Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The 69 Eyes - Blessed Be

The 69 EyesBlessed Be

Lyriel4.4.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Album jako lusk z těch nejtemnějších zahrad.

Kapela, též známá pod jménem Helsinki Vampires, funguje na scéně od roku 1989 a za tu dobu vydala celkem 10 alb, z nichž nejlepší z nejlepších je pro mě právě "Blessed Be".

 

Nevinně začínající kytara nic neprozradí, ale hlas mluví za vše. Ve chvíli, kdy jsem si album poprvé pustila, nahrnula se mi do těla vysoká úroveň emocí. Za chytlavými kytarovými riffy se skrývá nespoutaná vášeň a hlas Jyrkiho tomu dává temný strašidelný odlesk. Jeho hlas je okouzlující a ponurý a hned první skladba mě vtáhla do chodbiček, jež vedou právě k dosažení naprostého uspokojení. Skladby jsou pomalejší, nejedná se o žádné řežby, a to je právě to, co ve mně graduje nespoutanou vášeň. Kapela mě lehce vyzívá ke srovnání s The Sisters of Mercy, možná proto, že hlasy Jyrkiho a Andrewa Eldritcha jsou si nápadně podobné. Další interpret, se kterým je Jyrkiho hlas v některých chvílích lehce srovnatelný, je Elvis Presley. Možná i tam je možno hledat příčinu občasné žánrové nálepky goth´n´roll.

 

Mezi skladby, které musím na albu vyzdvihnout, určitě patří "Velvet Touch". Pomalá zlověstná skladba, ve které oceňuji umučený hlas frontmana; z části stejně temný jako kdykoliv před tím, ale  místy rockově laděný. "Sleeping With Lions" je další ze skladeb, které patří na tomto albu mezi mé oblíbené. Působí veseleji, neutahaně a melodie je opravdu vynikající. Na celém albu je nejlepší částí právě jeho střed.

 

 

Unikátní je nejen Jyrkiho hlas, ale jistý podíl na úspěchu tohoto alba má také producent a klávesista, Johnny Lee Michaels, který dodává skladbám (právě prostřednictvím kláves) jemný podklad. V některých chvílích zní Jyrkiho hlas až romanticky. "Stolen Season" je zpočátku celkem utahaná skladba, ale s přibývajícími poslechy doznává naplnění i její smysl a její pozice v tracklistu se stává jistější. Díky tajemnému hlasu, který zůstává ve všech písních vesměs stejný, se vám možná všechny skladby snadno slijí dohromady, ale i na "Blessed Be" jde hledat a následně nacházet; například chorály, dávající skladbám parádní podklad.

 

Ti, kteří mají rádi melancholické melodie a při jejich poslechu se jim představy hrnou do spleti zla a všemožných úchylek, si přijdou na své. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

jazzko / 28.1.14 14:49

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Radek / 5.4.13 9:58odpovědět

Připomíná mi to souputníky End Of Green :-) Zcela na stejné vlně.

Milan "Bhut" Snopek / 4.4.13 8:58odpovědět

Brandon Lee a Gothic Girl jsou srdcovky! Tohle vážně můžu.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky