|
|
||||||||||
Tak v Nizozemí stále drží hráze. Alespoň Horní Brabantsko kypí životem, protože se z tamní oblasti ozvali Textures. Po pěti letech přináší zbrusu nový materiál, který nazvali Phenotype. Snad vám přijde vhod.
Prvně bych opět zabrousil do slovníku a vysvětlil pojem fenotyp. Dle chytrých manuálů jde o soubor znaků a vlastností živého organismu, které můžeme pozorovat bez hlubšího zkoumání. Víc do hloubky bych raději nešel, protože to nemá význam.
Pro mě je zásadnější, že přišli s novým matrošem ve špatnou dobu. Špatnou pro oba, pro mě i to album. Pravdou je, že jsem nikdy nebyl příznivcem tohoto, tak říkajíc, moderního metalu, ale některé věci od Gojiry, Dagoby a koneckonců i Textures ve mně vyvolaly když ne nadšení, tak upřímný obdiv. Konkrétně u Textures nejradši zůstávám v roce 2008, kdy vydali výborné album Silhouettes. Pak u nich došlo ke změně zpěváka, vyšlo album Dualism, které mě už tolik nebralo a teď tu máme desku, se kterou od počátku bojuji.
Nějak na mě nefunguje a vadí mi dvojí optika, skrz kterou kapela komunikuje. Je to takové navoňané, ani ryba, ani rak. Na jednu stranu se kapela stylizuje do nekompromisní pozice tvrďáků, pro které je nemožné zpomalit a odkrýt úsměv, na druhou stranu vyluzují jemný a citlivý sirup pro nanynky. Spíš než zajímavě to působí rušivě. Nejupříměji na mě kapela působí v místech, kde se oddává jádru stylu s přiměřenou porcí agrese a opravdu jen decentní melodickou linkou.
Z ostatního leze vzoreček jak ze školní lavice. Beru, že při psaní na minulé album Dualism jsem to bral jako způsob vyjádření kapely spojený s názvem alba, ale teď z toho cítím lacinou metodu. Nerad bych, aby to vyznělo, že Phenotype je chudé na nápady. Technicky zaměřené skladby mají nepopiratelné kouzlo, i když nejde říct, že jsou kdovíjak originální. V tomhle ranku hraje spousta hráčů a tak je asi normální, že se posluchač setká s podobnostmi. Monotónní mlátičky doprovázené navztekaným řevem sekají rytmus do členitých úseků a přiznávají kořeny energického metalcoru, kde má své místo i melodická část spojená s čistým zpěvem. Jemné cítění má na albu poměrně silnou pozici, objevuje se jako součást převážně tvrdých skladeb i coby samostatná veličina. Mnohé melodie jsou pěkné a zejména v instrumentálním provedení odvádí pozornost od metalcoreové divokosti stranou.
S hodnocením je to pak horší. Tahle dvojakost ubírá body tam, kde by v oddělených rolích překračovali půrměr. Textures natočili desku, která stojí za poslech, ale hlubší cíle jí nepředpovídám. Tahle kapela uchovává zlato v minulosti a na současné cestě zatím jen přerývá prozkoumaný prostor.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
hyena / 24.3.16 12:11odpovědět
po chvilce stravene s touhle deskou.... klidne pasaze = periphery tvrdé pasaze = meshuggah s opileckym hospodskych řevem děkuji, nechci.
-krusty- / 22.3.16 23:32odpovědět
Kdeže jsou doby, kdy mne TEXTURES zabíjeli naživo na Brutalu ve Svojšicích...... Přiznám se, že už album "Silhouettes" mne dost zklamalo. Dnešní produkce je strašně předvídatelná. Možná je to dobře, možná špatně.
-eR- / 21.3.16 14:50odpovědět
...po opravdu mnoha hodinách strávených s touto deskou souhlasím s hodnocením, ačkoli bych přidal tak o deset. :-) Proti drtivé většině podobně pojatých moderních spolků mě tohle baví podstatně víc, přičemž ale opravdu zamrzí, že už to není ten zlatej důl nápadů, co býval kdysi.
Jirka D. / 21.3.16 7:05odpovědět
Nemám s deskou problém ani tak pro kombinaci tvrdých a sladkých pasáží, jako spíš pro v podstatě nulové překvapení a opětovné omílání toho samého stále dokola. Co předminule překvapovalo a bavilo, minule už jen zaujalo a tentokrát prolétlo kolem bez většího vzruchu.
Label:Nuclear Blast Records
Vydáno:Únor 2016
Žánr:metalcore
Stef Broks - bicí
Bart "Bastærd" Hennephof - kytara
Remko Tielemans - basa
Uri Dijk - klávesy
Daniel de Jongh - zpěv
Joe Tal - kytara
1. Oceans Collide
2. New Horizons
3. Shaping a Single Grain of Sand
4. Illuminate the Trail
5. Meander
6. Erosion
7. The Fourth Prime
8. Zman
9. Timeless
Textures
Dualism
Gallileous / Wijlen Wij / Dissolving of Prodigy / Pantheist
Unveiling the Signs (split)
Aoratos
Gods Without Name
Susperia
The Lyricist
Drom / Moro Moro Land
split
IAMX
Alive in New Light
Gloomy Grim
The Age of Aquarius
Hannes Grossmann
The Radial Covenant
Necrophobic
Dawn of the Damned
Tiamat
Amanethes
California Breed
California Breed
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.