Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Queens of the Stone Age - ...Like Clockwork

Queens of the Stone Age...Like Clockwork

David18.8.2013
Zdroj: 2 x černý 12" vinyl, 45 RPM, #OLE-1040-1
Posloucháno na: Audio Technica AT-13 EA, Technics SL-Q2, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: …Like Clockwork vám nedá spát. Láká kolemjdoucí koketně vyšpulenými rtíky, ale ve skutečnosti touží po vlídném slovu a pohlazení. Tentokrát nejde o záležitost na jednu noc.

Queens of the Stone Age dávno nejsou ty rozjuchané lehké holky, co každému na potkání bez skrupulí plivnou s radostí do ksichtu. Jsou jiné. Dospělé. Vážné. Zachmuřelé. Život je naučil. Jsou tu. Pro nás, ale především pro sebe. Jsou tu, aby vyprávěly svůj příběh…

 

Královny zacházejí s …Like Clockwork do míst, o která by v minulosti nezavadily ani klackem. Do míst, kde podávají jen ty nejvybranější pokrmy a pije se pouze nejlepší šampaňské. Do míst, kde lidé kouzlí úsměvy na počkání, ale přesto z jejich výrazu cítíte smutek a zklamání. Nad životem, světem, nedopečeným humrem… Cítíte zvláštní atmosféru. Zasněnou. Osudovou. Neprostupnou. A ony stojí uprostřed celého toho mumraje. Pozorují. Naslouchají.

 

...Like Clockwork

 

Josh Homme dosáhl bodu, kde „umění“ koexistuje s ironií, smutkem, radostí i vztekem. Nikdy dříve nezněly královny tak opravdově a naléhavě. Tisíce životních zkušeností dostalo konkrétní podobu. Zástupy zvučných jmen výsledný materiál nerozmělňují. Naopak. Kompaktnost a sevřenost vládne. Nevinnost a rozpustilá hravost tentokrát nenachází své pevné místo. Tohle je večírek pro smetánku. O podobných nepřístojnostech není slušné ani hovořit. Přesto se nelze ubránit dojmu, že porušení dekora znamená jakési nepsané pravidlo té nejvyšší důležitosti. Hranice jsou zdánlivě pevně stanoveny. Jejich překročení však nikoho nepřekvapí. Elegance a ladnost, s jakou se královny pouštějí na tenký led, nedovoluje ani na okamžik vnímat děsivou hloubku propasti pod nimi. Zdánlivě jednoduché a čitelné se vzápětí stává nepochopitelné, složité a vzrušující.

 

…Like Clockwork vám nedá spát. Láká kolemjdoucí koketně vyšpulenými rtíky, ale ve skutečnosti touží po vlídném slovu a pohlazení. Tentokrát nejde o záležitost na jednu noc. Tanec s královnou si žádá svůj čas. A rozvolněné tempo se hodí nejlépe. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

parlost / 3.8.14 13:17

Pro mě je Mike Oldfield jeden ze svaté trojice: Pink Floyd, Vangelis, Mike Oldfield. Hudbu jsem začal poslouchat jako -náctiletý v druhé polovině let devadesátých a Mike Oldfield byl myslím druhý autor (po Vangelisovi), který mě chytl za srdce albem Islands, ke kterému jsem se nějak náhodou dostal. Pro mě jsou nejlepší alba. Crises (1983), Islands (1987), Tubular Bells II. (1992), Voyager (1996), Guitars (1999). Následný odklon od kytarové hudby, které započalo už paradoxně albem Tubular Bells III. mě zase tak moc nesedl. Jako mladší jsem si i říkal, že by bylo super, kdyby Mike překvapil rockovým albem ve stylu let osmdesátých. Stalo se téměř o patnáct let později a přiznám se, že při poslechu prvního singlu (Sailing) jsem byl nepříjemně překvapen. Ostatní písně jsou naštěstí laděny jinak, ale i tak je pro mě album trochu zklamáním. Celkově mě přijde monotónní, bez nějakých výraznějších kytar, zapamatovatelných okamžiků a trochu mě i zarazilo, že vše zpívá jeden (byť dobrý) zpěvák. Nicméně jak už v mnoha recenzích zaznělo, toto album se musí naposlouchat. Po více posleších jsem k němu byl smířlivější. Jsou okamžiky, které se mi líbí docela dost: např. kytarové sólo v Castaway či píseň Nuclear. Každopádně Mike už má své "odskládané" a nedá se čekat, že by v současném věku nějak hýřil inovativností a kreativitou. Ostatně po The essential Mike Oldfield (1997) se už jeho hudba čím dál více množila odkazy na Tubular Bells a další starší věci (např. vyloženě nevhodné zařazení jinak celkem slušné písně Man in the Rain do alba Tubular Bells III., ke kterému tato "kopie" Moonlight Shadow měla připoutat pozornost). Takže pro mě je to slušné album, avšak není dost dobré na Mika. Nicméně, Mike za svou kariéru byl už párkrát v útlumu, aby následně šokoval nějakým excelentním albem.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 18.8.13 17:18odpovědět

Moc dobrá práce. Královny zohledním v sestavě souborů na konci roku :)

Ruadek / 18.8.13 14:56odpovědět

Baví mě to a uznávám názor, že takové desky se už dneska netočí.

Jirka D. / 18.8.13 12:31odpovědět

Tak jest, bezvadná deska, jedna z těch povedených v letošním roce.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky