Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Myrkskog - Deathmachine

MyrkskogDeathmachine

Sorgh16.10.2019
Zdroj: CD, mp3
Posloucháno na: Technics SL-PG 490, Dual CV 1400, PC
VERDIKT: Dnes trošku hudby pro pamětníky. Myrkskog jsou ale nadčasoví a jejich Deathmachine nestárne.

Bylo to po přelomu milénia, ještě dozníval hluboký nádech nových časů, které se nakonec ukázaly být jen pokračováním těch starých. Tehdy ještě v rozkvětu nového roku vyšlo debutní album norské kapely Myrkskog. Dali si s ním pořádně načas, protože skupina vznikla už v roce 1993 a zatím oťukala terén pouze dvěma demáči. Až po sedmi letech dozrál čas ukázat světu sílu jejich smrtících kompozic. Na svět přišla Deathmachine.

 

Obal desky jasně naznačoval nový trend. Okázale ignoroval krajinářská nebo čertovská témata a dával jasně na srozuměnou, že nepůjde o přehnaně atmosférické či melodické bláboly. Spíš o fascinaci technickým pokrokem, střetem i spoluprací lidí se stroji. Obal desky byl zvolen naprosto vhodně, chladně modré světlo obklopující turbínu studí jak barvou tak motivem a takovému dojmu pak logicky musí odpovídat i hudba. U Myrkskog doznívá blackmetalová doktrína a mění se na jakéhosi horkého, málo opracovaného svařence černého a smrtícího kovu. V jejich podání jde o silnou kombinaci, ze které tryskají syrové a energicky našlápnuté skladby. Ovšem mateřské ňadro, ze kterého sáli první kilojouly, je stále patrné. Odkazy najdeme v parádních vypalovačkách  A Poignant Scenario Of Horror, Deathfare To The Devil nebo titulní Deathmachine, které zhluboka sahají do blackmetalové spižírny a mají neskutečné grády doplněné silnou atmosférou.

 

Tady je patrné, že z tohoto úhlu pohledu Myrkskog neřekli poslední slovo a na původní styl nikdy docela nezapomenou. Jinde už se ale do popředí dostává vliv death metalu a tvorba nabývá obrysů budoucích smrtonošů Zyklon, kde se dál realizovali zakladatelé Myrkskog Secthdamon a Desctructhor. Tento nový vítr je cítit ve valné většině skladeb, někde víc, někde méně. Vypíchl bych úvodní otvírák Discipline Misanthropy nebo The Hate Syndicate, ze kterých zmizela důvěrně známá atmosféra a nahradil ji chlad a surová energie agregátu. Ve skladbě Syndrom 9  je pak přímo slyšet spouštění velké vrtule, která bude metodicky krájet okolní vzduch. Nová doba a odvaha experimentovat se nejvíc projevila v závěru alba, kde se našlo místo pro malý, ale do té doby ne běžný experiment. S podobným nápadem přišli o rok dřív Arcturus na kompilačním albu Disguised Masters, které je nedostižným průkopníkem, ale pořád šlo o náhodné útvary. Album Deathmachine ukončuje zajímavý remix a jak podobné věci neprožívám, tak musím přiznat, že Pilar Deconstruction (Syndrom 9 remix) je výborná skladba prostoupená elektronikou a dunivými rytmy. Mnohým se otevřely nové hudební obzory.

 

Zajímavé je, Myrkskog nikdy oficiálně nezanikli. Nad skládáním nových věcí sice asi už zlomili hůl, což je škoda, ale občas si zahrají na nějakém festivalu. Je to takový život po životě, který dle mého názoru nemá valný smysl, ale Myrkskog zkrátka funguje dál. Dnes už by mi asi nezpůsobili to příjemné mrazení v zádech jako kdysi, přesto si jejich staré desky rád připomínám.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Pekárek / 17.10.19 9:40odpovědět

Fajn vzpomínka, díky:)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky