Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hexvessel - Dawnbearer

HexvesselDawnbearer

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Folková křehkost, nápaditá hra, psychedelické motivy a zejména výborný vokální výkon. Jedno z překvapení roku a troufám si říct, že možná nejvýraznější.

Podobně vzniknuvší projekty je vždy radost zachytit. Hrdelní mistr Kvohst, jinak známý především jako hlas Dødheimsgard nebo Code, se roku 2009 odebral do Finska a vytvořil ryze akustický produkt nazvaný Hexvessel. Historie tedy krátká a stručná, ale jistě zaručující slibný hudební zážitek.

 

''Dawnbearer'' je především typický vokál tohoto umělce, nenapodobitelný a proměnlivý jako vždy. Způsob jakým jeho vokál proplouvá křehkými a nástrojově rozmanitými skladbami je až meditační zážitek. Hudební část alba je pak velice bohatá, což je na patnáctku, byť krátkých skladeb, základ. Po celou dobu poslechu je co hledat, co obdivovat a nad čím přemýšlet. Nenásilně, uvolněně, rozjímavě.

 

 

Chvíli se ocitneme v oparu lehké psychedelie, chvíli je cítit spojení s přírodou a za moment jako by jsme seděli v podpalubí a vzpomínali na první plavby po širém moři. Celkově má ale ''Dawnbearer'' nejblíže k šeru lesa a přírodním rituálům. Poloha je zachmuřelá, ale přitom pozitivní, plná dojmů a příběhů. Sálá z nich naděje a naslouchat jim znamená být přístupný zdánlivému tajemnu a přitom si to užívat. Nerad bych zde nadále plýtval superlativy, ale tahle věc stojí minimálně za pozornost.

 

Vyklidněná, čistá záležitost, dojemná a přímá. Na to, že jsem čekal roztodivné, trávou vonící experimenty, jsem utěšován milou a smířlivou tváří Hexvessel. Přál bych si, aby projekt nebyl jen čistě jednorázovou záležitostí a dočkal se do budoucna ještě alespoň jednoho podobného balzámu na bolavou duši.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

james / 7.3.14 12:30

Jojo, máš recht. Osobně bych hodnotil tak 7/10. Není to nic, co by mě uráželo, nic co by mě zvedlo ze židle. Neuráží a dokonce obdivuju tu neskutečnou spoustu práce, co to muselo dát. A určité momenty na koncertech, kdy vypustí ty černé papírky evokující snad popel, jsou skvělý. Nejvíc ve mě zanechali vzpomínku a vlastně to můj názor nejvíc vystihuje, vystoupení v Praze ve Vltavský. Nastoupili Behemoth...to byla dokonalá spartakiáda, světla, scéna, gradace jak v muzikálu. Dav šílel. Pak skončili a nastoupili Cannibal Corpse...neměli ani plachtu za bicíma, Corpsegrinder měl totálně děravý kecky a zvukař byl asi ožralej. No a mě Cannibalové bavili víc...a ještě s evšichni usmívali a nikdo na mě nedělal žádný bububu. Zkrátka Behemoth můžou poslouchat ti největší rebelové v nebi:)) Takhle peklo nezní:)))

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky