|
|
||||||||||
Jsou věci, činnosti a také hudební nahrávky, které se dají dopředu předvídat. A platí to i pro lesní hipíky Hexvessel. Ti začali svou pouť pod rouškou tajemství, jež může rozplést jen osoba seznaná s prostředím šamanské psychedelie, odkud je stejně daleko ke starým přírodním rituálům jako k probuzení pravého rockového démona, který v kapele evidentně dřímal. A dnes poprvé dostal výraznější zelenou.
Mystika lesa Hexvessel tak sice poztrácela cosi ze svého rozjímání mezi kořeny dobře rostlých jehličnanů, ale zase našla další rozměr svého vyjadřování. Takový, ke kterému to stejně celou dobu směřovalo. Myšlenkově se pořád opírat o lesní zaklínadlo a romantiku, ale hudebně tvrdit zemitost a nechat folkové klima jen tak vlát ve větru. Někdy vedle sebe a někdy hezký kus za sebou. Hexvessel definitivně uznali za vhodné stát se nefalšovanou (hard) rockovou kapelou. Vynechali zdlouhavé seance, kdy ležíc na louce s očima zabodnutýma do ohně hledali útěchu a vysvobození, a uhnízdili se v místech, odkud je jejich psychedelie víc načichlá pravým dřevem. Neopracovaným, jeho kůra je stará a zteřelá, ale hlavně voní opravdovostí. Ona kapelní seance stejně nikdy nebyla hermeticky uzavřenou záležitostí, ale naopak si hýčkala vlastní svobodu a bylo jen otázkou času, kdy se na celou věc podívá z jiného úhlu. Přesně z toho, který si už na "No Holier Temple" lehce vyzkoušela.
Klidná síla Hexvessel postupem času dostávala roupy, aby se na třetí desce přetavila v civilizovaně pařící holku, která si o své divné povaze ráda povídá. Pořád si ale umí sednout a složit ruky v klíně, protože divoženka je sice duševně free, ale hlavně slušně vychované děvče a ráda si popláče. Kapela samotná jde na novince ke kořenům. K těm starým rockovým, jimž vládne zakouřený psychedelický opar, ze kterého sem tam vykukují rukávy a deky The Doors. Někdy je to vážně odvaz a na poměry Hexvessel vyloženě jízda, ale nezapomíná se ani na tiché smutné večery v náruči přítele, kdy si tělo potřebuje odpočinout a podělit se o pocity ryze důvěrné. Tak jako se děje v zadumaném kousku "Cosmic Truth", kde člověk pohlcen velikostí vesmíru čelí velkému nepoměru a jeho existence je jen malou skvrnkou v nekonečnosti prostoru.
Úvod alba sice svádí k myšlence velké rockové svobody, kde není na co čekat a rovnou trhat čelenky a spolu s korálky je v extázi házet po druhých, ale v této režii celá novinka neprobíhá. Ta má i svou tichou stránku, ve které neustále hledá odpovědi na zdánlivě obyčejné otázky. Pravdou ovšem zůstává, že celkově se na "When We Are Death" ve stanici klimbajícího vyprávění zbytečně nebrzdí a dá se více na projížďku jako takovou. Ta je znovu plná lesa, houbiček a barevného jehličí pod nohama, ale také tenké hranice mezi životem a smrtí, která je do prostředí mlčenlivé zeleně pečlivě zasazena. Abych ale opět uvěřil tomu, že Hexvessel sedí v kruhu kolem plápolajících polínek, musím se trošku víc snažit. Z novinky na mě i po čase nejvíce dýchá záliba v oprašování klasických rockových témat, které si kapela bere za své a až poté je v batůžcích nese k sobě domů. Brát ovšem nové album jen jako poslušné následování už kdysi vyřčeného, to není ten úplně nejlepší postoj. Hexvessel mají dost svých prostředků, které do rockujícího retra citlivě vnáší a společně pak fungují jako jedno tělo.
Kapela se dostala do další nové pozice. Je krásná i zaprášená prachem, ale především je její. Není to planá snaha o něco, co jim není vlastní, ale zřetelná ukázka toho, že Hexvessel chtěli vždycky zkusit bigbít a přitom neztratit své vnitřní fluidum prostoupené magií lesa. Novinka je smutná i odpíchnutá a s nadějí hledící do rockového nebe. Je o vzájemném spojení, které se povedlo dát dohromady. Hexvessel jsou zase o stupínek výš a jakkoli je mé zalíbení k minulé nahrávce pořád velké, novinka dokazuje, že tahle kapela roste před očima. "When We Are Death" je deskou posouvající její přístup a hodnoty dopředu, ne zpět. A je také nejchytlavější a nejprůbojnější nahrávkou Hexvessel, o tom nepochybujme.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Century Media Records
Vydáno:Leden 2016
Žánr:psychedelic rock / folk
Mat McNerney - vox, kytara
Marja Konttinen - vox, perkuse
Jukka Rämänen - bicí
Simo Kuosmanen - kytara
Niini Rossi - baskytara
Kimmo Helén - klávesy, trumpeta, housle
1. Transparent Eyeball
2. Earth Over Us
3. Cosmic Truth
4. When I'm Dead
5. Mirror Boy
6. Drugged Up On The Universe
7. Teeth Of The Mountain
8. Green Gold
9. Mushroom Spirit Doors
10. Hunter's Prayer
11. Last Lovers In Hell
Hexvessel
No Holier Temple
Hexvessel
All Tree
Hexvessel
Dawnbearer
Hexvessel, When We Are Death - Euro Tour
30.3.16, Praha, Cross Club
Misery Index
Traitors
Hadem pro mého munga / Le Bain de Maid
split
The Committee
Holodomor (demo)
Opeth
Pale Communion
Shrine
Quintessence
Dirty Grave
Evil Desire
Hnus Umírající
Hnus Umírající
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.