Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Runatyr - Chivalry Is Dead

RunatyrChivalry Is Dead

Victimer14.6.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Netušené rozměry zdánlivě prostinkého projektu. Runatyr = atmosférický black s ideálně zpracovanými přesahy a závislost na mnoho dní.

Tentokrát jsem se dobře rozhlížel kolem sebe a zabloudil na sympatický domácí web Tentakl, který tímto zdravím. Zaujala mě debutová nahrávka skotského one man projektu Runatyr, za kterým stojí chlápek jménem Ronnie Nicholson aka Hrafnagud. Zkusil jsem a dostavila se husina. Chivalry Is Dead je přesně ten typ nahrávky, která když mě trefí, tak se jen tak nepustí. Budeme se bavit o black metalu, o jeho přesazích, o jeho atmosféře a jak surově a přitom harmonicky může tento v podstatě na koleně vyrobený projekt znít. Podotýkám, že mimořádně poutavě.

 

Runatyr má parametry domácího blackmetalového kutilství, primitivního a ryze přízemního. Ale je to jen první dojem, kdy se Chivalry Is Dead rozjede a pustí do žil zanesený chrastivý zvuk. Ten pravý, který chcete v rámci černého stylu slyšet. Další tóny alba se drží v této lo-fi zvukové rovině, ale jinak jsme svědky velkého rokročení. Hrafnagud se ukáže jako mistr atmosfér, který nedrží Runatyr u jednoho špinavého rybníka. Do své tvorby pustí moře dalších nálad a vymaní se z black metalu jako takového. Budeme se procházet po starých ruinách a lesních pěšinách, ale zalovíme i na nekonečném post-blackovém nebi, dotkneme se i post-punku a jeho rockových chmur, a ani u nich to neskončí. Zkrátka si povyrazíme. A budou u toho tuny kláves, ale v případě Runatyr naprosto vhodně využitých. Jejich role je zásadní, ale nepřehání se to. Nejsou rušivým elementem, ale živou vodou desky. Na to se holt musí chytře a chytrý v tomto ohledu Hrafnagud je.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/runatyr%20les.png

 

Všech jedenáct skladeb je výživných a album jako takové je neobyčejně živé a tvárné. I když je rytiřství mrtvé a jeho zvuk značně ztrouchnivělý. Docela nedávno jsem zažil podobně pozitivní pocity v rámci jiného blackmetalového soukromníka jménem Robust. Mohu jenom doporučit, protože jeho zanesené podivínství odhalí také mnoho netušeného. A tam, kde píšu o Robust, se zmíním o dalším zajímavém jménu, o Skade. Všechno takové zapadlé blackové poklady a nově si k nim řadím také Runatyr. Tyhle objevy (jak málo jich je, tím víc jsou kouzelné) prostě dělají radost. Pokud si tedy libujete v těchto nekalostech.

 

Výhoda Chivalry Is Dead je fakt, že poslechově pořád roste. Jeho otevření se atmosférám je zpracované pokorně a zanecháno v zašle podzemní podobě. Jako takové se skoro neohrává, spíš se v přehrávači zřejmě zabydlelo na další týdny. Na prostředí, kde se mu oddat, příliš nezáleží, protože album má svůj silný charakter. Zatáhne vás do děje a nenechá oddechnout. Pokud tedy toužíte po pravém špinavém blacku, který toho v sobě ukrývá mnohem více, vydejte se tímto směrem. Na ukazateli svítí nápis Runatyr a jeho kraj je plný pěkných scenérií. Pro mě osobně silná závislost a díky za tohle nasměrování. Tuhle záležitost budu mít na konci roku asi vysoko.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky