Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Svardenvyrd - Obyčej Slunovratu

SvardenvyrdObyčej Slunovratu

Bhut11.11.2010
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Výborná však nedoceněná a nebojím se říct zapomenutá deska. Kapela kombinuje klasický black metal s pohanskými prvky. Proto zní toto dílo zcela originálně a jedinečně. Bohužel k dnešním dnům se kapela nehodlá dál vracet k aktivitě. Desku bych doporučil všem náruživým posluchačům čistého black metalu s jemnými doplňky.

Píše se rok 2004 a na svět přichází prvotní regulérní album pohanské kapely Svardenvyrd. Debut je pojmenován jako Obyčej slunovratu. Ačkoliv se na první pohled může zdát materiál poněkud malý a krátký, tudíž nudný a nezáživný ovšem opak je pravdou. Důvodem tohoto zdání zajisté bude slabý počet písní, který tvoří číslice 4. I přes tento řekněme nedostatek a spíše škodu album obsahuje suma sumárum třicet tři minut. Pravda je to vcelku malá záležitost ovšem důležitý je především obsah. V případě jména Svardenvyrd můžeme hovořit o něčem ojedinělém a originálním. Hudba zůstává opravdu záživná a hned tak neomrzí. Posluchač má co dočínění s hutnou atmosférou, která ho úplně pohltí. Kapela hraje hudební odnož zvanou pagan black metal. A právě ona pohanská atmosféra z desky skutečně dýchá. Duch pohanských lesů stojí přímo vedle vás, když si pustíte tento počin. Jedinečnost a kouzlo hudby se nejvíce skrývá v použití akustické kytary a jejího specifického tónu nalazení. Samotné vyhrávky tohoto nástroje jsou pak neobyčejně uhrančivé a velmi líbivé. Kdo zná tuto desku a vůbec kapelu samotnou jistě ví, o čem mluvím. Oproti demu kapely Zmrzlé plameny nenávisti má toto album lepší zvuk, ve kterém pak lépe vyznívají ony akustické party. I celkově se pak album schůdněji a snáze poslouchá a vstřebává. 

 

Začátek první písně rovněž tak i celého alba vytvářejí již výše zmiňovaná hra akustické kytary a jejího magického vybrnkávání. Brzy se přidá i druhá kytara a vzápětí dokonce i flétna dodávající celé souhře nádherný nádech pohanských věků národa slovanského. Krásnou melodii pak rozběsní nástup metalu znějící ve středně rychlém typickém blackovém tempu. Parádní kytarové riffy se střídají jeden za druhým. Zanedlouho se přidá i zpěv. Skladba dále střídá kolik výborných melodií. Druhá píseň Letní žár je o něco pomalejší, za chvíli však zrychlí. V písni se objevuje mocný tympán, který dodává potřebné gradace. Dále se zde objevují parádní melodie. Jedna z nejlepších písní kapely vůbec. Kolem sedmé minuty se přidá akustická kytara, která později vystřídá metalové nástroje a dohraje celou skladbu do konce. Ve třetí písni se od samého začátku znovu objevují tóny akustické kytary. Těsně před čtvrtou minutou se song rozjede. V pomalém syrovém black metalu nese svůj pohanský prapor se slovanskými symboly. K samotnému konci se opět navrací hra akustické kytary. V poslední čtvrté písni Mrazivý polibek paní Zimy se od samého začátku objevuje smutná melodie, která však nemá příliš dlouhého trvání a útroby této skladby se rozjedou v klasickém středním tempu daného žánru. Konec skladby a zároveň celé desky tvoří stejná melodie hry akustické kytary jako jsme slyšeli na samém začátku tohoto díla.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky