|
|
||||||||||

Moonreich jsem si z řady dalších vyloženě vyhlédl. V moment, kdy novinka Fugue začala kolovat internetem a pak, když u dveří zazvonil pošťák Jirka s promo balíčkem, ze kterého čouhal pěkný digibook, tedy hezky v šedé barvě a s citlivě řešeným designem vybavená knížečka, kterou je opravdu radost listovat. Povedená záležitost, kterou jistě ocení nejeden sběratel. Podobně sympaticky na mě působí také hudební pojetí komba, ve kterém se snoubí zvrácenost s temnotou a progresivní přístup k dané problematice, aneb kterak býti nechutným bubákem, ovšem nekončit povalený s lahví levné kořalky někde ve škarpě, nýbrž zaníceně sedíc v hale knihovny s poznámkovým blokem nad hromadou odstavců. Moonreich beru jako ty, kdo se snaží hnout zatuchlými vodami, nedbat jen na špinavou podstatu stylu, ale tuhle špínu povyšovat na umění. Black metal Moonreich je vznešenější než klasická jména žánru, ale přesto stále ponořený do bahna spodiny.
Nevím, zda členové kapely pobývají na zámku či v draze vybavených laboratořích vrchnosti, ale každopádně se snaží tu primitivní slupku poodkrýt a nechat pod ni nahlédnout i ostatním. Dokonce ani netuším jaká je současná sestava kapely. Jen se tak domnívám... Nové promo fotky na mě dělají dojem one man projektu, booklet taktně mlčí a hovoří pouze o Moonreich, encyklopedie zas nechává (možná už neaktuální) informaci o čtyřech členech. Mno, chytil jsem se poslední možnosti, pokud je špatná, sorry jako...
Fugue je čtvrtou deskou těchto misantropů a jestli jsem se v minulosti této kapele věnoval jen velmi okrajově, dnes jem plně ponořen a nechávám se vlákat do záludně hořkých pastí. Hudba Moonreich neoplývá momenty, které by vás srazily do kolen, je to vlastně poměrně nevýrazně a dost možná i přízemně působící materiál, v němž lze ovšem dohledat (a to poměrně snadno) netradiční postupy, nápady a chvilky, které tak trochu fádní pojetí vytáhnou do popředí. A je to právě tento na schovku si hrající model, co se mi líbí. Netluče vám do hlavy povely na první dobrou, kdy jako ovce následujete svého pána, je to skrytá genialita, kdo se snaží pomalu vloudit do podvědomí. I když v případě Moonreich bych termín genialita nechal spíš náznakům a zajímavým řešením schůdnosti uliček, které se chvilku zdály býti slepé.
Fugue je směs temné psychedelie, progresivního cítění a typické blackmetalové zvrhlosti, jenž nadále dominuje a pojímá zlo za své se stejným zanícením, jako tak činí mnozí podzemnější kolegové ve zbrani. Je v tom však kus civilního úpění nad zkoušenou duší, je v tom dobývání vlastních pohnutek, které jsou svým charakterem těžší na vstřebání, než aby byly podávány za asistence primitivního bordelu, kde stačí, když v noci svítí měsíc a v lese popochází podivná postava v kápi. Tady to neplatí, tady je třeba hledat víc.
Stejně tak je Fugue směsí melodií a zvířecí bestiality, která má své gró v jednání skze pudy, ale když má možnost čichnout k pestré zábavě servírované v zámeckém parku, tak tu možnost využije. Moonreich hrají netradiční black s tradičními opěrnými body. Jejich území bych do budoucna viděl jako jedno z těch, jehož hranice se mohou zásadně posouvat. Však vyčkejme. Dnes je to dobrá práce, průrazná a otevřená, v níž lze vycítit velký potenciál. Že se bavím o čtvrtém albu kapely jako o tom, v němž dříme potenciál? Ano, stojím si za tím a nečiní mi to žádný problém.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Lomikar / 22.8.18 17:50odpovědět
To album mi přijde, že uvažuje o blackmetalu stejně jako lońské End of Chapter od Au Dessus. Taková svobodomyslná divočina, která zůstává blackem, ale když přijde na jazyk nějakej nápad či riff, tak se neuvažuje, zdali se to do muziky tohohle žánru hodí, ale prostě to tam švihnou, že ono to nějak dopadne (třeba ty groove pasáže v With open throat for way too long ). Poslední Au-Dessus řadím mezi nejlepší nahrávky minulýho roku, tady jsem zvědavej, co se z toho po několika posleších vylíhne. Zatim dobrý. Hle a obě alba vyšla pod Les Acteurs de l'Ombre, tak to dává trochu smysl.
Label:Les Acteurs de l'Ombre Productions
Vydáno:Červen 2018
Žánr:black metal
Weddir - kytara, zpěv
Siegfried - baskytara
Sinaï - kytara
L. - zpěv
1. Fugue, Pt. 1: Every Time She Passes Away
2. Fugue, Pt. 2: Every Time the Earth Slips Away
3. With Open Throat for Way Too Long
4. Heart Symbolism
5. Rarefaction
6. Carry That Drought Cause I Have No Arms Anymore
7. The Things Behind the Moon

Moonreich
Amer

Parfaxitas
Weaver Of The Black Moon

Sólstafir
Köld

Schwarzprior
Nemoc

Signs Of The Dying Summer
Oto jest pustka

dISHARMONY
Cloned II

Motherslug
Blood Moon Blues

Action & Tension & Space
Skåredalen Funhouse

Stone Temple Pilots
High Rise (EP)

Powerwolf
Blood of the Saints

Flash the Readies
Submarine Sky
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.