Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kevlar Bikini - Rants, Riffage and Rousing Rhythms

Kevlar BikiniRants, Riffage and Rousing Rhythms

Jirka D.19.10.2018
Zdroj: CD v jewel case (# GNGR061) // promo od agentury Creative Eclipse PR
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Kapela a deska pro čistý průplach hlavy, kterýžto účel plní v podstatě na výbornou. Cokoliv dalšího se nepřipouští.

Neznám natolik chorvatskou hudební scénu, abych si dovolil hodnotit, nakolik jsou Kevlar Bikini etablovanou místní kapelou, ale soudě podle počtu fanoušků na facebooku půjde spíš

o čistokrevné podzemí. Na druhou stranu jde o kapelu, která má za sebou osm let existence a při započítání té aktuální tři dlouhohrající desky. Jinak je vám doufám jasné, že Rants, Riffage And Rousing Rhythms je moje první poslechová zkušenost.

 

Kevlar Bikini band

 

Kevlar Bikini jsou poprvé trio (na předchozích albech byli čtyři) a jsou pěkně hlasité trio. Základ jejich hudby vyrůstá z hardcore punku, přičemž víc je tam toho hardcoru. Nasraného, nařvaného a vzteklého. Další směřování vede k noise rocku a to noise si prosím podtrhněte, protože pro kapelu je řádný kravál jednou z hlavních priorit. Logicky tomu má deska hodně surový zvuk, založený na řezavé kytaře, celkem garážový feeling a současně zvuk bohužel šíleným způsobem ořezaný v postprodukci. Pro jakýkoliv jen trochu cílený poslech tak představuje tohle album křest ohněm, dle mého názoru slyšitelný i pro méně náročného posluchače. Asi lze pochopit, že kapela neměla snahu nahrát desku k poobědovému rozjímání, ale tohle už je bohužel za hranou.

 

Podle ztvárnění obalu by se mohlo soudit, že kapela mentálně upadá kamsi k GNWP či podobným směrům, ale nic o tom nevím a spekulovat nechci. Hudebně jde o přímočarou ostrou kytarovku s hlubším laděním bez nároku na kus pěkné melodie, což by mi ani tak nevadilo, spíš naopak. Výhodou rovněž je, že kapela během těch sedmatřiceti minut nikam zásadně neuhýbá, jede v jasné trase a má tak minimální možnost něco podělat. Jedinou výjimkou je zapojení nemocného saxofonu hostujícího Vanja Ilekoviče v posledním songu a je to přesně to místo, kde si říkám, jestli to muselo být a pokud ano, tak proč. Nechápu, umělecký dojem to nijak nezvedá.

 

 

Celkový dojem je nicméně docela pozitivní, byť podobných bychom našli celé zástupy a nápaditějších rovněž tak. Nahrávce je ke cti její jasný a srozumitelný vyjadřovací jazyk, který žánrové fanoušky potěší a pár slabých míst (Rabies Road) lze tolerovat. Nebýt blamáže ve finálním masteringu, šlo by o poslouchatelnou desku pro chvíle dočasných intelektuálních výpadků.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky