|
|
||||||||||
Šestnáct let na scéně a čtyři dlouhohrající desky už je historie, se kterou je nutné počítat, byť by se někomu mohlo celkem oprávněně zdát, že poslední roky bylo u australských Lo! poměrně ticho. První tři alba s bonusem jednoho EP se vešla do období šesti let a stejně tak dlouho jsme si museli počkat na novou desku, která se konečně vyloupla na svět na začátku dubna. Stalo se tak na Pelagic Records stejně jako v případě předchozích dvou alb (Monstrorum Historia 2013 a Vestigial 2017), což samo o sobě už dává minimálně tušit, o jakou hudbu přibližně půjde a že očekávat určitý kvalitativní standard je zcela na místě.
Žánrově lze tenhle kvartet ze Sydney zařadit kamsi do širokého prostoru post-metalu či post-hardcoru, a to z té kategorie, kde nejde ani tak o rozlehlou plochu nálad a emocí, jako spíše o destrukci posluchače hudebními metodami na hraně slušnosti. Ano, Lo! jsou mnohem víc hardcore a z metalu si berou hlavně hustotu kytarového zvuku ne nepodobnou kapelám z žánru sludge. Máte jasno? Snad aspoň trochu...
Deska The Gleaners je z nahrávek toho druhu, kterým jejich čtyřicet minut postačuje k vyčerpání kapely i posluchače. Jedním slovem intenzivní. Nervní. Zneklidňující. Prostředkem k dosažení účinku možná překvapivě není úplně současný zvuk, žádné disonance a složité rytmy hrané na přeskáčku, ale spíš zvuková abrazivnost, jejíž kořeny jdou minimálně dvacet let nazpět. Řádně hutná a současně ostrá kytara, nařvaný a často zkreslený vokál, jistá animálnost v projevu, nasazení, nekompromisnost. K tomu melodie na hraně rozpoznatelnosti a produkce ořezaná na hranu, žádný elektro bordel okolo a licenční poplatky za složitý balík softwaru. A zajatci se neberou.
Jednotlivé skladby jsou většinově přiměřeně krátké, razantní a od klasické kompozice posunuté do lehkého chaosu, který rády šíří kolem sebe. Jistá licence propracovanosti přichází až s titulní skladbou, která svým časem přesahuje osm minut a v níž kapela jasně ukazuje, že jednoduchost pro ni není východisko a že přemýšlivost je jedním z nástrojů. Možná právě s ní lze zahájit poznávací cestu deskou, která od toho momentu začne otvírat svá zprvu skrytá zákoutí a zcela jasně přesvědčovat, že nejde jen o hutný kytarový bordel. Následně skladby jako Kleptoparasite nebo Cannibal Culture pak vyrostou do velmi slušného rozpětí a vlastně zcela přirozeně posluchače vrátí na začátek k opětovnému, tentokrát mnohem soustředěnějšímu poslechu, který díky zmíněné hudební nervozitě nemusí naskočit hned na první dobrou.
Limity samozřejmě jsou a časem přijdou rovněž, ať už půjde o hodně nekompromisní přístup k masteringu, o výrazné vytažení kytary třeba na úkor baskytary, kterou lze často podezřívat, zda vůbec něco hraje (Rat King), nebo o blbě znějící a jaksi zastrčené bicí. Stejně tak u poslední skladby jeden zapochybuje, jestli už neměla být v roli nějakého bonusu nebo jasného kandidáta k dopracování či přehodnocení toho, jestli čisté zpěvy jsou skutečně to pravé. Prostě není všechno zalité sluncem, ale tak už to v životě chodí a toho dobrého lze najít poměrně dost. Pokud ovšem nemáte problém si pod pojmem „dobrý“ představit ekvivalent rány karabáčem přes záda. Nebolí to dlouho.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Pelagic Records
Vydáno:Duben 2023
Žánr:hardcore / post-metal
Adrian Shapiro - baskytara
Adrian Griffin - bicí
Carl Whitbread - kytara
Sam Dillon - zpěv
1. Our Fouling Larder
2. Salting the Earth
3. Deafening Bleats of Apathy
4. Rat King
5. The Gleaners
6. Pareidolia
7. Kleptoparasite
8. Cannibal Culture
9. Mannons Horn
Deafheaven
Ordinary Corrupt Human Love
Membaris
Misanthrosophie
Tool
Fear Inoculum
Wyrd
Death of the Sun
Adrenaline Mob
Men of Honor
Incantation
Unholy Deification
Saqra's Cult
Forgotten Rites
Old Graves
Long Shadows
Noční provoz
Mare nostrum ignis est
Fear Factory
Aggression Continuum
Eye Of Nix
Ligeia
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.