Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vesna - Slovanská Krev (EP)

VesnaSlovanská Krev (EP)

Bhut13.10.2009
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: PC, Accord 2.1 SW 1800 EU, 2x13W + 1x30W
VERDIKT: Z popelu spolku Adultery povstalo těleso říkající si Vesna. Na úvod se hned představila přepracovaným starým dílem Slovanská krev. Nic nového čekat nemůžeme, než porci pohnaského folk metalu ve šlépějích starých Adultery.

Nově vzniklá tuzemská skupina VESNA není na scéně zas tak novým seskupením. Kapela pod tímto názvem poprvé začala tvořit roku 2007. Ovšem pravdou zůstává, že jednotlivé členy (až na houslistu, ten je zcela nový) můžeme znát z dnes již neexistujícího souboru Adultery. Kapela změnila jméno a ve studiu urobila jakousi re-edici malého EP „Slovanská krev“. Tuto placku tedy nalezneme i v diskografii samotných Adultery, která vyšla roku 2004 u Dawnart Records. EP dostalo nový kabát a několik změn. Novinka je však obdařena o dvě nové skladby. Jedná se o písně Moravská zem a Ej, Górale… Mini album v sobě ukrývá vyprávění prastarého příběhu, vyprávějícím pověst o Slavojovi. Legenda protknutá boji, vítězstvím i utrpením v jistých částech desky vystupuje coby prolog vypravěče. Důležité je zmínit se o jazyku, jenž je zvolen pro toto dílo. Kapela i vypravěč hovoří slovanským jazykem – ryzí moravštinou. Dále epos obsahuje různé efekty připomínající středověké bitvy, jízdu koní, déšť apod. Co se hudby týče, k slyšení jsou tvrdé pagan-metalové pasáže, honosné bohatýrské chorály a v neposlední řadě jemné folkové středověké melodie. Na první dojem poměrně pestré zpracování. Bohužel na povrch vyplouvá přílišná jednotvárnost a jednoduchost. Nic neočekávaného se na desce nezachvěje. Album jede své tempo, které sem-tam rozvíří vypravěčům vstup. Příliš monotónní pasáže, které občas prozáří zdařilejší melodie. EP tedy není nikterak převratné, ovšem oproti svému prvnímu zpracování zní výrazně lépe.

 

Jedničku na placce vytváří Cesta, která v podstatě ukrývá intro. Rozezní se zvuk deště, kopyt koní a projíždějícího kočáru. Po chvíli následuje prolog samotného vypravěče celého příběhu. Jeho hlas nás doprovází po zbytek alba. Vypráví o slovanském národu a seznamuje posluchače s příběhem, který se vzápětí rozdmýchá. Po malém úvodu vzduch prořízne zvuk houslí. K houslím se postupně připojí zbytek folkového orchestru a vznikne tak jakási středověká vsuvka. Druhou píseň otvírají opět oblíbené housle, jinak se jedná o celkem normální pagan-folkovou věc. Třetí a čtvrtá skladba v sobě skýtá prology vypravěčovi a středověké hudební nádechy. Zdůraznil bych pátou Brány Vogastyzburka. Dle mého názoru jde o jednu z nejlepších skladeb celého počinu. Má poměrně tvrdý charakter, melodické pasáže a vydařený refrén. Opravdu povedený kousek. Velice obdobnou záležitostí může být i sedmá Navija. Osmá skladba Moravská zem mi svou úvodní melodií připomněla ukrajinskou legendu Nokturnal Mortum a jejich píseň Perun’s Celestial Silver. Pravda zní trochu odlišně, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, že tu melodii odněkud znám. Však také toto deja-vu trvalo jen několik málo vteřin, jelikož se skladba převtělila v jinou melodii. Závěrečný kousek není ničím jiným, než předělávkou jedné z moravských lidových písní. Jmenuje se Ej, Górale… a někteří posluchači ji jistě budou znát v podání hudebního uskupení, které si nechává říkat Čechomor. Dle mého názoru se však Česko-moravská hudební společnost s touto lidovkou vypořádala poněkud lépe.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky