Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gride - Hluboká temná modř (EP)

GrideHluboká temná modř (EP)

Bhut7.3.2020
Zdroj: LP
Posloucháno na: Denon DRA-625, Denon Quartz DP-23F, Grundig Box 660a
VERDIKT: Typický Gride: úsečný, atakující a vybízející k přemýšlení. Jedenáct minut svérázného grindu v příjemném balení.

Poslední dobou se zdá, že kde se ukáže Iny, zanechá za sebou dlouhý stín. Není to dané výškou, nýbrž vokální stopou zaznamenanou na nahrávky skupin, kde již jeho přítomnost není plánovaná. Minule to bylo splitko LaharČad, kdy v čase vydání gramodesky již Iny nebyl Lahar součástí. Aktuálně je situace podobná, jen jde o kapelu Gride. EP Hluboká temná modř bylo natočeno v sestavě, která je dnes kompletně jiná. Respektive v Gride zůstal akorát Čert, ale kdo kapelu tak nějak sleduje, jistě všechny ty rozpady a povstání z popela zná.

 

Minialbum Hluboká temná modř nese krásnou stopu současného lídra Gride – Čerta. Je to jasné už z obalu, kde vidíme nádhernou kresbu ďasa mořského a medúzy, přičemž si znalec dá do souvislosti Čertovu zálibu v této živočišné čeledi. Vedle krásné malby stojí za zmínku celková edice, která má jistou zajímavost v tom, že druhá strana LP pošetky má kruhový výřez, skrze který je dobře vidět velké logo Gride, jež je otisknuté na jednu stranu 12“ vinylu. Ten má krásnou modrou barvu a při položení na talíř gramofonu přímo září. Na vloženém listě pak najdeme texty, fotku kapely, kontakty a takové ty věci, co se tak obecně uvádějí. Po této stránce velice pěkné a příjemné provedení.

 

 

Na pořadu zůstává samotná hudba, která nese všechny stěžejní prvky tvorby téhle kapely z jihu Čech. Jde o velmi útočný grind, který je navíc rozsekáván skoro až matematickou složitostí všelijakých stop-startů a barevností bicí soupravy. V jednu chvíli to bubny ženou kupředu jak v závodě na krátkou vzdálenost, jinde se zas klopýtavě potácejí, ale neztrácejí balanc a přehled o směru. Nejinak tomu je i se strunnou sekcí, kde je ekvilibristika skoro až překvapivě složitá a náročná, oproti v uvozovkách jednoduchosti žánru. Ono se to na té krátké ploše jedenácti minut možná ani nezdá, ale děje se toho tam vážně mnoho. Typicky štěkavé fráze poukazující na lidské nemilé vlastnosti jsou už dlouholetým ukazatelem tvorby kapely. Třeba skladba Nikdo za nic nemůže je krásná reflexe lidského alibismu, který má v sobě do jisté míry snad každý. Někdo samozřejmě mnohem více a mnohem chladněji a sebepřesvědčivěji jej dokáže předvádět. Ale nechme řečí netýkajících se přímo hudby, ačkoliv vězte, že energie, kterou vám Gride zprostředkovaně vlijí do žil, zkrátka nezůstane bez odezvy. Je to chytře postavené poselství grindové scény a typická ukázka toho, co grind znamená - jestli si myslíte, že je to jen rozhazování toaleťáku a máchání štětkama od hajzlu nad hlavou, tak je mi to líto (vážně má někdo takovou představu o grindu).

 

Hluboká temná modř je krásná záležitost do sbírky a svým způsobem vyniká v dané rovině. Respektive je to ta položka, na kterou si upomenete, když budete v polici hledat cosi netradičně a zajímavě zpracovaného. Alespoň já to tak mám. Hudebně se pánové příliš nevzdálili od výrazu, který kdysi představili na řadovce Záškuby chaosu, kterou už onehdá nejeden posluchač nesnesl s větším nadšením. Tenhle trhavý grind zkrátka má svoje vlastní pole působnosti, a proto si jej nepustíte jen tak na zdař bůh, když potřebujete jen nějakou svižnou vzpruhu. Snad mi rozumíte. V každém případě přeju příjemnou čtvrthodinku originálního grindu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky