Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Decapitated - Cancer Culture

DecapitatedCancer Culture

Sorgh27.7.2022
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Současní Decapitated jsou silní, sebevědomí a zdatně roubují zbytky deathmetalu do trashového podrostu. Samo o sobě dobrý důvod k tomu vyslechnout jejich zdravotnický apel.

Není mnoho titánů, kteří by se mohli opřít o léty prověřenou sestavu a nemuset na ní změnit ani zbla. Musí jít o hotové požehnání projevující se v alchymii té které kapely. Bohužel věčný problém se sestavou se týká i poláků Decapitated, kteří koncem května urvali ze řetězu své nové album. Na personální škatulata jsme o této kapely zvyklí, a tak asi nebude překvapením, že sestava podepsaná pod minulou řadovkou je minulostí a Decapitated skončili ve třech. Stará puška Vogg, křikloun Raffael a novic James Stewart za bicími. Nepříjemná věc tohle, proto bylo nutné pro nové album sehnat žoldáka na basu, kterým se stal Jamesův parťák z Anal Stench Pawel Pasek. Jakmile si věci i lidé sedli, mohlo se jít na to.

 

Nemůžu se zbavit dojmu, že nejen sestava, ale i obaly desek jsou bolestí kapely. Od Organic Hallucinosis z roku 2006 jde o pokusy ve stylu každý pes jiná ves a jsou to veskrze smutné výsledky. Letos to není jiné a jen těžko v tom hledám tu správnou myšlenku. Ale obal kapelu nedělá... Kdo Decapitated sleduje, ví, že se z velice zajímavé deathmetalové polohy spustila do populárnějších vod, ve kterých se sváří coreové a groovemetalové proudy. To už bylo mnohokrát zmíněno, proto nebudu mlátit prázdnou slámu a jen řeknu, že čekání na novinku u mě proto nevyvolávalo žádné mimořádné očekávání. Spíš z povinnosti a věrnosti jsem sledoval datum vydání. Vypuštěné singly cosi naznačovaly, ale chtěl jsem si počkat na celek a pak si udělat definitivní názor. A kupodivu se jím stala lehce nadprůměrná spokojenost a celkem překvapivý pocit, že mě to album baví. Stačí se neohlížet zpět, nesrovnávat a bez předsudků se ponořit do jejich současné práce.

 

Takže pouštím, docela dobrý, dobrý a najednou třetí skladba Just A Cigarette, jasné téma a taky jasná pecka, která odrovná všechny pochybovače včetně mě. Decapitated na to šli cestou větší askeze, přísnější střih bez zbytečného jančení a rajtování s gaťama u kolen. Možná pro nelehké téma, možná z jiného důvodu, ale album nabralo na váze a v některých pasážích je sakramentsky temné. Daří se mu stahovat moderní myšlenky k jádru stylu, k prvotní temnotě bez odlehčujícíh paprsků. Tedy tam kde mám kapelu rád. Víc čistého death metalu, i když ten skočný, groovy dojem nejde odpárat do poslední nitky. A zase musím ocenit  technicky bravurní hru v převážně ostrém tempu, tohle umění mají kluci prostě v krvi a jsem rád, že na něj nezapomínají. Přidejme k tomu to, že velice lehko a nebezpečně nasávají trahsmetalovou drzost a razanci, která albem probleskuje jako maják. Břitce sekané rify podepírané vzteklým řevem mě zkrátka nemůžou  nechat chladným.

 

Cancer Culture ale není jen o agresi vyvolané chorobou, o stresu. Své místo zde mají i melodická sóla, která pentlují drtivé rify a ochlazují klokotající cévní systém. Naprostý (pozitivní) děs mě jímá z bicí artilérie, která je stále mašinózní a je jedno, kdo za škopky sedí. U Decapitaded jde o jistotu a aktuálně takový hovadismus, že se mi chce řvát nadšením. Bohužel bych si zařval i ve skladbě Hello Death, ale naopak zděšením. Co je to napadlo zvát si k mikrofonu babu? Nějaká Tatiana se v páté skladbě snaží drsňácky zapadnout, ale tady to nefunguje. Tohle jsou Decapitated a babu si v tomhle chlívu představuju jen těžko... Skladba samotná je nářez jako od Sepultury a zbytečně jí byl vzat vítr z plachty. Naopak Rob Flynn (Machine Head) hostující ve skladbě Iconoclast je trefou do černého. Jeho čistý, lehce unavený zpěv, kdo z trasherů by ho nepoznal. Je to příjemná perlička v silné skladbě a já jsem spokojen jako už dlouho ne. Flynn příjemně naruší Rastův řev, se kterým pořád nejsem úplně stoprocentně spokojen. Ale snaží se a někdy ze sebe dokáže vyplodit opravdu chorý vokál.

 

Současní Decapitated jsou silní, sebevědomí a zdatně roubují death metal do trashového podrostu. Proto je stále tvrdé, agresivní a plné zajímavých melodií. Posluchač si užije jak motorově valivých pasáží narušujících integritu krčních obratlů, tak kvílivé kytarové výjezdy ala Obituary. To vše jsou, myslím, dobré argumenty pro zachování věrnosti.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky