|
|
||||||||||
Svou novou desku Al Jourgensen věnoval bývalému kytarákovi Ministry Mikemu Scacciovi, jehož srdce řeklo dost na sklonku roku 2012. Nerad bych odhadoval, jestli kadence rytmiky tohoto alba nezastaví pár dalších srdcí, anebo naopak jejich tep nezrychlí přes únosnou míru, ale pravda je taková, že nějakou reakci by vyvolat mohlo. Když už nic jiného, je to pořád nová deska Ala Jourgensena a jako taková si trochu prostoru zaslouží. Trapnosti posledních Ministry navzdory.
V rámci prvních dojmů jsem komusi psal, že mi tahle muzika připadá jako dost nepovedený a v důsledku laciný pokus napást se na úspěchu Psalm 69. Snad díky zmíněné rychlosti rytmiky, která zde díky fíglům programmingu narůstá za hranici zběsilosti, snad díky zřetelně industriálnímu zvuku a postupům dost možná podobným kultu Ministry. Obojího dojmu jsem se dosud nezbavil, ale fakt je, že do popředí vystoupily i další chutě a ty prvotní se usadily jako lógr v kafi o něco níž. Pít se to nemusí. Surgical Meth Machine na to jde prostě trochu jinak, i když mluvit jako na wikipedii o psychedelickém rocku a speed metalu bych se neodvážil. Helloween s námi!
V kontextu rychlosti desky působí celkem zajímavě Jourgensenovo prohlášení, že měla být ještě o něco rychlejší, ale že jeho přesun z Texasu do Californie a obdržení Medical marijuana card nahrávku ve výsledku zpomalilo. Je to prostě cvok. A jako album cvoka to celé působí. Zlo Ministry je tentokrát zažehnáno, prostor dostávají místy až ztřeštěné vize a dojmy o tvůrčí svobodě právem nabývají vrchu. Jourgensen jakoby skládal uvolněně, bez tlaku odpovědnosti ke komukoliv a k čemukoliv, bez zábran a obav o obecné blaho. Jakoby popustil uzdu tvůrčímu rozletu a zcela bez zábran servíruje ty nejdivočejší nápady, jaké mu kdy skončily na papíře bez šance uplatnit se na deskách Ministry.
Někde v těchto myšlenkových závěrech končí songy typu Tragic Alert, I Want More a I Don’t Wanna, které boří jakékoliv představy o běžné stavbě skladby a zvukové kultivovanosti, a zachycují Jourgensena zběsilého a zábavného zároveň. Typická je rovněž výraznější absence klasických nástrojů a maximální důraz na strojově-kulometnou rytmiku, elektroniku obecně a samozřejmě na vokální stopy, kterých je vždycky víc a vždycky tak akorát pro hlavní zpravodajskou relaci. Pokud se totiž něco nezměnilo, tak sociálně kritický podtext desky, který tak nějak vyvěrá přímo z osobnosti Ala Jourgensena a těžko si u něj představit něco jiného. Ostatně hostující Jello Biafra ve výborném songu I Don’t Wanna je uhněten z úplně stejného těsta.
Pro vyváženost argumentů je ale třeba napsat, že ne vždy se daří udržet nastavený neřád v rozumných mezích a věci typu I’m Sensitive, logicky Unlistenable či Rich Peaple problems jsou více méně výkřiky do tmy, které omráčí při prvotním setkání, ale s postupujícím počtem poslechů jsou spíš na obtíž. Neboli že celý tem počáteční masakr posluchače velmi rychle ztrácí střelivo a po odeznění počátečního šoku může přijít poměrně rychlé vystřízlivění.
V neposlední řadě stojí zato zmínit i závěrečnou a klipem podpořenou skladbu I’m Invisible, která se hodně vymyká celkovému vyznění desky (takže si z ní velké závěry určitě nedělejte), a která asi nejvíc připomíná skladbu jakože skladbu (nejspíš na oslavu získání marihuanové karty). A pak určitě cover Gates of Steel, jehož originál v roce 1980 vydali Devo na desce Freedom of Choice. To jen pro ilustraci, jak má vypadat cover a co to znamená otisknout do songu svůj vlastní ksicht. Svým způsobem jedinečnou pozici má i dvojice elektronických improvizací Just Go Home a Just Keep Going, ale větší význam pro desku jako celek nemají.
Rád bych na závěr napsal něco definitivního, ale v případě téhle desky váhám. Na jednu stranu Jourgensen působí uvolněněji, méně spoutaně a ve výsledku v dobrém smyslu zábavně, na straně druhé mám občas dojem, že prezentovaný zmatek je jen samoúčelný zmatek. Když k tomu přidám sice časem ustupující, ale přesto zřejmý pocit těžby z Ministry (konkrétně ze zmíněné desky Psalm 69), a otázku ohledně životnosti prvotní závratě, vychází mi album sice slušné, ale určitě ne výborné. Víc po mě nechtějte.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Victimer / 13.6.16 10:27odpovědět
Al je na Surgical Meth Machine určitě víc v pohodě jak na posledních pár deskách Ministry, je to víc taková sranda-deska, sebevykrádačská, ale aspoň s kapkou nadhledu. Když si třeba srovnávám Robertka Zombieho a Ala, tak pan Jourgensen pro mě bude vždycky o patro výš, i když bude jeho aktuální věc třeba zrovna volovina. Surgical Meth Machine je víc "elektro" jak Ministry, řekl bych. To bude asi jediná změna, jinak klasika a kdyby se nová deska Ministry jmenovala prostě Surgical Meth Machine, taky by se nic nestalo.
Label:Nuclear Blast Records
Vydáno:Duben 2016
Žánr:industrial metal
Al Jourgensen - baskytara, kytary, zpěvy
Sam D'Ambruoso - programming bicích
hosté:
Jello Biafra - doprovodný zpěv (5)
Betty X - doprovodný zpěv
Sabine Koenig - doprovodný zpěv
1. I'm Sensitive
2. Tragic Alert
3. I Want More
4. Rich People Problems
5. I Don't Wanna
6. Smash and Grab
7. Unlistenable
8. Gates of Steel (Devo cover)
9. Spudnik
10. Just Go Home
11. Just Keep Going
12. I'm Invisible
Sedna
Sedna
Zodiac
Starving For Flesh
Voivod
Dimension Hatrőss
Gehenna
Unravel
Nahema
Následuj pastýře (EP)
Scratches
Before Beyond
Gorgoroth
Quantos Possunt Ad Satanitatem Trahunt
Mucha
Nána
Godless
Lustcifer
Drastus
La Croix De Sang
Thy Catafalque
Alföld
2. prosince proběhne v Potrvá křest nového EP pražské kapely Neuro Bats, které se jmenuje Noble Roses in the Midst of Weeds a poslechnout si ho můžete...
28.11.2023V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.