Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Že jsou HORN OF THE RHINO machři na produktivitu, to je holý fakt. Ani jsem nestačil zaregistrovat, že mezi "Grengus" a novinkou figuruje ještě jedna deska. Při bližším ohledání mrtvoly dochází ke zjištění, že o jednu vykopanou mrtvolu skutečně jde, neboť se jedná o znovuvydání alba "Breed the Chosen One", tedy jednoho z těch, které před lety vycházely ještě pod zkráceným názvem kapely - Rhino. Nic naplat, i tahle opakovaná epizoda je pryč, je třeba přivítat nový způsob jak naložit s předvoláním k vysvobození.

// z Victimerovy Victipedie... předchůdci sludge metalu jsou Melvins, kteří vyrostli na Hendrixovi. Hendrix se narodil v Seattlu, kde je bahna v okolí města na rozdávání, protože patří k těm s nejvyšším počtem deštivých dnů v roce. Nejrychleji rostoucí skupinou v Seattlu jsou Hispánci, takže kruh se uzavírá - dopady grunge jsou totiž na HORN OF THE RHINO stále patrné... //

HORN OF THE RHINO vyložili karty na všechny způsoby. Od pekelných výzev k likvidování protivníků pomocí rychlopalných vyhlazováků, až po pomale tekoucí doomovky, jimž dominuje čistý (v minulosti tolik vychvalovaný) zpěv. Dnes už není jeho dopad na nastražené ucho tak rapidní, ale tam, kde nestačí jen vřískat a spílat, vyloženě potěší. Taková "Deliverance Prayer" praská ve švech, když Javier zapěje do bahna zamotaných rifů a se svým hlasem si zkušeně pohrává. Od étericky pouštní debaty s větrem po blátivě intenzivní vyvolávání konce světa. Mistr oboru, příkladný pečovatel o své, težce zkoušené hrdlo.

Novinka "Summoning Deliverance" se přelévá ze strany na stranu, působí neklidně a dojem, že vše kolem nás je ve věčném nepořádku, je naprosto zřetelený. Ne, tihle jižané rozhodně nejsou jen další kapelou z řady. Jejich hudba má své podstatné Já, naturel na to, aby své buldozerující jednání ovládala v jiném pruhu dálnice. Nejsou jako mnozí další, v řadě poskládaní řidiči ve svých, blatem zasviněných dopravních prostředcích. Stačí si poslechnout další dimenzi jinak typicky vzteklého tracku "Grim Foreigners", kde to srší až black metalovým opojením v rock'n'rollové sypanici, aby nad oběma v luftu lítalo cosi obrovského, co snad ani nelze nijak popsat slovy. Mám pocit, že se Javier regulérně zalyká, pro jistotu volám 155.

Třetí pokračování pod názvem HORN OF THE RHINO znovu nemá slabinu. Když už bychom se snížili k pasážím, které nás překvapit nemohou, pořád je tu dost těch, u kterých si můžeme být jisti, že tahle řezničina má pořád koule. S rostoucím konzumováním roste nová chuť. Dejte si taky, spořádejte chutnou, temně vzteklou hmotu, která se chvíli líně převrací v ústech, aby zakrátko vyvolala zvracení. Seru krev, říkal svého času praotec Henych, serou ji i tihle HORN OF THE RHINO.