Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gorgoroth - Quantos Possunt Ad Satanitatem Trahunt

GorgorothQuantos Possunt Ad Satanitatem Trahunt

Bhut23.10.2009
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Spoustu lidí bylo velmi zvědavo co kapela GORGOROTH po svých personálních změnách vyprodukuje. Očekávání se naplnilo s deskou „Quantos Possunt ad Satanitatem Trahunt“. Výsledek není zlý, ani revoluční.

Spoustu lidí bylo velmi zvědavo co kapela GORGOROTH po svých personálních změnách vyprodukuje.  Očekávání se naplnilo s deskou „Quantos Possunt ad Satanitatem Trahunt“. Co se doopravdy v řadách kapely změnilo? Od předešlého řadového alba „Ad Majorem Satanas Gloriam“ se téměř celá sestava přetvořila. Jediný kdo zůstal stejný je kytarista a hlavní skladatel Infernus. Veškeré ostatní posty byly nahrazeny a dokonce byl i přibrán druhý kytarista. Nejvíc dohadů však rozpoutala záměna zpěváka. Návrat Pesta, který v kapele působil do roku 1997, vyvolal značný rozruch. Jedni tuto rehabilitaci odmítali, jiní byli mile potěšeni. Přiznávám se, že i já jsem byl potěšen a především nejvíce zvědav, co kapela ze sebe tentokrát vypotí. Při vyslovení jména Pest se mi totiž vybavilo, mnou velice oblíbené album „Under The Sign Of Hell“ z roku 1997, tedy poslední počin na kterém jeho hlas pod vlajkou GORGOROTH burácel. Ale zpět k novince. Deska disponuje devíti kousky plných různorodých nálad a zvratů. Kapela zvolnila tempo, což není naprosto vůbec na škodu, ba naopak. Pest ve svých vokálních plochách se svým hlasem provádí mnohé kreace a skutečně zdobí celý počin. Stopáž celého alba tvoří něco málo kolem půl hodiny. Myslím, že celkem vhodně zvolená délka pro novou desku kapely, v níž se odehrálo tolik změn. Stále se však vrývá pod kůži pocit, že k utvoření konečného barevného obrazu stále cosi chybí. Přetrvává jistá nervozita a jakési nenaplnění očekávání, které po celou dobu provázelo. Dílo zkrátka zní neúplně, jakoby mu něco chybělo. Není proto tolik výrazné a jedinečné. I když jeho jednotlivé plochy jsou celkem slyšitelně propracované. Ale i tak se nová fošna zřetelně blíží ke špičce hodnocení. Nu, v letošním roce se nám urodilo mnoho klenotů.

 

Jako úvodní skladbu byl zvolen poměrně nešikovně stravitelný kousek. Píseň vyznívá chaoticky a neuceleně. Výjimku však tvoří druhý song Prayer. Jeden z nejlepších výtvorů, jež se na albu objevují. Melodická skladba včetně sourodého zpěvu. Třetí věc zní pomaleji, ovšem obsahuje zpěvnější vokál, čímž dochází k velmi dobré melodii. Skladba je šlapavá a ukrývá v sobě typický severský charakter. Po čtyřce pestré na střídání nálad a utahané pětce přichází Cleansing Fire. S velice dobrým riffem a pestrými pasážemi dostává označení jako další nej skladba z počinu. Následuje střední tempo v sedmé skladbě. Po něm přichází předposlední píseň Satan-Prometheus. Tato skladba naplňuje veškerá očekávání, jež byla od kapely žádána. Rychlá, svižná, melodická. Ve své struktuře nabízí bohatýrský chorál, který zní celkem nenápadně, ovšem silně. V čase od třetí minuty a zhruba čtyřicáté vteřiny hudba utichne a zůstane jen zvuk dunícího větru. V dalších několik vteřinách se píseň přebarví v daleko pomalejší a opět melodičtější záležitost. Opravdu výborná pasáž. Závěr alba vytváří jakési outro. Ke slyšení kapela dopřála posluchačovi odbíjení zvonu, zvuky kláves a zlověstné hlasy, jež nemálo připomínají temné rituální vyvolávání. Po půl hodině a kousek máme celou desku za sebou. V mysli zůstává toto album zapsáno s dosti výrazným plus.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky