Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Agrypnie - Aetas Cineris

AgrypnieAetas Cineris

Michal Z7.8.2013
Zdroj: mp3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Komplexní postmetalové (blackové) dílo, z rukou nejpovolanějších. Německá Agrypnie s přehledem udržela svoji tvorbu v obtížně dostupných horních patrech kvality a nekompromisně se vymyká ze současného řečiště marných. Aetas Cineris je výtvor hodný ke zdržení se na nejeden poslech.

Čas běží, mnoho věcí se mění, doba zraje k lecčemu. Po třech letech dozrál i nový materiál v hlavách tvůrců spolčených pod názvem Agrypnie. Poslední deska z roku 2010, nesoucí číselné označení 16[485], se vyznačovala sofistikovanou blackovou kousavostí a nekonečnou epickou rozlehlostí, s níž si soubor soustředěný kolem hlavního mozku Hirsche dělal, co chtěl a zaměstnával smysly barvitým proudem pocitů, navíc zaujal a nenudil. Podařilo se udržet laťku i na následnickém počinu „Aetas Cineris“? Úvodem mohu napovědět, že co se týče délky, je kapacita CD chlapsky využita. A co další aspekty, zajímající nejednoho hudebního hnidopicha? Nebude kvantita na úkor kvality?

 

Agrypnie nic nenechává náhodě a od počátku se rozmachuje v rozsáhlých kompozicích. Budovaný prostor hudebníci směle vyplňují emotivními stěnami. Trochu mi schází větší syrovost a kousavost, s níž se mohla chlubit předchozí fošna, pověstný kámen se hladil déle, než bylo zapotřebí. Naštěstí je tady příval nálad, melodií a zmíněné, nyní trochu ředěné sžíravosti. Vyvolávání chmurů a jejich náležité prožití funguje stále náramně. Stejně tak střídání blackových sypanic, natlakovaných agresí s výběhovými relaxačními plochami bohatě zneužitými emocemi a čarokrásným rozvíjením motivů, to vše bez dostavení jakékoli pachuti. Mnoho se v tvorbě Němců nezměnilo. Střeží doutnající oheň zastřeného post black metalu s monumentální epikou, ale stavěnou účelně, ne na obdiv a ohromení. Melodie zachutnají a nenaplňují pohárky jakoukoliv neblahou příchutí. Obskurnost je vytlačena až nečekanou přístupností. To jsou dary v dnešní době vyvažované potravinami made in dvorek.

 

Chlapci se drží své rodné řeči a je to jen ku prospěchu inteligentně zkomponovaného a zahraného materiálu. Při rozloze desky by mohli balancovat na hraně opruzu s nekonečnou repeticí, ale toto se neděje ani v nejmenším; na tento neduh už Agrypnie nalezla protilátky dávno. Jejich složení se nenápadně obměňuje, aby účinek byl stále svěží a organismus posluchače nemohl vyvinout obrannou reakci. Po prožití celé plochy alba nemůžete mít jiný pocit, než že jste dostali kompletní službu, i když mé tělo si více hovělo se službami předchozího alba. Jediný to hmatatelný důvod, proč dávám nižší hodnocení než minule. Možným dalším důvodem je mírná stagnace, kterou příště budu trávit těžce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 1.11.12 12:15

Příjemná návštěva se mi vloudila do sluchátek se slovenskými Lunatic Gods a jejich Vlnobytím. Příjemná do té doby, dokud se folklór krásně snoubí se smrtonosným kovem. Drsnost žití a bída lidí nejde zaznamenat vhodnějšími prostředky. Stejně tak radostí nabité okamžiky a dny, kdy byste políbili každý kamínek u cesty. Dokud jsou skladby strukturovanější, jásám. Při klasických deathových sypanicích objevuji, jako recenzent, vybělenou kost. Neskrývám, při folklórním křepčení propadám optimistickému nadšení. Další pákou je možné ztotožnění se s hřejivě známým jazykem a přenesením lopoty a utrpení i na naše zkoušené předky. Srdce se chvěje vzrušením z nakukování skrze dimenze na možné vysněné scénáře minulosti. Ad sound. Nedávno, při naší Echoes nákupní slevové horečce na SoM, jsem si uvědomil jednu věc. Za současné zvukové tří až šesti decibelové placatice nehodlám ukrajovat rodině od huby. Hranice, kdy jsem ochoten za takový zvukový zmetek vytáhnout šrajtofli, je 2 až 3 eura za kus. Cena za materiál a výrobu. Dávám tedy jasný vzkaz kapelám, že takto ne! Uvědomte si, že v reálném životě jsou na člověka tlaky, musí odvádět stále více práce, větší kvalitu, za méně peněz a času. Hudební "průmysl" páchá sebevraždu. Kapely, co jdou cestou vlastního financování, by neměly dělat stejnou chybu. Je čas začít vydávat kvalitní záznamy, které nezdecimují posluchače abnormální intenzitou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky