Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Algorithm - The Polymorphic Code

The AlgorithmThe Polymorphic Code

Ruadek27.1.2013
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: Ipod / Koss Porta Pro
VERDIKT: Čistě elektronická dub-stepová záležitost s metalovou energií, které se chce mluvit jazyky všech stylů, které se daly našroubovat. Divoké a metalové, křížící snad úplně všechno, co je v současné době populární u mladé generace.

The Algorithm je skupinou jednoho člověka, což dnes už není ani nebylo výjimkou. tvorba Rémiho Gallega je opravdu silně elektronická a pojí do sebe metalové výhonky s divokým nálevem elektronických postupů. I to už se dá slyšet docela často. Živě se jedná především o bicí a kluka za samplerem (a dalšími udělátky). Spojení živých bicích s hlasy (konkrétně s pěti) už předvedli Van Canto. Metalově znějící skladby zahráli snad ještě metalověji finové Apocalyptica. Kam se to tedy dá ještě posunout? Francouz Rémi Gallego je tu s odpovědí. Velmi dobře totiž spojil dub-step, psytrance a metalovou nálož v jeden celek. Není to ale pro každého. 

 

Na začátek použiji ohranou větu o otevřené hlavě novým postupům. Pravověrní metalisté o toto dílko nejspíše stejně nezavadí, ale ti, kdo mají odvahu a nevadí jim roubování odvážnějšího střihu, mohou zajásat. Polymorphic Code je odvážný celek. Zdržel bych se názorů toho typu, že Rémi Gallego je génius a že spojil dosud nejlépe elektroniku a metal (i tyto názory už se množí). Na druhou stranu musím jedním dechem dodat, že je dílo tím nejlepším spojením metalové nálože a elektroniky, jaké v posledních letech vyšlo. Pro srovnání mě napadá fenomén dnešní doby – dub-stepový mág Skrillex (po kterém sáhli třeba Korn na svém posledním albu). Chvíli líbivé samplíky a za pár sekund hlukový teror, profiltrovaná elektronická křeč. Ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Spojení dub-stepu, dunivého minimalistického psytranceu, dokonce dubu a reggae s metalovými riffy je východiskem pro posluchače, kteří rádi od obojího.

 

 

Dnešní doba je prosáknutá až na holé tělo všelijakými pokusy o progres. Stále odvážněji se pojí studená elektronika se styly, které byly založeny na živé rytmice. Polymorphic Code je příjemná taneční deska, která se občasně urve ze řetězu a rozpoutá hlukovou jízdu. A to jak za podpory klasických dub-stepových hrátek, tak za podpory nasamplovaných kytar a bicích. Rémi Gallego aka The Algorithm se každopádně uhnízdil u Basick Records, po boku jmen jakými jsou Uneven Structure nebo Dissipate, takže to s tvrdší scénou evidentně bere vážně. 

 

A co říci na závěr? Polymorphic Code je brutálně prosamplovaná elektronická deska, která obsahuje velkou dávku metalové energie. Duní, tepe a žije – ačkoli za ní nestojí živá kapela ale zručný a talentovaný kluk z Francie, kterému je 22 let. Výtkou z mé strany je přílišná překombinovanost skladeb, jako by se tam Rémi snažil dostat co možná nejvíce přechodů a stylů naráz. Ubere totiž z plynu jen několikrát – to když dostane chuť na reggae nebo dub. Prostě všechno v jednom, přesně ve stylu současnosti. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 18.2.21 14:37

Jak se na tom albu vystřídá ta hromada všemožných nástrojů a postupů, tak asi každý tam má něco, čeho by přidal a něco, co by zas vyndal. Já bych se zbavil toho ženskýho vokálu a přihodil houslí i elektroniky. Jinak mě to album bavilo až překvapivě dost. Má to trochu zvuk ze začátku milénia, klávesy na druhym tracku mi připomínaj Amorphis někde kolem alba Am Universe a z těch srovnání bych to asi nejblíž přiblížil k Unexpect. Což jest dobro.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky