|
|
||||||||||
Recenze debutní placky severomoravské kapely Scars of the Insane je recenze pařátovského cédéčka pro strašně dlouhé době. Současně je i dílem náhody, protože jsem
S vědomím těchto skutečností čtěte následující text, který rozhodně nemá ambice v podobě hodnocení historických souvislostí, ani v tom, jak moc se hudební výraz současné sestavy posunul oproti původní kapele Insane. Ostatně v aktuálních rozhovorech se můžete dočíst, že hlavní skladatelé zůstali a že žádné překotné změny nenastaly. Amen.
První dojmy z poslechu jsou dvojího typu - ty špatné míří jednoznačně ke zvuku, ty lepší k prostému faktu, že žádný hudební průšvih se nekoná. K zvuku mám asi tolik, že tahle digitálně vypulírována forma současného metalu mi ježí chlupy na těle. Bicí zní plastikově, nahrávka naoko moderně, ale ve výsledku až bolestivě nepřirozeně, sterilně. Je to přesně ten typ zvuku, který naprosto postrádá osobitost, živost a který odráží pouze použitý software bez zvukařaské myšlenky. A právě ta by měla být primární. V neposlední řadě byla nahrávka posunuta k neposlouchatelnosti i docela brutálním masteringem.
Poměrně otevřené pole pro názory poskytuje žánrové směřování kapely, které je … určitě nejednoznačné. Nekoná se žádný fucking old school ani cool retro a díky bohu za to! Kapela míří k modernějšímu metalu (možná proto ten digitální nádech ve zvuku), místy se hodně otírá o Flynnovy Machine Head, ale o ryzím thrash metalu nemůže být řeč. Ostatně právě jako u MH, možná proto mě ten příměr napadl. SOTI balancují někde na pomezí thrashe, death metalu a melodického metalu v modernějším zvukovém balení (využití samplů, samostatně stojící a do značné míry elektronické intermezzo vypečeného názvu Enter Darkness), což může vypadat trochu jako kočkopes, ale není tomu tak.
Jednoznačně z toho plyne pozitivum, že kapela nezní jako laciná kopírka nějaké konkrétní zahraniční ikony, a to je v kontextu domácí produkce povzbudivé. Na druhou stranu ale nezní nijak převratně a inovátorsky, takže po dohrání nahrávky ve mě zbývá poměrně prázdno doplňované otázkou, co mi to mělo dát? Chci tím říct jen tolik, že deska sice řemeslně plyne poměrně slušně vpřed, ale nenabízí nic skutečně silného, co by přetrvalo a nutilo s ní trávit víc času.
Nimrání se v detailech nemám rád, ale pár věcí mi nedá. Jednak je třeba vypíchnout kytarovou práci, která je výborná. Nejde o žádné extravagance ani technicky náročná sóla, protože kytary hrají úsporně, ale naprosto suverénně. A nahrávce to svědčí. Naopak bych zásadně ubral na razanci bicích, jejichž neustálý zápřah podpořený pleskavým zvukem bubnů a bass drumu především působí dost otravně. Patřičný groove lze nahnat i jinak.
Nějaký čas jsem si zvykal i na vokál, ale ani tak se mi to nepodařilo. Vedle několika zpěvnějších míst (pro jistotu podepřených hlasovým efektem) připomíná většina vokálních poloh něco, co si budete spojovat spíš s metalovými spolky lokální úrovně. Je mi líto, snažil jsem se. Skaldatelsky vše víceméně plyne obstojně a občasné těžkopádnější lepení refrénu na sloku (typicky All Things You´ve Done Wrong) lze v pohodě tolerovat.
Celkově nahrávka rozhodně není zklamáním (které jsem v jakémsi předsudku očekával), ale současně na ní nenacházím nic natolik silného, že by mě to nutilo se k ní vracet. Metal Scars of the Insane sice nežije ze starých pořádků, pokouší se o soudobější pojetí, ale stejně tak nepřináší nic natolik objevného, co bych si vyloženě užíval. Takže průměr.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Venom / 8.3.18 13:42odpovědět
Kamo ty jsi ale poradny kreten ;-)
Label:Pařát Magazine & Productions
Vydáno:Říjen 2016
Žánr:metal
rA - zpěv
Jan Válek - kytara
Marek Olšovský - kytara
Václav Pustějovský - baskytara
Pavel Jureček - bicí
1. Searching for (the)light
2. We Are The Future
3. All Things You've Done Wrong
4. Dreamer
5. Enter Darkness
6. Hate & Rage
7. How to Find the Truth?
Metal in Art
17.11.18, klub Art, Opava
Hesus Attor
Pardon
Cultes Des Ghoules
Coven, Or Evil Ways Instead Of Love
Obsidian Kingdom
Mantiis – An Agony in Fourteen Bites
Pure Reason Revolution
Amor Vincit Omnia
Sóley
Endless Summer
John Frusciante
To Record Only Water For Ten Days
Aorlhac
L'esprit des vents
The Cult
Under The Midnight Sun
Sigh
Shiki
Crematory
Unbroken
Během února a na začátku března proběhne malé tour slovenské kapely Ramchat, která jím představí novou desku Krveľ. Rozpis zastávek máte níže, detaily...
1.2.2023První vlaštovka od nové domácí post-hardcore formace asVra se jmenuje Sebeclam a k poslechu je ZDE.
1.2.2023Na MetalGate před dvěma dny oficiálně vyšla nová deska Antigod, která je pro fanoušky kromě digitální edice k dispozici v digipakovém CD. Podrobnosti ...
31.1.2023Po reedici na CD z roku 2017 se na Pařát Productions rozhodli vydat album Vacuum (1995) i na gramodesce. Ta bude klasicky černá a vyjde v průběhu květ...
27.1.2023Finská kapela Vorna, hrající melodický metal na pomezí pagan / black / folk, vydá v dubnu na Lifeforce Records svou čtvrtou řadovku Aamunkoi, z níž si...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.