|
|
||||||||||

Asi není pochyb o tom, proč tahle kapela získala moji pozornost. Název Hranice Abyss je originál jako bič a kombinace českého výrazu s anglickým je prostě divná. Díky názvu jsme vedeni na jedno z magických míst Moravy a kdyby šlo o domácí grupu, tak by na tom nebylo nic až tak zvláštního. Jenže tohle jsou Brazilci brazilovatí, a tak celá věc získává lehce pikantní příchuť. Nám domácím to může pohladit ego, ale opravdu je zajímavé, co kapelu k tomuhle názvu vedlo. Buď je v tom zápal do potápění nebo do krasu jako takového, anebo jde o čirou náhodu, která je k Hranicím přivedla. Variantě C ovšem nevěřím ani za mák. Těžko se dopátrat něčeho víc, takže se zaměřím na hudbu samotnou, která se může bez prodlení postavit do fronty na deathmetalovou sušenku z rukou zhýralého kardinála.
Aphagy nás svádí do horoucích hlubin temného death metalu, který na první poslech neošálí a lehce zapadne do takového toho většinového průměru. Na to že jde o debut, mě lehce překvapuje, že doslova sere na jakékoliv brazilské vlivy nebo rytmy. Čekal bych, že víceméně neznámá kapela bude chtít zaujmout pro nás exotickým šarmem, ale není tomu tak. Aphagy je co do nápadů průměrné album a brzo mi zapadlo mezi jiné deathmetalové kousky. Má v sobě určitou nezbednost, kterou zosobňuje hlavně dvojaký zpěv skákající od hlubokého murmuru do nezvedeného skřehotání ala Isacaarum. V převážně rychlopalných skladbách občas zaujmou strohé melodie odehrané na ztrápenou sólovku, ale skrze drtivý rytmus nemá jakákoliv vášeň čas rozvinout svůj arzenál. Asi nejzajímavějším kusem alba je skladba Byron´s Embrace, která v hrubých obrysech zrcadlí i trošku jemnější stylový odstín. Vyvolává asociace, vzpomínky na období zmámeného soustružení melodického deathu, který byl mojí dávnou prioritou. Melodický kov tady probleskuje nesměle, ale systematicky.
Užít se dá prakticky každý hřebík této ještě smůlou vonící rakve. Album je dobře vykonaným řemeslem, poctivou rutinou schopnou přežít delší časové období. Jakékoliv nominace na medaile jsou ovšem předčasné a raději bych počkal, co se v propasti bude dít dál.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Srpen 2021
Žánr:death metal
Bruno Nicolozzi - basa
Lucas Coltri - bicí
Henrique de Fina - kytara
Vic Ferreira - zpěv
1. Voiceless
2. Flawless Oblivion
3. Thoughtseize
4. Violation of Human Condition
5. Byron's Embrace
6. Pathfinder

Mono
For My Parents

Fleurety
The White Death

Origin Of Infinity
After the Slumber

Mur
Truth (EP)

Beránci a vlci
Beránci a vlci

Guantanamo Party Program
III

Deftones
Ohms

Billy Talent
Crisis of Faith

King Parrot
Holed Up in the Lair (EP)

Maschine Oranienburg
Der König/Schieß mich ab (singl)

Manes
Slow Motion Death Sequence
Polská death/black metalová mašina Azarath se představí na koncertech 29. ledna v Karviné a 30. ledna v Praze. A bude mít doprovod!
24.10.2026Po dlouhých třinácti letech se rozpohybovala mašina Extol a 6. listopadu vydá nové album nazvané Aura Of Decay. Singl Merciless Hunger můžete slyšet z...
24.10.2026Hradby Samoty – Bratislava Intermezzo se 30. a 31. října vracejí do prostoru A4 s dvoudenním programem, který propojuje industriální historii, experim...
24.10.2026Nová skladba Démon za krkem pražské blackmetalové formace Moorah je venku s působivým klipem. Klik SEM.
24.10.2026Na vlnách gothic metalu propojeného s post-DSBM se brouzdá ruské duo Léan, které v únoru 2027 vydá u labelu Apocalyptic Witchcraft vydá své první albu...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.