|
|
||||||||||

Zatímco Ved Buens Ende prdí do hlíny a Dodheimsgard šest let spí, tak mocný tvůrce musel vypustit duchy jinde. Jeho ventilem se stala nová formace složená ze starých kusů. Výsledkem je Mørkere. Album vrhá na okolí povědomý stín a já se v jeho konturách vracím do dlouho opuštěného, avantgardního kabinetu. Žádný konkrétní styl, co stěna to momentální nápad, ale cítím se v něm dobře. V omšelých policích jsou uschovány blackové artefakty přísahající na hlavní proud, ze kterého kapela sála. Z krabice v rohu vystrkuje růžek partitury pro housle, opodál stojící španělku kryje černé sako. Tohle je místo pro setkání lidí s různými chutěmi a právě tady tohle všechno vzniklo.
Přesto že jde o novinku, albem prostupuje nepřeslechnutelná nostalgie, která mě vrací o řadu let zpátky. Mezi padajícím listím ožívají vzpomínky a je to krásné. Působí zde zašlá magie čarující z vybrnkávaných melodií na akustickou kytaru, pod nimiž je podepsána další legenda severského metalu Haavard. Opomenout nejde lehké smyčce umně napasované do divných labyrintů. Hostující Madelleine a Kamilla se svými instrumenty asi koukaly do čeho se to uvrtaly... Silný vliv neoklasického směru, jaký sledovali Winds nebo Age Of Silence, se tu ukazuje v novém vtělení a oprašuje zapomenuté pozice. Z instrumentálního hlediska se vracíme na známé adresy a deska je vlastně takovým tributem severské tvorbě. Pořád s tím stejným puncem originality.
Na Mørkere nás provází známý, zdánlivě neškolený vokál, křečovitě žvýkaná slova a fistule, které jsou nerozlučně spojeny s Vicotnikovým hrdlem. Hlavně díky němu tohle dílo kolísá mezi vážně míněnou klasickou hudbou, parodíí na srdeční lomcovák a klasickým black metalem. Posluchač neznalý souvislostí a historie bude překvapen širokým rozsahem hudebního pnutí. Záhy pochopí, že nestačí býti metalistou, ale je nutné porozumět jeho spojení s klasickými nástroji, kdy se skladby dostávají silně za hranu klasické hudby. Tohle vše patří k Vicotnikově DNA. Stejně jako smysl pro silnou melodii, kterých tahle kolekce nabízí slušné množství. Většinou jednodušších, ale o to jímavějších. Stále v kontextu historie, žádné cajdáky, ale prapodivně funkční jemnost uprostřed víru černého umění. Aby nedošlo k omylu, black metal tady pořád je a přísným pohledem lustruje každou notu. Kde se to hodí, tam dá kytarám ochutnat hlubiny zanesených včelínů a trošku ochladí příliš teplou atmosféru.
Vzato kolem a kolem Mørkere není složité album. I přes nevšední melodie a svoji originální atmoféru je přátelské a přístupné. Nepřehání to s avantgardními postupy, ani nebrojí divokou progresivitou. Takoví Ved Buens Ende a Dodheimsgard jsou v tomhle ohledu těžším oříškem. Rukopis společného autora je však zcela příkladný a musím říct, že album podobného druhu tady dlouho nebylo. Děkuji, norští manekýni.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Bodin / 7.12.21 16:18odpovědět
Nemohl jsem odolat a už mám doma. Limitovaná edice nabízí iednu skladbu navíc a je obdařena krásnou 48 stránkovou knihou, kde najdete spousty fotografií s popisky jednotlivých skladeb jejichž autorerm je sám Vicotnic.
Victimer / 7.12.21 14:21odpovědět
Fakt dobrá příležitost, jak se vrátit o pár let zpět a zase slyšet to netradiční pojetí black metalu. Pěkná nostalgie. Nejvíc mě uhranula druhá skladba, to je pro mě dokonalý sever - husí kůže každý poslech. Celkově na hubu nepadám, ale užívám si. 75%
Label:Lupus Lounge
Vydáno:Listopad 2021
Žánr:black/avantgarda
Cerberus - basa
Myrvoll - bicí
Haavard - kytara
Vicotnik - zpěv
hosté:
Madeleine Ossum - housle, viola
Kamilla Ræder Kvarstein - violoncello
1. Jeg vil ha det morkere
2. Løgnenes abstinenser
3. Det falt et lys i min mørke krok
4. Determinismens paradoks
5. Ensomhetens rytter
6. Arvesynden
7. Er det måneskinn
8. Syke hjerter

Abbath
Outstrider

Blues For The Redsun
Deadspace/Desomorphine Trance

Soup
Remedies

Donarhall
Helvegr

My Dying Bride
Bring Me Victory (EP)

Nimbrethil
Res Adversae

Baroness
Purple

Impetuous Ritual
Iniquitous Barbarik Synthesis

Postcards From Arkham
Øakvyl

Pergamen
Spiritual - Paradigma - Kosmos

The Crescent
Risti
Dungeon-synth projekt Mountain Realm, aneb Simon Heath z Atrium Carceri, nám představuje své nové album Beastbane. O vydání se postarala větev Cryo Ch...
16.8.2026Petr z Pařát Productions je podepsán pod vydáním vinylové verze loňského alba Colosalist - Two Suns. Stane se tak 28. srpna.
16.8.2026Londýnský metalcore Perpetual Paradox má nachystáno vydání nové pětiskladbové mini kolekce nazvané May Misery Befall You na 28. srpna (Bleeding Art Co...
16.8.2026Death metal domácí formace Cutterred Flesh už je tu s námi 25 let a nyní ohlašuje nové album. Jmenuje se The Shapes of Hidden Malice a vyjde 10. listo...
15.8.2026Po patnácti letech se albově vrací finská doom/blacková kapela Soulgrind. Nové album Ad Pulchram Mortem právě vyšlo (Inverse Records).
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.