|
|
||||||||||
Nová deska The Ocean je venku a i když jsem se před jejím vydání třepal nedočkavostí, ještě dnes se nemůžu zbavit pocitu, že tu něco nehraje. Kapela sice šlape jako hodinky, sebevědomí vysoké, ale oprávněné, zvuk od Jense Borgena, který se nebojí říct si jen za mastering skoro tisíc evropských peněz, edice bohaté a luxusní a přesto jakoby něco nebylo na svém místě. Ještě než si začnete vytvářet dojem, že tahle deska je na hovno a že v úvodu jen tak našlapuju kolem horké kaše, tak si narovinu přiznejme, že standard The Ocean je pořád sakra vysoko a vyjít něco takového u nás, poskládáme se z toho všichni. Tečka.
Stejně tak jistá je i pozice v rámci žánru, rukopis téhle kapely poznáte a první regulérní skladba „Mesopelagic: Into The Uncanny“ vám zřetelně vzkáže, že „my jsme ti The Ocean, jsme tu zase s novou deskou, funguje v duchu těch předchozích dvou, berte, rozdáváme plnými hrstmi!“. The Ocean se poznají. A tak klidně berme, ale nezapomeňme kriticky myslet. Postupy? Nápady? Tematika? Všechno už tu bylo, jednou ve vesmíru, podruhé v dávných geologických dobách, zažili jsme monumentální výbuchy titánů přírody i ducha universa, a stejně tak jsme se oddávali večernímu rozjímání o smyslu toho všeho. The Ocean umí spojit nespojitelné a možná jen nalezli odvahu, kterou zatím nikdo ani nehledal. Jejich hudba a Bůh tvořící svět? I to už mají za sebou.
Čekat změny a posuny nelze, možná malé a nevýrazné. I překážková dráha přes pražce kytar v „Bathyalpelagic I: Impasses“ nebo dost podobně v „Abyssopelagic I: Boundless Vasts“ mi navozuje spíš poslední tvorbu Machine Head než nějaký krok kupředu. Ale spokojme se s realitou, i ta je stále na vysoké úrovni. Snad nikoho nepřekvapí, že v souladu s předchozími dvěma nahrávkami se kapela pouští i do přislazených pasáží, které se mi nechtějí počítat a tak nevím, je-li jich více či méně, spíš nabývám pocitu, že cukr chutná intenzivněji a takový oplodňovák v závěru šesté skladby, pokračující skladbou následnou, už mi ježí vousy. I to je realita aktuálních The Ocean a vzhledem k tahu na branku popularity se tomu divit nelze. Kdo se diví, může klidně odejít.
Takže co s tou novou deskou? Řekl bych, že nepřekvapuje a za těmi předchozími lehce pokulhává. Postupy jsou obdobné, výrazivo, aranže, vokální přednes, vše v zajetých kolejích. I na smyčce dojde, i když ty díky slisovanému zvuku zní dost blbě a nemístně, jakoby si kapela řekla, že smyčce budou a tak je někam vrazila, a mistři v Fascination Street Studios to už jen pohřbili snahou o nabušený sound. Až někde v metalu uslyšíte dobře udělané smyčce, dejte vědět. Z nápadů netryská genialita ani nadšení, které stejně marně hledám i u sebe a naopak se dost často přistihnu, jak kolem mě deska plyne bez většího zaujetí. Nuda je silné slovo, ale už jenom myšlenka na ni je na pováženou. Závěrečná přešlapovaná „Benthic: The Origin Of Our Wishes“ jakoby z pera vypadla Francouzům Dirge, ale těm to na rozdíl od The Ocean věřím. Situaci nezachraňuje ani druhé, instrumentální CDčko, na kterém se objevuje to první bez vokálů. Jako bonus fajn, ale na samostatný život to není.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
David Kasík / 13.6.13 6:14odpovědět
Novou desku The Ocean jsem párkrát projel. Dobrý standard, o tom žádná... ale je fakt, že několikrát se mi klepal prstík nad tačitkem STOP.
Label:Metal Blade
Vydáno:Duben 2013
Žánr:metal / post HC
Louis Jucker - baskytara
Luc Hess - bicí
Jona Nido - kytary
Robin Staps - kytary
Loïc Rossetti - zpěv
+ hosté
CD1
1. Epipelagic
2. Mesopelagic: The Uncanny
3. Bathyalpelagic I: Impasses
4. Bathyalpelagic II: The Wish in Dreams
5. Bathyalpelagic III: Disequillibrated
6. Abyssopelagic I: Boundless Vasts
7. Abyssopelagic II: Signals of Anxiety
8. Hadopelagic I: Omen of the Deep
9. Hadopelagic II: Let Them Believe
10. Demersal: Cognitive Dissonance
11. Benthic: The Origin of Our Wishes
CD2 - isntrumentální CD1
The Ocean
Holocene
The Ocean
Anthropocentric
The Ocean
Phanerozoic I: Palaeozoic
Loch Vostok
From These Waters
Brute
Pillory
Sad Harmony
Elektrula
Inter Arma
Paradise Gallows
Klone
Here Comes the Sun
Wows
Ver Sacrum
Anaal Nathrakh
Endarkenment
Doomriders
Grand Blood
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.