Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Manii - Kollaps

ManiiKollaps

Victimer19.2.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330, PC, KOSS KTX/PRO1
VERDIKT: Pomalé sousto pro degustátory depresí, kteří tolik netruchlí nad koncem Manes a raději se ukájí vlastní misantropií.

Musím přiznat, že jsem ani v nejmenším neměl tušení, že experimentální souhra vědeckých pracovníků nad metalový rámec, tedy Manes, zanikla. Tuhle informaci jsem dostal vlastně až v době, kdy se ke mně neúprosně řítil čerstvě potvrzený chorobopis Manii, který zvěstoval jak nový kolaps mysli, tak zřejmě i definitivní kolaps nadžánrových Norů. Překvapilo mě to, ale co se dá dělat. Být překvapený je asi ta nejpřirozenější reakce, ba o to více, že jsem poslední dvě alba Manes vynášel do nebes všude, kde jsem se objevil. Budoucnost ovšem patří minulosti. Jak jinak přivítat Manii mezi živými organismy a přitom vidět jak zle nahlížejí na blackmetalové kořeny typické pro začátek devadesátých let a pěchují do nich dnešní dávku pohledu na žánr a nabyté zkušenosti.

 

Za černěkovovou mystikou Manii stojí dvojice Sargatanas, jehož poslední vokální kreací pro Manes byla deska Under ein Blodraud Maane (1999) a Cernunnus, který kromě Manes působil také v Atrox nebo u blonďáčků Keep Of Kalessin. Hudebně se ve svých duševních kolapsech věnují depresivnímu černému umění, jehož velmi pomalá poloha dává čuchnout jak industriálnímu chladu, tak bohaté, ovšem nadobro skličující atmosféře. Ne, tohle není umění pro veselé povahy, tohle je symbol úpadku, beznaděje a nulových vyhlídek do následujících dnů. Spíš máme co činění s jakousi chmurnou filosofií chladu, noci a celkově nehumánního prostředí plného vnucující se nejistoty.

 

http://a3.ec-images.myspacecdn.com/images02/127/b257aa68b7ac4f4cad0b47d2b99e93d2/l.png

 

Album jako takové budí zpočátku velký respekt, během náhlednutí do jeho nehumánního prostředí chladných krovů a tmy se prohlubuje spíš nerovzita a místy se dostaví i nuda, ale ta je postavena spíš na celkovém vyčerpání organismu, neboť album k posluchači promlouvá skutečně mrtvolnou aurou. Kollaps není nahrávkou, kterou by nešlo uchopit, naopak se nejprve tváří velmi jednoduše a přehledně, ale její následky jsou těžší, než by se dalo čekat. Rázem se epizodní strach ventilující svůj stísněný účinek stěnami kliniky mění v přetrvávající duševní újmu a upoutání na lůžko.

 

Není lehké být tak zaklesnutý v prazvláštní zoufalosti, ze které není prakticky kudy kam uniknout a nad všechnu marnost se povznést. Manii jsou hudbou pro jedince libující si ve vlastní samotě, nedůvěře a negativům všeho druhu prostřednictvím chladného a pomalého black metalu, který dbá na primitivnost i na účinnou atmosféru. Žádné lesy, žádné hory, potoky a brody, jsme uzavřeni v prázdném industriálním kolosu a tohle prostředí se nám neustále vrývá do mysli. A zítra? Další den bez slunce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

David / 11.11.19 10:06

Nemohu se zbavit dojmu, že Akerfeldt a spol, i přes chvályhodnou snahu, nemalou porci výborných nápadů a nesporné odhodlání, tlačí tu svou kárku poněkud toporně a nepřirozeně. Ano, na In Cauda Venenum se toho děje spoustu. Spoustu zajímavého. Nicméně mě prozatím při každém poslechu přepadá neodbytný pocit lehké otravnosti... Opeth chvilku oblékají vyžehlený kabátek z období někde kolem Ghost Reveries, chvilku jakoby bloumali u Kinga Diamonda na hřbitově, jindy jsou zas natolik milí, krásní... a chvílemi bohužel až přearanžovaní... Možná vyslovím poněkud kacířskou myšlenku, ale momentů, kdy Akerfeldt se Svalbergem a občas i Akessonovou kytarou zní prakticky unisono, je na můj vkus zbytečně mnoho. Snaha o efektní vygradování atmosféry se u mě jaksi tentokrát míjí účinkem. In Cauda Venenum mi připadá jako složitá matematická rovnice... ...chybí mi hravost a drzý úšklebek Heritage:-) Uvidíme v pátek v Norimberku...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 27.5.13 21:15odpovědět

Hu, jsem překvapen, že tohle aspoň někdo sleduje! Tahle dynamika je skutečně vzácná...

František Minařík / 27.5.13 19:25odpovědět

Super cd DR11! V dnešní době u metalu něco neskutečného.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky