Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Jello Biafra and the Guantanamo School of Medicine -  Tea Party Revenge Porn

Jello Biafra and the Guantanamo School of Medicine Tea Party Revenge Porn

Jirka D.25.1.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Na svůj věk neustále neskutečně akční a energií přetékající dědek aneb Jello Biafra je zpět.

Pokud jde o vydávání velkých desek, bylo u The Guantanamo School of Medicine dost dlouho ticho po pěšině. Tahle kapela složená kolem nestárnoucího a neustále akčního soudruha Jello Biafry debutovala v roce 2009, čtyři roky nato přidala druhou desku (TADY máte recenzi) a pak už z Guantanáma nic. V roce 2015 jsem stihl koncert na Flédě, kde tehdy ani ne šedesátiletý Biafra svou energií strčil do kapsy o dvě generace mladší usmrkance, a dodnes mám pod kůží napsáno, že to byl fantastický zážitek. V ten samý rok vyšel ještě naprosto výborný živák Walk On Jindal’s Splinters (pod hlavičkou The New Orleans Raunch And Soul All-Stars, recenzi máte ZDE), čímž se minimálně v mé sbírce přestalo cokoliv měnit. Další vývoj nastal až loni na podzim.

 

Tedy částečně. S ohledem na celospolečenskou situaci vyšla třetí deska nazvaná Tea Party Revenge Porn prozatím jen digitálně, a to v říjnu a samozřejmě kde jinde než na Alternative Tentacles. Pokud je něco nepřekvapivé a zcela jasně provázané s dřívější tvorbou kapely, je to a) naprosto výborná energie desky, její drajv, rychlost, razance a nasazení, a za b) anti-establishmentová politická doktrína vůči Trumpovi, čemukoliv pravicovému či konzervativnímu (stačí si přeložit název). Obojí neodmyslitelně patří k tvorbě Jello Biafry a podivovat se nad čímkoliv z toho by bylo mimo mísu. Nicméně je dobré o tom minimálně vědět, protože pokud někdo bude mít problém s tím, že deska není prakticky nic jiného než zhudebněný politický manifest, bude se muset poohlédnou jinde. Za sebe jak pro potřeby recenze, tak pro účely vlastního poslechu otevřeně přiznávám, že politickou stránku desky vypínám a neřeším, protože v mém případě by to znamenalo album okamžitě spláchnout do záchodu. Nemám rád černobílé vidění světa a lidí, a nemám rád současné komunisty, ať už si říkají liberálové, progresivisté, demokrati, aktivisté nebo nějak jinak. Je to pořád stejné zlo.

 

Jello Biafra

 

Oproti předchozí desce White People And The Damage Done (2013) se kromě kytaristy Ralpha Spighta proměnila sestava (rytmická sekce) a ubylo hostů. Respektive z informací roztroušených po internetu jsem nabyl dojmu, že na hosty typu „dechová sekce“ vůbec nedošlo a taky nic podobného z desky není slyšet. Lze jednoduše říct, že nová deska na to jde jednoduše. Deset skladeb úhrnné délky 45 minut představuje deset projektilů do vaší hlavy, které jsou postupně vypáleny, zavrtají se do vás a konec. Zní to trochu jako zkratka, ale přesně tak to s tímto albem je a jde jen o to si uvědomit, že je to jeho největší výhoda.

 

Nuda? Neexistuje. Lehká noha na plynu? No snad asi jen jednou. Energie? Nekompromisní tah na bránu? Prakticky non-stop. Tea Party Revenge Porn je album výtečně poskládaných skladeb, které jednoduchost a přímočarost povýšily na ty největší přednosti bez snahy se podbízet nebo sklouzávat k lidovosti. Jello Biafra i po šedesátce podává svůj naprosto přesvědčivý a strhující výkon, který platí za bernou minci už od dob Dead Kennedys. Kam na ten elán chodí, netuším (zkuste A Boring Day Is What I Need). Zajímavé je, že i přes naprostou nekomplikovanost album nabízí zajímavé momenty, které každou skladbu činí originální a jasně uchopitelnou. Ať už je to pochodový marš v We Created Putin, zajímavě zklidněná pasáž v Let’s Go Stare at Bloody Dead People, country úvod v hodně rozevláté No More Selfies, zuřivé klávesy v The Last Big Gulp. Jsou to drobné střípky roztroušené při poslechu alba tak akorát, aby pozornost neustále pracovala naplno a album neustále působilo dostatečně zajímavě a přitažlivě. A nutno přiznat, že se mu to daří. A že pocit vyčerpanosti nepřichází ani v překvapivě dlouhých skladbách (na poměry žánru) - třeba Satan’s Combover má šest a půl minuty.

 

Suma sumárum bezva album, možná nejvíc bezva z celé té malé diskografie The Guantanamo School of Medicine. Tedy bezva album k poslechu, byť zvukově se na vás bude tlačit z repráků jak levná děvucha v bordelu ... radši trochu odehnat. Obsahově jsme si už napsali, že budeme tolerantní a že soudruhovi Biafrovi necháme, co jeho jest. Ostatně Amerika si teď diktaturu proletariátu éru moderních myšlenek vyzkouší na vlastní kůži, tak jim to přejme a sami buďme rádi, že tuhle etapu celospolečenského blaha už máme za sebou. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky