Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vestigial - Solar / Aeon

VestigialSolar / Aeon

Victimer1.9.2013
Zdroj: flac / mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX-H330
VERDIKT: Kompilační nahrávka tajemného projektu připomínající jednu z nejchladnějších kreatur průmyslem nakaženého ambientu. Ryzí zlo.

Noc. Stísněný pocit zalitý studeným potem opouští konečky vlasů, prolévá se oblastí páteře a stéká někam do již tak promočeného oděvu zkoprnělé pánve. Nechuť jít dál je zřejmá, mít tu moc zahodit nohy a v okamžiku se rozpustit... Ale nejde to. Jen spoře osvětlený oplocený areál monstrózních rozměrů totiž mnoho důvěry v další kroky nedává. A ty zvuky... Co je to za hlučící bestii, jež ze svého nitra vydává podobnou změť nelidských výlevů a vlívá do uší víc nejistoty a útrpného dojmu vlastní malosti? Holé neštěstí jít dál, raději si ještě v relativním klidu hrůzou kousat nehty a bezduše promýšlet co dál. Realita ovšem zůstává neodkladná.... Není jiné cesty než do útrob svinsky negativně působícího komplexu budov. Do duše ryzího zla.

 

O VESTIGIAL se mnoho neví. Tedy ve smyslu nějaké personifikace určitě. Budeme si nadále muset vystačit s informací až mučivě temného ambientu ve spárech industrializace těchto zvukově podzemních krypt ve vědecky orientované prostory, neboť vývoj nelze zastavit. Laboratoře plné pohybujících se postav, kterým není vidět do tváří, jsou v nepřetržitém provozu. Z VESTIGIAL jde poměrně hrůza a i otrlý se mnohdy přistihne ve slabé chvilce a obavách o své další minuty na této prolhané planetě. V podobě "Solar / Aeon" nejde o klasickou nahrávku, nýbrž o kompilát zahrnující EP "Aeon" z roku 2007 a o dva roky mladšího CD "Solar". Tyhle dvě stěžejní díla VESTIGIAL doplňují dvě skladby dříve využité na kompilaci "Old Europa Cafe", respektive "Saar Maas". Pocit ovšem zůstává neměnný. Pocit ryzího zla.

 

Delší pauza od poslední nahrávky je k podobnému výběru přímo vyzývající. Z hraniční tísně VESTIGIAL mi proudí hlavou jen jedno. Fascinace. Fascinace zvukovým poryvem, který neumí zahrát na tklivou, atmosférickou notu, ale neustále nutí mnout oči, neboť se každou chvíli zdá, že je zalévá krev. Strach a bolest se snoubí způsobem, který se nebezpečně těkavě otírá o zánik vlastní existence. Podivné existence svými deklamacemi také vystupují z pevně dovřeného materiálu kompilace. Mimozemské civilizace? Trvalá mutace všech zaměstnanců neklidně působícího objektu? Kdo to k nám promlouvá skrze ohnuté amplióny v areálu? Ano, různé uryvky mluveného slova i zpěvu, buchary, pohyb grafů na monitorech, tohle vše je na nahrávce slyšet a nutí mysl k trvalému poškození, neboť ta hlavní linka je příliš silná. Je jí ryzí zlo.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.7.14 9:07

Mě to časem zasáhlo stejně silně jako všechny desky minulé, ačkoli cesta byla dost trnitá. Není to nejsilnější materiál, není to bez hluchých a zbytečně natahovaných míst ale má to sílu. A s přihlédnutím ke konkurenci - té alternativně / atmosféricky rockové - jsou o několik levelů výše. A toho si sakra cením. Ctím z desky především to, že Anathema hledá nový výraz a deska je tudíž částečně pátráním po nové hudební řeči a částečně tím vším již řečeným. Vracím se k tomuto dílu poměrně často, baví mě to, takže jsem relativně spokojen. I nadále v nich cítím jistou záruku toho, že každá další deska mě bude bavit i nadále, což u většiny starých kapel už pro mě neplatí.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky