Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology

Gnaw Their TonguesEschatological Scatology

Bhut17.12.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Dopřejme nezřízenému hluku trochu učesanosti a pořádku. Dopřejme uhlazené čistotě trochu nezřízenosti a anarchie. Dopřejme si Eschatological Scatology od Gnaw Their Tongues.

Některé one-man projekty stojí za nevelký peníz, který by se těžko vměstnal pod hyponychium. Jsou však i takové, jejichž nahrávky si nejeden nadšenec velice cení. Někde mezi tím jsou skupiny, které to mají jak na sinusoidě. A přesně kdesi v tomto středu jsem vyhrabal Gnaw Their Tongues a letošní dílo Eschatological Scatology.

 

Předně si musíme ujasnit, v jakých vodách poplujem. Vody to nebudou nikterak klidné a peřeje nás možná mnohdy převrhnou. Někteří se raději stanou dobrovolnými trosečníky, než aby takovou plavbu prožívali vícekrát. Jiným se dané dobrodružství zalíbí a budou společně objevovat momenty, kdy se jim úsek líbil nejvíce a třeba takovému druhu zábavy nakonec zcela propadnou. Je mi jasné, že nás nepopluje mnoho a proto vám ještě na břehu prozradím, že to vezmeme od hrubého black metalového pramene směrem nejšílenějších experimentálních peřejí k samotnému noise vyústění kdesi ve velké nádrži podobných stok. Už se vzdáváte plavby? Ale no tak, klid. Já nejsem kdovíjakým fandou noise projektů a podobné hudby, ale má-li to občas něco do sebe, rád se do toho pustím.

 

Základní stavební kámen jest původem železného a barvy černé. Ovšem i tak jej nelze zcela přesně definovat. Poslech je doprovázen mnohým zmítáním jen mezi roztodivnými zvuky a výjevy. Tu a tam se dopřeje drobného zvolnění a náznaku jisté melodie. Jinde se zas vše vymkne kontrole a nepříčetný běs se dostane ke slovu. Tuhle hudbu ne každý snese, ale ono to má kurva koule. Sice je to dost špinavé, ale takový noise už je, čistoty zde netřeba. Každá skladba má svým způsobem nějaký řád a spád. Není to jen náhodný lomoz a nechtěný melodický produkt. K jisté formě kalkulace a hratelnosti zde dojít muselo. Základ v rukou drží přeboostrovaná kytara a bicí. Bicí mají jako jediný nástroj přijatelný zvuk (možná ještě basa). Ona vlastně i ta kytara není nejhorší, jen má takový přemrštěný hlas, který bylo pro dané hudební směřování potřeba vyvinout. Další surovinou jsou klávesy, které buďto vyluzují náhodné zvuky hodící se do daného rytmu, melodie apod., nebo na sebe vážou celkovou atmosféru skladby a jemně, kdesi v pozadí, vykreslují samotný obraz. Hlas je samozřejmě nepříčetný rykot. Ale ne vždy jsou tyto aspekty pravdivé, je to přeci jen experimentální noise black.

 

Nejprve vás deska absolutně uzemní a méně náruživý jedinci neváhají a akutně tisknou tlačítko "stop". Těm přeživším se postupně dopřeje zvyknuvší nálady a nechají se danou hudbou tepat. Ti, kdo vydrží déle, se dočkají i drobných zvolnění, které se například výrazně dostavuje v polovině playlistu. Následují pasáže, které už s noise muzikou nemají moc společného, ovšem jejich životnost by jim nezáviděla ani jepice. Vrství se nápady a tvůrčí zdatnost do chvíle, kdy vše vyvrcholí dalším, podotýkám povedeným a krásným, noise orgasmem. Když pak zaznívá předposlední skladba, vybavují se mi třebas mí velcí oblíbenci Anaal Nathrakh. Nejedná se však o shodu doslovnou, nýbrž spíš jen atmosférickou a možná i zvukovou. Tento dojem stejně netrvá dlouho…

 

Shrnu-li tuto změť na jednu úhlednou hromádku, tak se mi úplně nechce obsah lopatky zcela odevzdat napospas skládky. Jisté kouzlo a oblíbenost si ta nahrávka u mne získala a vracet se k ní jistě budu. Návštěvy sice nebudou příliš časté, ale chuť po energické hudbě a divokosti budou občas volit právě tento výtvor (pochopitelně i mezi jinými šílenostmi). 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bodin / 17.12.12 17:40odpovědět

Gratuluji Bhute! Tímto albem jsi mi totálně narušil vánoční atmosféru. Něco tak rušivého, špinavého, podmanivého jsem dlouho neslyšel. Album a kapela pro silné žaludky.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky