Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Frontier Guards - Interface

Frontier GuardsInterface

Ruadek4.1.2015
Zdroj: CD / flac, promo od vydavatele
Posloucháno na: FiiO X3 + Koss Porta Pro
VERDIKT: Svým způsobem zajímavá elektrárna z nedalekých industriálních zón, které by neškodilo více výraznějších skladeb a odstínů.

Sice skoro o dva roky později, ale přece jsme se sešli u alba Interface elektrárny Frontier Guards, za kterou stojí zavedená jména - Martin Pavlík (Beamship, H.E.E.L.) a Tomáš Galle (H.E.E.L.). Tato banda už má na světě aktuálně novinkovou desku, takže jen velmi stručně, přesto poctivě a pod drobnohledem.

 

FG nenabízejí ostrá tempa EBM, v jejichž mohutných kovových rytmech by omotávali posluchače svými vizemi o beznadějné budoucnosti, utopené v samoúčelných válkách. Nehrají ani zpěvnou verzi tohoto stylu, nepřetékají melodiemi nahodile rozhozenými po umaštěné podlaze. Jejich styl hraje více na pocity a atmosféru, plusem jsou nakonec i zajímavě dosazené zpěvy. Pro příznivce tohoto stylu nabízí kapela dostatečné vyžití v nitru jejich syntetických zvuků a rytmů, vše obalené v temnotě, a to řádně kovové a industriální. Postapokalyptická nálada čeří vlny od první do poslední skladby a klukům se daří udržovat pozornost po celou stopáž - z desky mám opět pocit, že je to příjemné vyznání z lásky k nestárnoucímu EBM.

 

Kritický pohled na tuto desku je složitější, mnoho kapel z této odnože elektroniky nestojí o výrazné posuny do vod neprobádaných či za každou cenu progresivních. Retro styl a udržování sebe samých v jasně daných mantinelech je cestou, která je cílem. Nejinak je tomu i u FG, kteří se neženou k přílišným experimentům a drží se mezi betony s jistotou sobě vlastní. Deska by mohla dobře posloužit jako soundtrack k počítačové hře (1-st person střílečka jakéhokoli druhu). Za sebe bych každopádně přivítal občasně rychlejší rytmy, zapamatovatelnější motivy, více odlišné skladby. Celá deska působí sice jako jednotný celek, nic z ní však nedokáže vybočit.

 

Zářné momenty spatřuji v pojetí skladeb Dark Age (efekt na vokálech a atmosféra) a poslední Cum Spiro Spero (konečně rychlejší rytmy, které kapele sedí).  FG svým způsobem potěšili, avšak nijak nerozsekávají, pouze udržují svůj standard, což mi stačí víceméně tak z poloviny. Neškodilo by přidat barvitější odnože palety výraziva, možná dostat do hudby elektronické perkuse na vyšším levelu, zkusit do strojové šedi nalít jiný olej. Zatím mi z toho vychází průměrná strojárna, která ale stojí za poslech.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 6.11.14 8:30

Určitě bych nezapomínal na zcela prvotní dílo MFKR (1996), které osobně řadím na vrchol jejich všemožného snažení, ačkoliv jej stvořilo výrazně odlišné složení kapely. Následující dvě alba Slipknot a Iowa stavím na roveň. Nejspíš kvůli tomu, že na Iowa jsem je poznal. S příchodem Vol.3 můj zájem citelně propadl, avšak stále tuhle desku zkousnu. Zbytek už jde zcela mimo mě, včetně této novinky. Chybí mi tu především přínos hracího umu Joeyho, jeho bicí jsem vždy s radostí sledoval...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Karel / 12.7.15 23:47odpovědět

výborný!

Roman / 14.1.15 20:16odpovědět

https://www.youtube.com/watch?v=KjgHqBB57wo pecka!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky