Foucault a Fantomas? s názvem History of Madness vyšlo na kazetovém labelu Neoautist tapes. Za nahrávkou stojí Tomá...
8.5.2026Francouzští démoni Haemoth 22. května vydávají nové album Black Dust pod značkou Agonia Records. Na ochutnávku zveřejnili skladbu When The Dust Finall...
6.5.2026Brněnský projekt Ravenoir převyprávěl skladbu Hrabě X od Pražského výběru...
1.5.2026Karvinští blackers Inferno zveřejnili informace o svém nadcházejícím, devátém albu s názvem The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair), které ...
29.4.2026Tuzemská black metalová legenda Inferno upoutává teaserem (ZDE) následovníka čtyři roky starého počinu Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity). To...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.