Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

O významu veteránů řeckého blacku, Varathron, není třeba sáhodlouze diskutovat. Za tři dekády prakticky nepřetržitého úsilí už toho dosáhli věru dost a myslím, že i posluchači mají za tu dobu vcelku jasno. Jednomu sedí starší tvorba a novější je pro něj pouze málo TRVE, jiný má rád, že se Varathron nenechávají unášet lichou nostalgií, ale staví na pevných základech a neustále rostou. Pak je zde nová krev, pro kterou jsou tito draci nestravitelní a kdo je poslouchá, je stará blbá konzerva. Varathron se bezesporu stali osobitým monolitem, který si s nikým jen tak nespletete. Je to dobře nebo není?

Koketování Varathron s chorály a okultní majestátností na Untrodden Corridors of Hades mě vůbec nebavilo. Tahle cesta mi přišla upocená a bez výraznějšího nápadu. Letošní nadílka Patriarchs of Evil cestu bombastična opouští a vrací se k přirozenějšímu rukopisu. Regrese? Možná, ale moc příjemná. Varathron stáli od pradávna ve stínu věhlasných Rotting Christ a v počátcích i neuchopitelných Necromantia. Dá se říct, že oprávněně. Poslední roky mi však připadne, že se Varathron oproti minulosti rozevláli, a nestojí na místě. Zatímco se Sakis a jeho banda zakonzervovali někde na půl cesty, Necromantia neexistuje, Stefan obklopen mladou progresivní krví osvěžil původní řecký metal čerstvým vánkem, aniž by opustil původní cestu. Jediné, co zůstává, je stále skvělý Stefanův chřtán.

Skladby na Patriarchs of Evil drží hezky pohromadě a zároveň obstojí každá zvlášť. Základ tvoří samozřejmě melodický black metal, ale i heavy metalová sóla či thrashové hoblování mají na desce své podstatné místo. Využité klávesové stopy zdůrazňují kytarové vyhrávky, neruší ani nepůsobí zbytečně. O rytmice se dá říct to samé. Titul BLBOST ALBA získává skladba Into the Absurd. Je to obyčejná odrhovačka a vedle atmosférických hymen typu Saturnian Sect nebo úžasné Orgasmic Nightmares of the Arch Desecrator působí jaksi ... ehm ... nepatřičně.

Těžko hodnotit Patriarchs of Evil z jiného pohledu než osobního. Řekl bych, že záleží, zda jste příznivci kapely a jejich stylu či ne. Já si třeba myslím, že novinka patří mezi to lepší, co Varathron kdy nahráli. Je zde všechno, co milovníci helénské černoty milují, tedy epické hymny, pestré kytarové vyhrávky i povedený dravčí vokál. Nic víc, nic míň. Jisté je, že Varathron nerecyklují víc než je nutné, jejich rukopis každopádně poznáte na sto honů. Jsou stále přínosem black metalové scény? Těžko říct. Svým fanouškům by radost udělat ještě mohli. Mě potěšili každopádně!