Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Long Distance Calling - How Do We Want To Live?

Long Distance CallingHow Do We Want To Live?

Jirka D.26.8.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Long Distance Calling už dříve vsadili na kartu preciznosti a technické dokonalosti, čímž jsou pro mě vzdálenější, než byli kdykoliv před tím.

Německou kapelu Long Distance Calling sleduju dlouho a s každou další novou deskou hraju takovou malou soutěž o to, zda překoná podle mě nejlepší položku jejich diskografie, druhé řadové album Avoid The Light (2009).Nepovedlo se to ani jedné a soudě podle aktuálního vývoje - aktuálního minimálně od předchozí nahrávky Boundless (2018), ale v podstatě už od The Flood Inside (2013) - se tenhle milník překonat nepodaří nikdy. Ono vlastně už ani tak nejde o nějaké objektivní hudební pravdy, ale o čistě moje osobní priority, od který se LDC vzdalují s každým novým albem víc a víc.

 

V čem je problém? Za mě v přetechnizovanosti a přílišném důrazu na preciznost, přesnost a komplikovanost zvuku na úkor přirozenosti a spontánnosti. Nemyslím si, že by za tím byl přestup k Inside Out Music, spíš tenhle přestup beru jako logický krok ve vývoji kapely, která se začala orientovat na trochu jiné spektrum hudebních posluchačů (což nemyslím jako nějakou formu kalkulu), kteří mají přesně tyto nároky a touží po splnění právě těchto parametrů. Zajímavé bylo možná to, že první deska u Inside Out (Trips z roku 2016) byla výborná, a to především z toho důvodu, že poměrně velká část skladeb byla proti všem dosavadním zvyklostem nazpívaná Petterem Carlsenem. Žel následná Boundless od tohoto modelu ustoupila a letošní novinka pokračuje podobně.

 

Long Distance Calling band

 

Deska s hloubavým názvem How Do We Want To Live? představuje zamyšlení se nad možným směrem ve vývoji lidstva, jeho vztahu s umělou inteligencí a digitálním světem, a hudebně k tomu přistupuje především tak, že obsahuje řadu promluv na toto téma a výrazně pracuje s elektronikou a samply. Zvuk nahrávky celkově vyznívá poměrně synteticky, což v tomto případě vůbec nevadí, ale naopak navozuje atmosféru a náladu podtrhující nosné téma. Přitom se kapela vůbec nebojí kombinovat nástroje z obou stran barikády, a tak vlastně ani nepřekvapí, že v úvodu Fail / Opportunity se vedle sebe objevují syntetické beaty, samply a zvuk violoncella. Všechno tohle by vlastně mohlo být strašně fajn, nebýt toho, že se celé album poměrně dost táhne. Tempo je mírné až pomalé, skladby se převalují skoro až lenivě a těžiště je přesunuto na práci se zvuky, s aranžemi a na spád a na dynamiku se moc nemyslelo.

 

V tomto ohledu má album poměrně problém svého posluchače strhnout na svou stranu (což kdysi v případě této kapely absolutně neplatilo) a velmi snadno upadá do role jakéhosi sci-fi soundtracku, který si umím představit jako výborný podkres odpovídající filmové produkce. Ale na samostatný život je to občas málo živé, uspávající a nebojím se říct až nudné, byť složené a zaranžované s obrovskou péčí a citem pro detail. Trochu obloukem se tak dostávám k předchozímu albu, které ve mě vyvolávalo velmi podobné dojmy a které jsem přesně z těchto důvodů odložil k ledu. Ostatně posoudit můžete sami, tady máte klípek ke skladbě Hazard.

 

 

Samozřejmě výše uvedené neplaní vždy a všude a jsou místa, kde lze zaslechnout staré dobré LDC, kteří se nebojí hrábnout do strun a skladbu slušně vygradovat. Plus mínus se jim to daří v jediné zpívané skladbě Beyond Your Limits a daří se jim to ve věci jménem Immunity, k níž natočili docela depkařské video z aktuální korona-hysterie (ZDE), i když pravda k tomu závěru vede docela dlouhá cesta a nelze se divit, že to někoho přestane v polovině bavit. Trpělivost je vlastně první předpoklad k tomu, jak tuto desku začít trochu vnímat, což vlastně nevím, jestli je dobrá vizitka. A hlavně si ani nejsem jistý, jestli jenom trpělivost bude stačit. Typickým příkladem budiž skladba Voices (mimochodem s klipem, ze kterého jsem se málem poblil - ZDE), která objektivně vzato buduje celý svůj téměř devítiminutový život neskutečně zodpovědně a přesně, ale ve výsledku je obrovský problém to vydržet.

 

Long Distance Calling už dříve vsadili na kartu preciznosti a technické dokonalosti, kterýžto koncept nadále úspěšně rozvíjí i na novém albu. To, že se tím víc a víc vzdalují mým osobním prioritám, je vlastně jen můj problém, ale mám-li novinku nějak hodnotit, moje osobní priority v tom budou hrát hlavní roli. Pro mě jsou Long Distance Calling v roce 2020 vzdálenější, než byli kdykoliv před tím.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky