Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
P.H.O.B.O.S. - Phlogiston Catharsis

P.H.O.B.O.S.Phlogiston Catharsis

Victimer15.2.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Necitlivý, chmurný a roztěkaný je svět P.H.O.B.O.S. Chcete-li jej správně pochopit, buďte stejně nesoudní ke všemu krásnému kolem nás.

Vzájemné sympatie k P.H.O.B.O.S. byly spuštěny vydáním splitka s Blut Aus Nord. Tam se oba soubory po svém vytáhly, aby každý z nich nahrál vzájemně dost vzdálený podíl jinak poměrně příbuzného stylizování se do specifik toho druhého. Hezká věta, že? Ze strany P.H.O.B.O.S. šlo o jasné sdělení. Jsme industrial, ale po svém. A jsme dost podivní na to, aby o nás mohlo zakopnout pár zjevů, kterým je lépe v příšeří vyřazené fabriky, než v centru velkoměsta. Taky mezi ně patřím, čas od času je hezké v sobě soustředěně probouzet své obskurnější já a jít se se svým velkým přesvědčením zbaběle schovat někam na kraj Adamova. Takže tady to začalo, pak už to bylo trochu samostudium. Aktuálně je nějaký ten pátek venku album Phlogiston Catharsis a z jeho rzí potřísněných stránek si budeme číst.


Surově opracovaný materiál, v němž se prolíná prapůvod industriálního metalu s příměsí disharmonie a celkově rozervanějšího přístupu na bázi kombinace black a doom metalu. Jako by se setkali Red Harvest s Blut Aus Nord a pomalu (a těžce) pletli první vzrušivě neurčité tóny. Phlogiston Catharsis je materiál, jehož přístupnost začíná a končí u prvních náznaků, jeho pravá nátura je studená jako psí čumák a neurčitá jako rozmazaná budova za hustou clonou ranní mlhy.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/phobos.jpg


Tahle deska umí po svém definovat znaky přicházející zkázy. Kdyby došlo i na nás, tak by Phlogiston Catharsis mohlo demonstrovat metalový soundtrack vydaný k výročí katastrofy jaderné elektrárny Dukovany. Chyběla by tomu sice jedovatá kontaminace hlouběji položené elektroniky, zvuky šíření radiace a kompletního zamoření, ale pocit hnusně valivé destrukce něčeho velkého čemu jsme vystaveni, by byl velmi důvěryhodný.


P.H.O.B.O.S. v sobě mají ten těžkotonážně necitlivý aspekt tvorby. Sama kapela (nebo spíš label) vyslovuje termíny jako viscerální, kompulzivní, hypnotický. Já bych to podepsal (jakkoli kecy labelů nemusím). Ano, je to hluboko uvnitř a leze to střevy i cévami, je si to nejisté samo sebou a jedná přehnaně sousledně. Při tom všem stíhá sypat do drtiče dost atmosféricky na to, abychom si mohli říct - je v tom život, dýchá to. Je to svým způsobem mrda mezi oči, ovšem na vzpamatování a celkové oklepání po direktu má člověk mnohem víc času, než by si při normální potyčce mohl dovolit. Má co vstřebávat, musí se umět správně postavit a polykat kila roztěkaného industrialu. Je to tíha. A taky trochu stíha.

 

 

P.H.O.B.O.S. mají své vlivy, ale mají dost síly je eliminovat a stavět na svých vlastních základech. Přesto je pořád dost fascinující jak třeba v Igneous Tephrapotheosis v pomalejším, doomovém tempu slyším nasyčeného Satyra, kterak v propáleném bílém triku fluše krev jako na dávném kultu Thorns. Jen je v jiné fabrice, na jiné směně. Phlogiston Catharsis je album, které roste i splaskává před očima. Chvíli neskutečně kope, aby po chvíli zalezlo kdesi do rohu a byť v něm pořád hřmí a hodnota kyselosti je nadále na těch nejvyšších číslech, je skrčené v přítmí a nechce si hrát. Probuzení je trochu nucené a je ho třeba. Aby nezvadlo, abychom na něj nezanevřeli.


Doom, black, industrial, stopy avantgardy - to všechno na Phlogiston Catharsis slyším a vnímám. A je to v takovém podání, že jsem určitým způsobem nadšen. Nebudu si lehat na zem a křičet to přes strop k sousedům, ale po delší době jsem ve společnosti industriálně metalového alba, které má skutečné koule, drží se linie starých dobrých zvyků a přitom pokukuje jinam. Za mě ano.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky