Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fungoid Stream - Oceanus

Fungoid StreamOceanus

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Největší zážitek roku 2010 na poli funerálního doom metalu.

Posedlost funerálem aneb nejhlubším doomovým uměním u mě vzrostla natolik, že je nevyhnutelně nutné věnovat mu zmínku i v těchto slastných dubnových dnech. Pohřební proces skýtá několik souborů, které by člověk neměl minout. Já mezi ně nově, zcela přesvědčen a s pohřebním věncem na pevných ramenou, řadím také argentické duo FUNGOID STREAM. Ti předloni vydali již tak dosti silný a ceněný debut jménem "Celaenus Fragments" a jednoznačně jím upoutali pozornost. Mé první kroky k projektu sice vedou až ruku v ruce s následníkem "Oceanus", ale nebál bych se vlka nic. Natož pak pohřebního průvodu, který toliko navštěvuji téměř denně. Inu, pořád je někdo v čele průvodu.... Teď jsou to FUNGOID STREAM, ovlivněni panem Lovecraftem a zejména tajemnými hlubinami a nekonečností oceánu.

 

Doom metal v podání této dvojky je prost hustých syrových rytmů, dominuje atmosféra, ultrapomalá a rozpínající se do nejzazších koutů matičky tmy. Ta tma patří mase vodní plochy (název "Oceanus" je myslím jasný) a je zachycena víc než zdařile. Musím přiznat, že mě pohltila ihned a nebýt zavčasných probuzení z temně modré hypnózy, byl jsem již nesčetněkrát utopen. Album je doslovnou výstavou pocitové ponurosti, přehlídkou smutečního vyvrcholení. Nic z tohoto ranku mě za poslední měsíce tak nepraštilo přes uši, jako loňské album FUNGOID STREAM. Deprese, která se line s každým tónem až na konec alba, je kolikrát tak plná snahy o napravení se z hříchů, že se člověk ve slabší chvilce skutečně octne poněkud nalomen. Není větší radosti, než když se zhudebnělý smutek stane samotnou, mimohudební náladou, další dimenzí. Stane se oživlou přítomností myšlenek a vizí. Husí kůží, potem, či bezvýchodnými útěky zpět do reality ze země snů a domněnek. Tohoto FUNGOID STREAM dosáhli bez větších bolestí a s ohromujícím přehledem. Klobouk dolů, krchov sem.

 

fungoid stream


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky