Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sylvaine - Eg Er Framand (EP)

SylvaineEg Er Framand (EP)

Symptom31.5.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Rytířsky uznávám, že to není špatné, ale chtěl bych připodotknout, že štítek blackgaze zde rozhodně není up-to-date.

Sedím, poslouchám, čekám, kdy to přijde… a ono to nepřichází. Nepřítomnost bicích mě měla varovat, že něco bude jinak. Nečekat nic a nebýt zklamán se opět ukazuje jako velmi užitečná životní filosofie, pokud jste vybíravý posluchač a máte rádi to své. Těšil jsem se na příjemně svižný blackgaze s ženským elementem a místo toho Kathrine Shepard aka Sylvaine tentokrát servíruje čistě vokální album s minimální podporou dalších nástrojů.

 

V takovém případě se EP s hrací dobou necelých třicet minut jeví jako logická volba pro takto mimoběžný materiál. Přísně vzato není na co si stěžovat. Zpěv je podaný s patřičnou grácií a čiší z něj přítomnost hudebního vzdělání. Milou zajímavostí je fakt, že část skladeb byla nahrána ve zkušebně a část v sále kostela v norském Kampenu. Nahrávka tak disponuje přirozeným dozvukem, který umocňuje vokální party. Ty jsou táhlé a plynulé. Přidané vrstvy s odlišnou intonací se výborně doplňují a dělají nahrávku košatější. Výsledný dojem rozhodně budí spíše respekt než podezření z compingu.

 

Pocit prázdnoty, jako když místo větrníku (blackgaze) dostanete suchý piškot (téměř a cappella), se může dostavit a mé sarkastické já mělo v první chvíli chuť cupovat. Jenže ke kráse skladeb je potřeba se proposlouchat, což zabere tu méně, tu více času. Okouzlující dvojka Arvestykker sepla na první dobrou. Šestice skladeb obsahuje jak autorskou tvorbu, tak interpretace tradičních norských lidových písní. Jak už to u podobných děl bývá, zvláštní vliv krajiny původu se vždy nesmazatelně promítne do nálady písní, které tím dostávají punc originality i jasné geografické zařazení.

 

Album Eg Er Framand navazuje na vlivy z počátků existence projektu a je určeno pro chvíle speciálních hudebních potřeb, kdy rozkvete a zazní naplno. V rušném dni může tempo nahrávky a její éterická hlubina vyznít trochu nepatřičně, proto před poslechem doporučuji ztlumit rotaci mozkových závitů a vychutnat si tyto, možná nečekané a s pietní naléhavostí podané hudební obrazy.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky