Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ufomammut - Fenice

UfomammutFenice

Sorgh6.6.2022
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Podivínský guláš, ve kterém plave, co doom dal. Budiž pozdraven Fenice.

Tak jako pokaždé i zbrusu nové album těchto italských lenochů/klenotů je malou výzvou. Nikdy není dopředu jasné, jak tělo zareaguje a prokousat se jakoukoliv jejich deskou nepatří mezi snadné věci. Když už dvacet minut posloucháte monotónní obrábění dvou tří tónů, tak vás možná napadne, že už je toho moc a pokračovat se bude zítra. Chce to jistou dávku trpělivosti a osobní statečnosti. A co si budeme povídat i přiměřenou mentální poruchu. Protože když Ufomammut něco stvoří a mi to zbaštíme, tak se dostáváme na stejné oddělení jako oni. Ale proč ne, svět je plný bláznů a tahle forma je většinou neškodná svému okolí.

 

Nové album Fenice u mě získává první body za pěkným obal, já tu jejich ornamentální symboliku mám rád. Hudba uvnitř nám pak přináší možnost vypnout systémy a nechat se uvést do stavu mentální beztíže. "Mamutům" netrvá dlouho uhranout a tupá rezignace se může jevit jako nejlepší možnost jak album přežít. Znalci však ví, že je dobré zachovat si zlomek příčetnosti a sledovat, co se děje v trávě. Zdánlivě nezáživná matérie je zásobníkem pocitů, témat a nevyslovených přání. Pravda, to, co se dá nazvat určitým odvazem a sklouznutím do rockového županu, je až třetí opus Psychostasia, první skladba v civilnější podobě. Tady v šestnácté minutě poprvé uslyšíme živý hlas. Do té doby jsme svědky hypnotického mechanismu, který nás svědomitě masíruje a obrábí. Jsme otroky instrumentálního běsnění, které se topí v podladěných tónech. Nástroje jsou svými tepnami napojeny na alchymistické krabičky, jejichž úkolem je vytvářet nejrůznější zvuky a modelovat atmosféru. Slyšíme vrnění, houkání, industriální tep a podobně. Fenice velmi často budí dojem něčeho umělého, ale pak se muzikanti najednou uchýlí k přízemnímu, hrubému řemeslu, ze kterého čiší pižmo a chlapskej pot. Vrací se lidství a jeho nadvláda nad veškerou elektronikou.

 

Zkreslený zvuk zůstává oblíbeným fetišem kapely. Album je díky němu divným, kosmickým dobrodružstvím lavírujícím mezi nervozitou a rezignovaným klidem. V pomalém tempu se daří jednoduchým motivům, hrubá máchnutí hozená do strun zavrčí a ztichnou, ozvěna vrací vzdálený křik a tíha bubenických paliček nedovolí rozjet žádný karneval.  Přes zatěžkané riffy se nám mnohdy otevírá svět subtilní a citlivé nálady, která je plná jemného vybrnkávání a postupného rozvíjení květů emocí. Tehdy slyšíme křehčí stranu podstaty Ufomammut a jen čilé podvědomí může tušit budoucí bouři, kakofonii zvrhlého klidu, která se vrací jako bumerang.

 

Až na detaily jde o poměrně jednoduché album těžící z hypnotické síly opakování motivů. Není prdel dát si ho jen tak na posezení, ale na druhou stranu je to jen necelých čtyřicet minut. Což se s trochou snahy dá zvládnout. A přes určitou náročnost kdekdo zjistí, že je vlastně velmi poslechové a atmosféricky přítulné.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 6.6.22 14:40odpovědět

Osobně mi ta deska taky sedla, radost poslouchat!

Victimer / 6.6.22 12:26odpovědět

Ufomammuti si vždycky uměli pohrát, ale dřív mi přišli urputnější. Fenice je někdy až reklama na radost z hraní. Hezky to proluftovali, mňamka.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky