Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Untervoid - Parasite

UntervoidParasite

Victimer14.11.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Untervoid sají z prsu blacku metalu, ale když je možnost, dostanou jako správní paraziti chuť na něco jiného.

Polská blackovka Untervoid není úplně nová kapela, nicméně většinu svého času taktně mlčela a velké desky se dočkala až letos. Kapelu tvoří tři harcovníci, kteří během svého pobytu v polském UG prostředí prošli vícero spolky. Jako Untervoid se díky Pagan Records připomínají svým debutovým albem Parasite a dávají na srozuměnou jaký je jejich rozsah. V případě této kapely má totiž termín rozsah svou váhu. Untervoid hrají black, dbají na jeho útočné provedení a taky názorně předvádí, že jako staří kluci stále věří starým pravidlům. Připomenou, kde je jejich původ, a že k nám nespadli odněkud z Marsu. Ten původ ale potom po svém rozvádí do dalších sfér. Na další planety sluneční soustavy to není, ale snaha jít dál se cení.

 


Parasite je deska věrná metalovému gró, ale stejně tak nechce stát na jednom místě a naopak svůj výraz posouvat. Nemusíme se bát říct, že Untervoid experimentují. Jsou v tom střídmější, ale jejich sound doznává během alba překvapivých změn. V jejich podání to není žádná avantgarda, ale snaha vyjádřit se košatějším způsobem, což při tom trvalém hnízdění v poměrně klasicky znějícím extrém metalu zní docela svěže. Pokud by dotyční mydlili jenom black, bylo by to masívní a přehledné, ale taky dost nepřekvapivé. Takto se pár neotřelostí dočkáme, i když o žádné novinky určitě nejde. Je tu saxík, je tu zvolnění a je tu čistý vokál, v závěru dokonce trochu symfo muziky. Všechny druhy pozdvižení důvěrně známé. Untervoid v sobě mají kus bádajícího praktika, který si nechce poměřovat lulíky jenom skrz hutnou černotu. Prostor tedy dostává širší vyjádření, hudební i vokální.


Vemte si třeba skladbu 23. Výpravný a přehledný začátek se dostane do bodu svého vyklidnění a dá na ságo, aby nám ve tmě rozsvítilo pár pouličních lamp. Ty pak ale shoří v sonické agresivitě, i když i do ní Untevoid schopně začlení melodie. Ty ostatně vyvažují celou desku a dělají pomyslný mostek mezi drsností a chutí si užít. V Downfall of Angels poprvé slyšíme čistý vokál, který lehce apaticky vyprovodí další skladbu, která není charakterově zlý a útočný black. V kapele to vře, ale má své nálady a dává jim průchod. Což jenom potvrdí Abyss Gazes Black, která pokračuje v klidném stínování a skoro jako by se dotýkala skrytého gotična. Tedy do té doby, než ji zlomí pronikavý zvuk ne nepodobný dentistově vrtačce. Dál prudit rozborem jednotlivých věcí ale nebudu. Jen dodám, že v závěrečné Last Shore se vše jiné a odvážně spojí do celé skladby a není třeba zajímavosti jenom vyzobávat. Tady bych si přál jenom jedno - jen houšť.

 


A to je vlastně i závěr recenze. Untervoid rozhodně mají buňky na to být experimentálním a zajímavým černě kovovým spolkem, ale ještě to není ono. Na jednu stranu umí vykouzlit zajímavé chvilky a povznést jinak poměrně obyčejně znějící skladbu výš a dál, a pak jsou tu pasáže a místa, které obyčejnými zůstávají. Parasite je takovou sbírkou svěžích momentů nabalených na docela fádní základ. V tom je zatím problém, ale také možnost jít v experimentech dál. Pokud se tedy chce a bude to v budoucnu cesta kapely. Za mě by tomu bodlo víc odvahy. Nebát se ty experimenty prohloubit a třeba jim vykopat tak hlubokou jámu, že bychom se jednou divili. Takto se pořád až moc často ozývá ta úderná, ale vlastně už dávno překonaná základní vrstva. Uvidíme...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky