Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tajemná dvouhlavá hydra Vous Autres se jeví jako velmi agilní těleso. Za svůj jepičí život poslala ven už druhé album a my můžeme pouhý rok po debutu srovnávat. Novinka Sel de Pierre si vůči debutu vystačí s mnohem skromnější stopáží, což jenom kvituji, protože s první deskou to bylo v tomto ohledu docela na dlouhé lokte. Šest nových skladeb lze strávit podstatně lépe, navíc když deska sama o sobě působí sevřeněji.

Abychom si Vous Autres blíže představili, musíme si propojit zbytky black metalu, doom a industrial. Právě mezi tyhle tři styly bych kapelu s nutnou nálepkou "post" postavil. Z jedné strany jsme na dostřel Blut Aus Nord (případně Yerûšelem), a z té druhé třeba dalším krajanům Regarde les Hommes Tomber. Tady to bude ale čistě v náznacích, protože zmiňovaní jsou o dost větší náklep a mají daleko blíž ke spojení black metalu a hardcoru. Což není případ Vous Autres. Další přirovnání? Co třeba reminiscence na Terra Tenebrosa? Možná, jen bez té ohavné monstróznosti, ale čistě náladově. Hm...

Hudba Vous Autres je psychotická, narušená krása, taková soukromá laboratoř moderní skepse. Sel de Pierre polyká industriální vlivy omývané košatou atmosférou s depresivním tlačením na podvědomí. Je to taková automatická apokalypsa či post gotická mystika v neprostupném vakuu. Navíc, čas od času s proplétajícím se hnisem zdegenerovaného sludge metalu. Tohle album je celkově dost kybernetik, jako by umělá inteligence hrála temný bigbít a ničila zaběhlé standardy.

Jako by to krásné bylo jen pozadím krutého příběhu, zastřenou dětskou vzpomínkou na bezstarostnost, kterou zachvátila realita a rychlost dospívání v tomto divném místě zvaném svět. Bohužel se zdá, že současnost má navrch a ta milá nostalgická chvíle je jen promítáním na plátno. Epizodou naděje v dusotu nicoty. Příběh Sel de Pierre nabízí různá spojení a celou škálu pocitů, přesto však působí hermeticky a introvertně.

Co se týká jeho zvukové podoby, jsem schopen brát ten syntetický podkres velmi benevolentně, ale při některých atacích nejde než krčit obličej, neb je mu velmi ubližováno. Je to zkrátka rachot a někdy za hranou snesitelnosti. Jinak jsem hudebně i pocitově naladěn na podobnou vlnu destrukce. Vous Autres dokáží rozehrát a stejně dobře schovat hned několik momentů, které chtějí uvést do transu. Proč se tak ale nestane, sám nevím. Vždycky je pohltí plastická tma a dusno. Závěrečný ševel přírody je jen kontrastem a tichým sbohem.