Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hakka Muggies - Feed the Fairies

Hakka MuggiesFeed the Fairies

Lyriel9.3.2013
Zdroj: CD od Bhuta
Posloucháno na: hifi věž
VERDIKT: Ne vše je na první pohled takové, jaké se zdá.

Když mi pod ruku přišlo toto CDčko, jen z pohledu na obal jsem věděla, že to bude něco neobvykle zábavného. Jakožto milovník celtic folkových melodií mě album hned od počátku laplo po uších a já začala sjíždět vlnu mystických balad a vypitých vokálů. Byť mi tento styl hudby sedí a poslechnusi jej ráda, postupem času jsem objevila jisté mouchy a nadšení opadlo.

 

V počátcích alba jsem byla nadšená - výborná melodie a humpolácky řvaný zpěv, kterým v tomto žánru rozhodně nepohrdnu, ale ke druhé minutě mi další hlasy opravdu nesedly a následný skřípavý jekot byl neposlouchatelný. Další skladba pod názvem "Beltine" začíná výborně. V ní je hlas příjemnější, jemnější a melodie je kopcovitě konstruovaná. Ladné drnkání na keltskou harfu v podání Sean Barry do skladby parádně sedí a prolíná se s rockovými melodiemi. Po česky textovaných skladbách přichází na řadu jedna anglická lidová. Melodie je pěkná, ale ten text mi nesedí. Můj přístup k cizím textům u českých kapel není bohužel pozitivní.

 

V pořadí čtvrtá skladba, nazvaná "Tam, kde teče řeka Fleet", pro mě na albu představuje jednu z nejlepších. Ocenit musím především refrém, který srší melodičností a zpěv nikde neujíždí, jak mi občasně přišlo u předchozích skladeb. Další plus patří samotnému textu. Příjemné okamžiky pokračují i v píseni "Města", díky které jsem Hakka Muggies (HM) před nějakým časem objevila, a je jakousi mojí srdcovkou. Text opět v provedení Erika Onody pojednává o pomstě občanů nejmenované vsi, která díky výběrčímu daní lehla popelem. Posíleni pálenkou střádají plány na strašlivou pomstu. V těchto žánrech si ve vypitých hlasech vyloženě libuji a Martin Pobuda má na to hlas jako dělaný. Ocenit je třeba i v začátku metalově laděnou kytaru a následné přidávání širokého spektra nástrojů, kterými je zpestřeno celé album. Skvělý je i pisklavý tón šalmaje (úžasný nástroj), který bere do svých rukou jeden z hostů - Petra Jadrná. A dalším hostujícím je také Jirka Tomášek, který se v této písni zhostil irské flétny.

 

Dostáváme do středu alba, který patří instrumentální "Drowsy Maggie/Tam Lin". Znalejší jistě poznali, že se jedná o melodii, kterou využívá nejedna kapela podobného žánru, tedy především zahraniční uskupení. Tři havrani (v originále "Three Ravens") je další pochmurnou, baladickou, anglickou lidovkou. Zajímavý příběh a pěkný text, ale opět zpívaný anglicky. Další anglicky zpívanou skladbou je "Mairi´s wedding", která pro mě byla velkým překvapením. Z nástrojů jsou upřednostněny housle a do popředí přešel také ženský zpěv, zatímco mužský sbor se přesunul do pozadí. Vsunuté sólo na elektrickou kytaru celku nikterak neškodí, skladba je veselá, skočná a harmonická.

 

"Odpočiň" je další skladbou, která se může na albu řadit k těm lepším. Byla nazkoušena už v roce 2002 a objevila se i na prvním demu kapely, nyní se objevuje v aktuální sestavě znovu. Textu je bravurní dílo Jakuba D. Kočího. "Lover´s ghost" je irská lidovka, tudíž v podání HM opět zpívaná anglicky. Začátek je laděn metalově a jakmile začne zpěv (Albrecht K. Smuten), lehce mi připomíná styl System of a Down. Melodie z repertoáru pražské folkové kapely Fiannan, použitá v písni "Muž z Vysočiny" (text Martin Pobuda), je příjemnou odpočinkovou skladbou. Předposlední místečko patří "Como poden", kterou zpracovalo už nespočet interpretů. Původ má španělský a HM samozřejmě zanechali původní text a zpívají ji ve španělštině. Závěrečná "Ready for the storm", převzatá od skotského hudebníka Dougieho McLeana (1983), se v podání HM stala živelnější, hravější a veselejší skladbou.

 

Na závěr celkové hodnocení a začnu s klady. Nápaditý design obalu - první potěšení. Další body patří bravurně složeným textům a požehnanému množství hudebních nástrojů. V každé skladbě na mě dýchlo něco nepoznaného a pokud šlo o převzaté lidovky (ať už anglického, skotského nebo irského nádechu), živelné melodie v podání HM byly výtečné. A zápory? V některých skladbách mi nesedí hlas, který občasně ujíždí a chvílemi zní falešně. Tady je opravdovým propadákem "Loch Lomond". Následují anglické texty, které kapele zkrátka a dobře nesedí. Obešla bych se i bez elektrické kytary, i když její místo mezi tradičními nástroji je akceptovatelné . Celkový dojem z alba je průměrný, při opakovaném poslechu mám tendenci vybírat pouze ty lepší skladby, ty ostatní lehce zaostávají. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Stick / 29.1.13 15:09

Brilantní deska, asi to nejkrásnější, co loni vzniklo. Deska v sobě sdružuje všechny výrazné atributy muziky Marillion posledních let, což koření o některé netradiční postupy. Překvapivá je například tvrdost úvodní skladba Gaza. Na albu neshledávám jediný slabší moment, všechny skladby jsou dokonalé ale pro mě největší katarzi představuje samotný závěr alba, The Sky Above The Rain, tahle nádherně procítěná skladba mi hraje snad každý den a nemůžu se jí nabaži

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky