Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Furia jsou nezmaři bez striktních pravidel. Jediným jejich doporučením je parazitování na červy prolezlém čertovském kopytě. To znamená, že duše kapely je bezpochyby natřená na černo, ale netrvá se na jejím naprostém oddání se pravidlům, což se Furia snaží dotáhnout do konce svou hudbou. Pod dohledem kabátníka Nihila, který se pohybuje hned v několika metalových projektech a kapelách flusajících krev po Polsku, došlo letos i na furianty. Ve společnosti této chásky je nutné být ostražitý, vybavený slušnou dávkou trpělivosti a malá duševní porucha by se pro úplné pochopení také hodila. Není black metal jako black metal, čehož Furia využívají a svým roztodivným pojetím žánru jsou právem řazeni mezi spolky chrlící pochybnosti, údiv, nebo rovnou odstřel na onen svět. S nadšením nebo bez něj se tedy pusťme do nelehkého úkolu, čímž uchopení alba "Nocel" dozajista je.

Pokud vnímáte Nihilův pohyb po scéně s jistou škodolibou radostí, kterak ničí představy o klasickém znění rouhajících se spolků, nová deska vám pokřivený úsměv pod vousem ještě rozšíří. "Nocel" je totiž nutné brát řádně zeširoka. Představuje úlisnou nahrávku, která se umí tvářit jako dokonalý blackmetalový přítel, který s vámi přes noc běhá po lese a bodá klackem do včelích úlů, ale pak se na jistou dobu kamsi zatoulá a vy jej marně hledáte. Furia výživně, a mnohdy dosti nepochopitelně, střídají své polohy. Zkrátka si dělají věci po svém a příliš se nerozpakují úplně změnit výraz, aby se zase vrátili na samý počátek. Ovšem pokud jste tohle schopni zachytit a se všemi proměnami se vyrovnat, čeká vás velmi chutná exkurze po potemnělé muzice. "Nocel" umí chytnout a nepustit, jen to chce jít mu trošku naproti a odhodit přitom tvář normálního člověka. Probuď svou touhu po zvráceném já a pojď blíž, obyčejný člověče!

Pak se ocitneš na dohled ústavnímu elaborátu o osmi chodech, z nichž v tobě některé probudí vášeň hned a další tě budou pronásledovat ve zlých snech. Je tu hodina protichůdných nálad, bizarností a temných uliček se smradem chovancova potu. Poté, co Furia spustí mimořádně chytlavý úvod skladby "Opętaniec", tak i ona předem naznačí, že vše, co si lze představit pod rouškou obscénních variant na téma psyché člověka, je bohužel možné. Rozčil se na doběla, freneticky řvi do čtyř holých stěn a rozkopej plastikový koš na odpadky. Už na začátek alba musíš poznat svůj hněv a zůstat vystresovaný, protože to znamená, že jsi hoden dalších panických stavů, které bude "Nocel" postupně uvádět ve tvou společnost. Jediným smyslem bude propadnout nejistotě a pochybám. Jak z dojmů z podivně vybavené kapely, která umí zahrát mimořádné melodie, aby je pak zcela vymazala ze svého repertoáru, tak ve vlastní duševní rovnováhu. Furia jsou chvíli black metal, chvíli rockoví narušitelé a nakonec experimentální dobrodruzi schovaní za upatlaným sklem chemicky provoněné labiny. Každopádně jsou to sráči!

Zmínění úvodní skladby se dotýká té příjemnější polohy alba. Jako doprovod je možné zvolit i skladby jako "Beze mnie", nebo pohodlně a v klidu vstřebatelnou záležitost "Zamawianie drugie". Oproti nim je rozteklá misantropie "Niezwykła nieludzka nieprzyzwoitość" holé neštěstí. Nevábná, kalná blackmetalová vada na katowickém příjimači, z níž čiší evidentní nechuť komunikovat s okolím. Ukázkový příklad jak se neovládat, upustit od rozvahy a dát se na cestu neporozumění. Až mě bude žena zase jednou zlobit, nechám ji zavřenou v koupelně ve spárech nepřetržitého poslechu této záludnosti. Pátá věc "Nigdy i nigdzie" nejprve prohlubuje pochybnosti, ale nakonec se umí pousmát a vykouzlit zčernale chytlavý motiv. Potom, co už to vypadá na nahození všech smyslů, přichází šílená skladba (to je vážně silné slovo) "My bełkoczą", kde jistě úřaduje ona chemie, jinak se to zkrátka nedá vysvětlit... Pokřivené rytmy a disharmonie doprovází deklamace a nekontrolovaný smích z vedlejší místnosti. Až díky zmiňované blackové jednoduchosti válu "Beze mnie" jsem zpátky na hladině, odkud se dá krásně nadechnout. Poslední kapitola této pološílené výpravy - "Ogromna noc" - už nemůže tolik bolet, byť ani ona nevydrží v klidu a pořád se kamsi zašívá...

Kdepak, Furia nejsou kamarádi na jeden drink. Tyhle zhýralce musíte poznat na mnohem delším flámu. Kdo nemá pochopení pro experimenty a poněkud nevábné změny, ten se odměny v podobě pochopení nedočká. Já jsem nastoupil léčení nedávno a projevil se ve mně jistý druh nadšení, které neberu za své selhání mysli. Jednoduše mám rád zvrácené věci v tom obyčejném světě kolem. Ale teď už není čas... Záchytka!