Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Forks - Prana

The ForksPrana

Symptom28.2.2017
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40
VERDIKT: Tepovou frekvenci nezvyšují, do snu se s nimi zřejmě také nořit nebudete, ale něco odžito mají a je to slyšet.

Jestliže kapela, která dokáže narušit stereotyp všedního dne, má zaděláno na úspěch, pak měli The Forks v tomto ohledu slušně rozjetou praxi. Bohužel je tomu už pár let, co o sobě dalo duo z Angers naposledy vědět, proto ten minulý čas a pokud jde o úspěch, no, pro každého to asi nebude. Jedny určitě znudí syrový minimalismus, druhé nadchne cit pro drobnokresbu a lehkou disharmonii. Faktem však zůstává malá ambice dotáhnout rozjeté nápady ještě o kus dál než jen k vrcholu možností.

 

O schopnosti poskládat noty do řady a tu pak umně vygradovat bych spory nevedl, ale nemohu se zbavit pocitu, kdy se přešlapování u rybníka má tvářit jako rekreace u moře. Jakoby skladbám chyběl jednotící rámec, který by posluchače pohltil a nedovolil myšlenkám nerušeně bloudit. Tolik na téma nevyužitého potenciálu.

 

Hodnotím, že hudba The Forks přináší určitou úroveň zklidnění mysli a navozuje stav uvolnění a pohody. Instrumentální výkony jsou přesvědčivé a nijak si nezadají s kapelami podobného ražení. Síla kompozic vynikne hlavně při hlasitějším poslechu, případně za ideálního ozvučení během živého vystoupení (pouze neověřený dojem). Slabých dvacet minut celkem svižného instrumentálního math-rocku svým étosem připomíná louisvilleské Shipping News. V porovnání s anglickým duem Khuda ale srážím pár bodů za nedostatečnou košatost.

 

Chápu, že kapela jde trochu jinou cestou a že jistá strohost není na škodu, ale je-li hlavním mediátorem kytara podpořená frázovým samplerem, šlo by i s malým kašpárkem… Nic už, boj ryze instrumentálních kapel je o úkolu artikulovat myšlenky skrze hudbu tak, aby se s nimi bylo možné ztotožnit na úrovni intuice a zde The Forks odvádí jen průměrnou práci. Desce se nikdy nepovedlo vyladit mě do maxima, ale i přesto se ve mně často díky ní něco pohnulo a dnešní poslech rozhodně nebyl poslední.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Petr / 3.4.17 0:11

Asi tak, za mě nejlepší co vydali po The End Complete. Chápu že recenzent je nejspíš na ty "progresivnější" věci ale 20 procent, to se chlapec třošičku ustřík.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky