Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mandrake - Innocence Weakness

MandrakeInnocence Weakness

Jirka D.1.7.2011
Zdroj: promo CD
Posloucháno na: Technics SL-PG390 / Technics SA-EX140 / Dexon Adagio 70
VERDIKT: Nakonec z toho všeho nejlíp vychází ta obálka, která se jediná tváří aspoň trochu přesvědčivě. Pochvalme tedy Yvonne Harste, která má na svědomí grafiku alba; těm ostatním přejme více múz a dobrých nápadů. Pro tentokrát to prostě nevyšlo.

Německá kapela Mandrake funguje už někdy od poloviny 90. let a přitom jsem o ní do nedávné doby neslyšel byť jen malou zmínku. Asi jsem špatně hledal. Změna nastala objevením se již značně zaprášeného promo CD, které se mi dostalo do rukou a vyloženě si říkalo o poslech. Tajemná dívka v kápi sedící pod lucernou v šeřícím se dni vyzívala k mnohému a tak moje zvědavost začala stoupat a dík všem možným vymoženostem internetu jsem se začal dovídat víc. Nikdy mě asi nepřestane fascinovat, že stačí sednout k umělohmotné bedně a tam napsat „Mandrake“ a najednou všechno vědět. Možná mi ale chybí trocha toho napětí, poctivého hledání a radosti z objevování. Svět se mění…

 

Výsledek hledání začal budit mírné rozpaky – nejen délka existence kapely, ale i počet vydaných alb (s dnešním celkem pět) hovořily o zavedené a dlouze fungující kapele – tak jak to, že se o ní nikde nic moc neví? Nebo jsem sám zcela mimo realitu?! No nic, hledal jsem dál. Žánrové zařazení hlásí gothic metal, pod čímž si dokážu představit opravdu hodně. Nástrojové obsazení je docela typické – dvě kytary, basa, bicí, klávesy a kombinace mužského a ženského vokálu. Začíná svítat. Jestli někdo došel ke stejnému závěru jako já – a to že se jedná o jednu z mnoha kapel prezentujících se modelem hrubého mužského hlasu a křehké dívčiny – má pravdu a dostává deset bodů; ne tak Mandrake. Ale nepředbíhejme.

 

Výše nastíněný model hudby asi už omrzel mnohé, hromada kapel vytvářející podobné desky jak továrna na smíšené smutně-tragické pocity zahrabala tuhle větev metalu six feet under a najít v té spleti opravdu kvalitní uskupení není jednoduché. S klidným svědomím můžu jmenovat Švédy Draconian, kteří si stále drží svůj kvalitní standard, či další více méně komerčně úspěšné spolky jako Theatre Of Tragedy, Dark The Suns či Beseech. Většinou se ale jedná o bídu s nouzí v zádech a poslech podobných uskupení končí zíváním a snížením tlaku na kriticky nízkou hodnotu.

 

Ve stínu těchto předsudků jsem přistoupil k poslechu Innocence Weakness a vzápětí pochopil, proč jsem o nich ještě neslyšel. Dvanáct skladeb, 50 minut hudby a jeden velký problém, jak to celé zvládnout až do konce. Nejen že kapela přebrala obecně platné šablony pro tento styl hudby, ale v mnohém jich ani nedosáhla a jejich hudba se tak zcela ztrácí v tisícihlavém průměru, ze kterého nevidím úniku. Snad nejslabším článkem jinak dosti chatrného řetězu je bohužel zpěvačka Birgit Lan - i když mám velmi kladný vztah k ženám obecně, tady nelze chválit ani podléhat falešné iluzi feromonů. Její zpěv nepřesvědčuje a v porovnání s „konkurencí“ hoří na prach. V závěsu za ní následuje zbytek kapely, ze kterého je sice cítit jakési snad upřímné nadšení pro věc, ale k uspokojivému výsledku jenom nadšení tentokrát nestačí. Skladby plynou jedna po druhé bez silnějších motivů, dynamických pasáží, nudně a jednotvárně. Nápaditých momentů aby jeden pohledal a těch několik slibných míst se potápí do vod okolního průměru. Vše podtrženo textovou složkou zabývající se smutkem a existenciálními problémy člověka, navíc podané ne příliš přesvědčivou angličtinou, dotváří konečný dojem zmaru už definitivně. Nerad píšu podobně smutné řádky, ale tentokrát nelze a jinak a Innocence Weakness se stává další deskou, ke které necítím potřebu se vracet.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky