|
|
||||||||||
Obituary byli první nebo jednou z prvních deathových kapel, co jsem slyšel. Nechce se mi věřit, že už tomu bude skoro třicet let, kdy jsem coby dvanáctileté dítko zkoušel ještě ani ne mutující hlásek kroutit do podoby záhrobního growlu dle vzoru mistra Tardyho. První záseky floridské legendy dodnes uctívám, ale zase ne vše, co přišlo během jejich bohaté kariéry, mě oslovilo. Dvakrát nemusím tuctovku Back from the Dead ani Frozen in Time. Naopak miluju skoro stejně jako raná díla skvělé Xecutioner's Return. Chtělo by se říct, že to mám s Obituary a jejich valivým deathem střídavě oblačno. Ještě ale nikdy, nikdy nenatočili slabotu jako letošní, eponymní Obituary.
Vlastně by mě mělo potěšit, že nenatočili další stejnou desku v řadě. Že se nenoří jen v pomalých tempech… No jo, ale mně chybí Ralph Santolla a jeho dlouhá, tesklivá sóla. Chybí mi monumentální atmosféra hřbitovního smradu. Na novince se jede tupa tupa old school ve stylu punkově rozverného blbnutí stárnoucích hašišáků, kterým došel zlý dech. U poslední zastávky před prázdnotou Inked in Blood jsem se rozmrzele ušklíbal, ale současné „experimentování“ s hácéčkem a punkovým bordelem opravdu nepobírám. A už vůbec ne koketování s prázdně podaným heavy metalem, který má evokovat návrat ke kořenům.
Skladeb je na Obituary jak na kostele, až se jednomu rozplynou v jeden uvřískaný celek. Jediné, co mi připomíná staré dobré Obituary, je dlouhý growl Johna Tardyho. Ale ani ten už nestraší jako dřív. Ale na svůj věk je pořád dobrý. Překvapila mě rytmická variabilita druhého Tardyho. Toť můj příspěvek ke chválení. Zbytek chválit nelze a nenapadá mě nic jiného, než ztráta soudnosti. Nevěřím, jak osloví staré fans, kteří milovali pochmurnou atmosféru vykukující ze všech koutů tvorby Obituary. Na nové fanouše bude novinka zase příliš starobylá. Skladby jsou většinou o drhnutí dvou akordů, divném sólu a punkové base. Old school bez nostalgického ohně.
Natočit podobnou desku kapela menšího věhlasu, dostane se jí zavrhnutí možná i posměchu. Že za ní stojí legendy žánru, bude v médiích poprask, kterak kultovní Obituary natočili skvělé album, ve kterém se navrací do osmdesátých let, kdy bylo fuk, zda hrajete hardcore nebo thrash metal. Mně ovšem připadne, že Obituary nahráli album dobré k hopkání za kulatým nesmyslem nebo zvedání činek v posilovně. Ani jedna písnička nemá většího smyslu než jen, že existuje. Propad do nikam. Raději se vrátím ke starším klenotům a budu dělat, že desáté album nikdy nevzniklo.
P.S. Jediný klad alba vidím v geniálním klipu k Ten Thousand Ways To Die.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
irminsul / 6.8.17 11:56odpovědět
20 procent?není to žádný veledílo,na starý desky to pochopitelně nemá ale tohle hodnocení je trapný.Darkest day,xecutioners return,ok,ale tohle nový album fakt ne.Je to pohodová hudba a mě to baví."svatou trojici"Cause of death,The end complete a World demise už nepřekonaj,jasně,ale tohle neurazí.
Květák / 18.7.17 14:33odpovědět
docela ftipná recenze :-D
Jarl / 3.4.17 22:37odpovědět
Petr: To spíš ty, jestli neslyšíš rozdíl :D
Petr / 3.4.17 16:42odpovědět
Jarle, jdi se léčit.
Jarl / 3.4.17 7:55odpovědět
Jestli opěvujete Cause of Death, jak se vám může líbit novinka. Nebe a dudy
Beryn / 3.4.17 7:28odpovědět
Za tu bídu bych dal nulu. Bordel bez klódnýho rifu. Udýchaný nic. Můj názor.
Petr / 3.4.17 0:11odpovědět
Asi tak, za mě nejlepší co vydali po The End Complete. Chápu že recenzent je nejspíš na ty "progresivnější" věci ale 20 procent, to se chlapec třošičku ustřík.
Danik / 2.4.17 23:46odpovědět
Když pominu cause of death tak je to jejich nejlepší album zase má konečně dobrý zvuk a taky je technické proste nenudi jak všechny alba po cause of death
Divos / 2.4.17 9:41odpovědět
Obituary nestojí za nic dvacet let tak jaky vzruchy
-krusty- / 2.4.17 1:18odpovědět
Mluví ze mne asi zastydlá puberta, ale já jim to zase sežral i s navijákem :-) Líbí...
Hans / 1.4.17 20:37odpovědět
ty vole, ta deska je neskutečně blbá. Další Six Feet Under hadra.
Garmfrost / 1.4.17 18:18odpovědět
Je mě to líto, ale tahle deska se fakt nepovedla. Nikde ani náznak bývalé velikosti. Ani náznak pochmurnosti a morbidní valivosti jako dřív. Ani jedna písnička není v ničem zajímavá...
Hudo666 / 1.4.17 15:22odpovědět
dúfam aj ja že je to 1.apríl :0
Trevor / 1.4.17 15:17odpovědět
To si myslel vážne tieto bludy čo si popísal alebo je to len nepodarený žartík na 1.apríla ???
Label:Relapse Records
Vydáno:Březen 2017
Žánr:death metal
Donald Tardy - bicí
Trevor Peres - kytary
John Tardy - vokál
Terry Butler - baskytara
Kenny Andrews – sólová kytara
1. Brave
2. Sentence Day
3. A Lesson in Vengeance
4. End It Now
5. Kneel Before Me
6. It Lives
7. Betrayed
8. Turned to Stone
9. Straight to Hell
10. Ten Thousand Ways to Die
11. No Hope
Fuzz
Fuzz
Pink Floyd
The Endless River
Azure Emote
The Third Perspective
Junius
Days of the Fallen Sun (EP)
Mark Lanegan
Somebody's Knocking
NIL
The Velvet Touch of Tongue
Stíny Plamenů
Záře zápalných šňůr
Negativa
Negativa
Aorlhac
Pierres brûlées
David Bowie
Blackstar
Torc
Tóny Annwnu
Letošní ročník již tradičního festivalu MetalGate Czech Death Fest proběhne opětovně v autokempu Brodský v Červeném Kostelci v termínu 16. až 18. červ...
23.5.2022V červnu vyjde na MetalGate nová deska post-rockové kapely Tengri. Jmenovat se bude Kontinuum, vyjde na vinylu a několik informací k němu dohledáte ZD...
23.5.2022I letos proběhne jednodenní festival metalových kapel Týnecký mazec, který se uskuteční 25. června v areálu Ostrov v Týnci nad Labem. K poslechu zahra...
21.5.2022Ještě než vyjde Envisaged (15. července), nové album avantgardně metalového projektu Kekal, dá se zdarma stáhnout Quantum Resolution, album předchozí....
20.5.2022V sobotu 11. června se v areálu bývalého Dreherova pivovaru v Žatci odehraje Navzdory Open Air festival, konkrétně jeho první ročník. Zahrají Gaia Mes...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.