|
|
||||||||||
Berdreyminn je šestou deskou kapely, která si svým originálním pojetím získala respekt a řady oddaných fans už dávno. První krůčky na oko dezorientované, ale přesvědčivě neotřelé blackmetalové kapely, jsou už málem zapomenuté. Od těch dob se přeci jen hodně změnilo. Sólstafir postupem času víc a víc zaoblili hrany, vsadili na vzdušnější a rockovější projev, sundali nábojnicové pásy a ujali se role vypravěčů, kteří ví, že divokost může zůstat doma, pokud je před dveřmi dost zkušeností a talentu si bez ní poradit. Berdreyminn je smířlivá baladičnost s kusy střepů v podlaze, které zbývá jen metr, aby byla úplně zametená. Vítězí klid a rozvaha, stejně jako schopnost si říct, že starým časům už dávno odzvonilo. Nerezignovat na ně, ale mít je přitom tak trochu na háku.
Berdreyminn je album, ke kterému je třeba najít cestu. Jeho první pohledy skrz ušmudalné ostrovní ráno jsou ospalé a jako by bez života. Pocit, že se i Sólstafir zařadili mezi kapely vařící z vody, naštěstí v určité chvíli ztratí na významu, stejně jako zdánlivá plochost, protože co se zdá, jsou jen sny a pravá duše alba je zcela někde jinde. Tedy na míle daleko od plytké nabubřelosti a uspokojení, že se na to dá jít od lesa, kdy postačí pár typických motivů a je z půlky vyhráno. Tak to ale v případě Berdreyminn není. Minimálně tím, že jít na to na Islandu od lesa je věc zcela nemožná. Sólstafir jsou jen víc vyklidnění, víc si hrají s atmosférou a sami cítí, že v tom nejsou vůbec špatní, že tohle je to místo, kde se jim bude dobře žít. V klidu a se zbytky rozervané duše se pohupovat v křesle a hrdě se dívat do dálky na domovské scenérie.
A je úplně jedno, že si místy člověk připadá jako v přítomnosti vyláskovaných tlučhubů, kterým je lépe pod sukní holek. Kdybych totiž měl tohle album označit jako hudbu pro ploužení se po parketu, klidně tak učiním, protože mě momentálně nenapadá, proč bych neměl. Ono totiž není ploužení jako ploužení. Sólstafir možná stáhli tykadla výjimečnosti na minimum, spokojí se s menším důrazem, ale k tomu to stejně (minimálně od Svartir Sandar) stejně směřovalo. Hrát jednoduše a přehledněji než dřív ještě neznamená jednoduše přemýšlet, a zrovna album jako Berdreyminn je toho důkazem.
Berdreyminn je album, které si mne v tuto chvíli umí získat na svou stranu víc, než některé další z pěti korálků náramku kapely. Má své vyloženě hitové momenty, má své post rockové přelety nad oceánem, kdy to vypadá, že už atmosférická křehkost řekla dost a dala tvrdému životu na ostrově vale, ale pak ji to stejně vtáhne zpátky na pevninu. Má taky své hromobití, i když zjednodušené a střízlivě baladické. Z toho nejnudnějšího hard rockového riffu na světě (Isafold) jsem paf, což bych nikdy neřekl, že kdy budu. A není to jediný bod desky, o kterém si to myslím. Berdreyminn má své zvláštní kouzlo, v tomto případě tak trochu nečekané a do poslední chvíle skryté.
Abych už skončil s obhajobou alba, které nebude každému po chuti a leckdo jeho nasládlý naturel jen tak nespolkne, to postatné se v souvislosti s kapelou událo už před lety. Berdreyminn dost pravděpodobně není tím nejlepším, co Sólstafir dali světu, ale to je po tom všem, co na svých minulých počinech předvedli, tak trochu nadlidské chtít. Je vlastně až směšné, jak se původní dojmy přes které neměl jet vlak, změnily a tohle album vyrostlo do podoby, ke které proudí už jenom sympatie. Vše je jak má být, všechno až neuvěřitelně jednoduše šlape a byť se zdá, že by se člověk potřeboval o něco víc zmítat v nespoutaných poryvech větru, tak i severský vánek v klidu postačí. Je to tak, Sólstafir to mají nadále pod kontrolou.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Lucipher / 21.7.17 0:01odpovědět
Melancholie tam pořád je, leč album je směřováno více rockovým směrem. Pro mě zůstává nejpříjemnějším počinem těchto pohanských Islanďanů deska Masterpiece of Bitterness, bohužel originální CD či merch tohoto staršího počinu jsem nedohledal :( S letošním materiálem ovšem ostudu neudělali, moc rád se k tomuto albu budu vracet... 90/100
Jirka D. / 21.7.17 7:14odpovědět
Originálky jdou sehnat třeba v bazaru na Discogs: https://www.discogs.com/sell/list?master_id=515119&ev=mb Bohužel za celkem vysoké ceny...
Milan "Bhut" Snopek / 21.7.17 11:34odpovědět
Já to už před časem sehnal tady: http://www.musicrecords.cz/catalogue/hudba/solstafir/masterpiece-of-bitterness/ Což je jeden z nej e-shopu na muziku ;)
Milan "Bhut" Snopek / 20.7.17 15:37odpovědět
Já furt čekám, kdy to proleze... a taky čekám na pošťáka až mi to přiveze - jednak abych doplnil sbírku diskografie a jednak proto, že při originálce se tak nějak víc soustředím. Zatím ani ryba, ani rak. Ale jak už řekl Sarapis - to něco tam někde je... jen to najít...
Sarapis / 18.7.17 14:21odpovědět
Musím říct, že nakonec jsem to tam našel. Co? Já nevím! Ale mám to a užívám si to:) Je to prostě TO. Předchozí album Ótta toho mělo víc, ale i letos toho není málo.
Ruadek / 6.7.17 17:49odpovědět
Upřímně - baví mě první polovina desky, zatím se jen těžko dostávám dále.
Jarl / 6.7.17 12:06odpovědět
Nehledal bych někde, kde nic není. Natahovaná nuda a fakt strašnej vokál. Přitom ještě poslední deska byla fajn.
Garmfrost / 5.7.17 21:19odpovědět
Sólstafir mě nudí tak, že jsem nedokázal doposlouchat album celé. Přitom na první dojem vypadá vše tak vyspěle, lákavě a příjemně. Ještě než stačí skladba dohrát, oposlouchá se. Kde je ta neopakovatelná atmosféra a gradující šarm?
Lomikar / 5.7.17 10:35odpovědět
Už je holt třeba se smířit s tím, že další Masterpiece of Bitterness se nedočkáme. Současní Solstafir jsou takové mlžné ráno, kdy si polámané tělo ještě neuvědomuje okolní chlad a pokud to přijmu, je to celkem pěkná procházka lužním lesem daleko odevšaď. Jen je škoda, že Solstafir trochu ztratili své unikum a jinak pěkný vokál se mi do celého konceptu už tak nějak nehodí. Zajímavě zní teď projekt jejich zneuznaného ex-bubeníka - Katla.
Lucipher / 21.7.17 0:11odpovědět
Díky za info o vedlejším projektu Óli Pálmasona, z toho co jsem zatím slyšel se docela teším na jejich LP debut :)
Mystic / 4.7.17 14:12odpovědět
Baví mě první tři songy, pak usínám a přestávám dávat pozor..
Jirka D. / 4.7.17 7:07odpovědět
Klidná, poslechová deska s příjemnou atmosférou a jasným rukopisem. Novinka Solstafir mě oslovuje prakticky ve stejné rovině, jak píšeš v recenzi. Určitě není tím nejlepším, co kapela nahrála, ale i tak se mi líbí dost. Tvrdost nepostrádám, naopak, řekl bych, že Solstafir postupně dospívají a hrát si na bubáky už prostě nemají zapotřebí.
Jirka D. / 4.7.17 7:08odpovědět
Jeste hodnocení: 75 %
Label:Season of Mist
Vydáno:Květen 2017
Žánr:hard rock / post rock
Aðalbjörn Tryggvason - kytara, zpěv
Hallgrímur Jón Hallgrímsson - bicí, zpěv
Sæþór Maríus Sæþórsson - kytara
Svavar Austman - baskytara
+ hosté:
Amiina - smyčce
Halldor A. Björnsson - piano, klávesy
Erna Ómarsdóttir - lesní roh
Margrét Soffía Einarsdóttir - zpěv (3)
Snorri Sigurðarson - trumpeta, křídlovka
Ingi Garðar Erlendsson - tuba
1. Silfur-refur
2. Ísafold
3. Hula
4. Nárós
5. Hvít sæng
6. Dýrafjörður
7. Ambátt
8. Bláfjall
Sólstafir
Endless Twilight of Codependent Love
Sólstafir
Ótta
Sólstafir
Hin helga kvöl
Sólstafir v Akropoli
26.3.19, Palác Akropolis, Praha
The flood inside tour 2013
8.3.13, Praha, klub Hoodoo
Sólstafir
22.5.16, Praha, Palác Akropolis
Dogma Inc.
Blacksun Flowers
Desolat
Songs of Love in the Age of Anarchy (12" picture disc EP)
Vibrant
Trying to Survive
Queensrÿche
Dedicated To Chaos
Sinmara
Hvísl Stjarnanna
Jakkoliv je tvorba z posledních let kdysi legendárních Ministry spíše pro legraci, zatím to vypadá, že Al Jourgensen z nastoleného směru do hlubin nes...
17.4.2025Kdož jste ještě nezachytili, v souvislosti aktuálním nadílkou dvou EP De Toorn a With Fang And Claw zveřejnili Amenra videoklip ke skladbě Salve Mater...
17.4.2025Na 6. června u Napalm Records chystají novou studiovku švédských Katatonia. Jmenovat se bude Nightmares as Extensions of the Waking State a akurátně z...
17.4.2025Domácí thrashmetalová formace Exorcizphobia slaví 20 let fungování a při té příležitosti ohlašuje několik novinek. Tou první je zveřejnění živého konc...
17.4.2025Nový hudební projekt nazvaný Šalba v sobě pojí autorskou tvorbu Deadyho z Dark Gamballe a hlas Broni Míky ze Satisfucktion a aktuálně můžete poslechno...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.