|
|
||||||||||

Mně to prostě nedá. Cítím potřebu zmínit pár slov o novince Mayhem. Tedy o kapele, kterou zná kdekdo minimálně podle loga, ačkoliv hlubší znalost tvorby téhle kapely se, hádám, každému úplně nedopřává. Ono je to s nimi složité, vždycky bylo. Už ty jejich divoké začátky, kdy kucí dělali kdejaké vylomeniny a do toho dokázali stvořit nahrávky, které jsou nesčetněkrát citovány a vykrádány, kdykoliv se štěkne „blekmetál“. Přesto se každý těší na jejich další řadovou desku, kterou parta přinese vždy s výraznou prodlevou od té předchozí a s níž vždy přijde nějaký nový pohled, ale zároveň i osvědčená jistota. Nová deska Mayhem je jednoduše událost, která zasluhuje diskusi, a to i v případě, že natočí brakovou desku. V jejich diskografii dlouhohrajících alb však pro takové materiály není místo, jakkoliv se můžeme dohadovat, která deska je vlastně nejhorší. Tak nějak hádám, že mezi ně mnohý zařadí i Liturgy Of Death. Přesto je to pohled pouze v rámci historie kapely, nikoliv v kontextu scény, jelikož v takovém poli jde pořád o nadprůměrnou záležitost. Alespoň pro ty, kteří Mayhem znají a ctí.
Jako obvykle je prvním kontaktem obal, kde mě trochu zaskočila ta lebka. Asi se to dá obhájit tématem desky, ale motiv lebky už zběhlého metalistu prostě nedojme, a tak si říkám, zda je takového zobrazování stále zapotřebí. Naopak bystré oko jistě zaznamená několik dalších detailů, které má možná i doma. Třeba nějaké rituální pitvání žáby, paví oko, tedy pero, skleničku z Ikey, tarotovou kartu, přesýpací hodiny a tak dál. Červený plášť či závěs na mě působí jako šibalské mrknutí a návaznost na minulé dílo Daemon, kde se podobný motiv rovněž nalézá. Ostatně autor obou děl je stejný – Daniele Valeriani, který má za sebou celou řádku povedených obrázků zdobících skvělé nahrávky, třeba Return Of The Witchfinder od Attic. Čili už samotný obal otevírá podněty k hovoru.
Napjatě jistě čekáte (pokud jste dosud neslyšeli), jak vlastně zní obsah, tedy hudba samotná. Někoho možná překvapí, že to vlastně nijak vybočující dílo z dílny Mayhem není. Ostatně autoři se realizují ve spoustě dalších souborů, takže domovskou kapelu nechávají žít v nějakém řádu a možná i mantinelech, jelikož experimenty se dějí už jinde. Možná je to škoda, možná opatrnost. Nejsem jistě sám, kdo by si troufl na špetku chladného industrialu, jelikož na něj máme v historii kapely jen ty nejlepší vzpomínky. Tentokrát se jede tak nějak od každého trochu. Támhle cítím vlivy starších devadesátek, jinde zas příklon k posledním albům. Je to ve výsledku derivát a stejný čajový sáček, který jsme již ochutnávali? Někdy ano a dokážeme to odpustit, jindy také ano, ale vracíme jej zklamaně obsluze.

Zpočátku složitý a obezřetný pohled na nahrávku ve výsledku nemusí být tak ostýchavý. Ta deska šlape, má dobré motivy, a dokonce i celé skladby. Jen těchto pozitivních okamžiků je málo. Respektive je jich málo v kontextu produkce Mayhem. Mně je třeba docela líto toho, jak znějí bicí. Tlumeně, tupě až zastřeně. Obecně je ten zvuk takový valivě dunivý a nedává vyniknout ostrosti kytar, ani technické zdatnosti pekelného bateristy. S vokály je pochopitelně zacházeno variabilně a každá skladba nabízí trochu jiné polohy, což u známého pěvce a mistra hrdla není nic zarážejícího. Co je mi třeba líto, je skutečnost, že je ta deska taková jednodušší a zbytečně přímočará, ačkoliv i tohle jsou aspekty, kterých si třeba jinde zase cením. Ale když začne skladba Propitious Death s výrazně odlišným rozpoložením, okamžitě se zapisuje do paměti. Přes veškerou řemeslnou špičkovou práci tu stejně máme prázdnější chvíle a hlušší úseky. Ale pořád se bavíme o „nudnějších místech“ v rámci tvorby Mayhem, což by v rukou jiných kapel znamenalo katapult mezi elitu. Ale jsem rád, že se tu najdou silné skladby, jako třeba hned poslední kus. Jen je škoda, že moje v tuto chvíli nejoblíbenější položka desky přišla až v jejím závěru. Ale abych nebyl tak úzkoprsý, tak třeba takovou Aeon's End si taky užívám.
Takže jak to celé uzavřít? Je to album, které je dobré, příjemné a dokáže zabavit. Ale je to album od lidí, u kterých jsme tak nějak doufali v masivnější nálož. Ne že by tu chyběly sypačky nebo něco v tomto smyslu. Chybí tu jakási mistrovská lehkost a nadhled. Skladby jsou mnohdy zkrátka už předvídatelné a využívají šablony minulých let, což lze odpustit, ale zároveň i kriticky odmítnout. To máte tak – když se mistr začne opakovat, dřív nebo později dorazí do bodu, kdy to ostatním přestane dávat ten svěží smysl a závan jedinečnosti. Tady jsme pořád v bezpečné vzdálenosti od balanční linie, což je fakt. Avšak je to zároveň jen můj pocit. Pro někoho už Liturgy Of Death nebude tak silné a pro někoho naopak bude zcela odzbrojující. Jak jinak…
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Century Media Records
Vydáno:Únor 2026
Žánr:black metal
Attila - zpěv
Teloch - kytara
Ghul - kytara
Necrobutcher - baskytara
Hellhammer - bicí
1. Ephemeral Eternity
2. Despair
3. Weep For Nothing
4. Aeon's End
5. Funeral Of Existence
6. Realm Of Endless Misery
7. Propitious Death
8. The Sentence Of Absolution

Mayhem
Esoteric Warfare

Mayhem
Daemon

Mayhem
Grand Declaration Of War

Mayhem, Gaahl's Wyrd, Gost - Meetfactory, Praha
15.11.19, Meetfactory, Praha

Mayhem, Mortiis a Inferno
27.4.22, Brno, Fléda

God Body Disconnect
The Mist Between Mirrors

Code
Lost Signal (EP)

Then Comes Silence
Machine

Ne Obliviscaris
Urn

Zombified
Carnage Slaughter and Death

Hamferð
Men Guðs hond er sterk
18. ročník Šumava Against festu se koná v Sušici v Chatové osadě Luh v sobotu 5.9.2026. Sedm kapel. Jeden den. Les. Hluk. DIY. Šumava Against vol. 18....
25.8.2026Německé progresivní blackmetalové kvarteto Der Weg einer Freiheit vydá instrumentální verzi svého šestého alba Innern na labelu Season of Mist, které ...
25.8.2026V září dojde i na literaturu, aneb život grindcorové legendy na knižních stránkách. V českém překladu vyjde autobiografie basáka z Napalm Death a o vy...
24.8.2026Album číslo 13 norských garage rockerů The Dogs se jmenuje Trauma Junkie a vyjde 18. září na adrese Indie Recordings.
24.8.2026Domácí electro projekt Fuj Kluk se hlásí se svým novým singlem K breku. Video ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.