Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Po loňských zkušenostech se mi vpravdě do dalšího ročníku Godless Night ale vůbec nechtělo. Ne že by jeho úspěch byl nějak slabý, že by se akce stala prodělečnou, ale prostě jsem znovu nechtěl podstupovat nutná zla, která pořadatelskou činnost provázejí. Když si k tomu připočteme patálie a házení klacků pod nohy ze strany místní farnosti, chutě opravdu mnoho nebylo. Do toho všeho zasahovala nervozita pramenící z přítomnosti hygienické kontroly a dalších pocitů, které vnitřně zakazovaly pořádání Godless Night 3. Však zavzpomínejte u reportáže z dvojky. Ale jak to tak chodí, po čase zrání mé rozhodnutí nabralo opačný směr a koncem prázdnin jsem se rozhodl další akci stejně uspořádat.

Vzhledem k tomu, že se celý podnik odehrával ve stejném místě a v podstatě za stejných podmínek, ihned jsem proto věděl, kam sáhnout. Zamluvení si volného termínu v klubu bylo vyřešeno velice rychle, stejně jako domluva pěti kapel + občerstvení + zvuk. Takže v horizontu čtrnácti dní měla akce víceméně jasné kontury.

Začnu hned domluvou kapel, o kterých jsem měl určitou představu již dříve. Mortifilia a Violence By Nature byly jasnou volbou. Jednak kvůli tomu, abych projevil podporu lokální scény a jednak že to jsou lidé, se kterými se rád vídám a je s nimi bezchybná spolupráce. Zbývalo doplnit ještě pár jmen, aby akce narostla do akorátní podoby. Už loni se celkem příjemně osvědčilo, že pět kapel je plně dostačujících. Oslovil jsem proto již dříve naťuknuté Perfecitizen - ti totiž v loňském roce nemohli a tak jsem je zkusil letos znovu a nutno říci, že s pozitivním výsledkem. Strakonické Twist And Shout bylo možné již na Kašperkách spatřit. Jde o přívětivý rock’n’roll s příznaky punku a moderního rockabilly a do soupisky metalových jmen mi tak přišli jako příjemné zpestření. Poslední kapelu jsem pojal velkoryse a z Brna pozval aristokraty zla Insania. Domluva se všemi kapelami probíhala rychle a bezproblémově.

Honoráře, náklady a celkový provoz si nechám pro sebe, ale věřte, že tahle akce do svého základu potřebovala kolem 30.000,-  Což pro obyčejného pracujícího jedince, který celou akci táhne ze své kapsy, není zrovna malá částka. Ačkoliv jsem tak původně neplánoval, musel jsem si opět zažádat o dotace z městské pokladny. K mému překvapení a potěše bylo požadavku vyhověno a částka byla schválena v plné výši. Tato věc je obecně veřejná, takže se nemusím zdráhat se zveřejněním toho, že jsem do základu od města dostal 15.000 korun. Celkem silná injekce, že? I tak se ale srovnání do nuly nepodařilo, s č čímž jsem ostatně ani nepočítal. Takovéhle akce nevznikají pro blaho výdělku, ale pro zábavu sobě vlastní, což snad netřeba zdůrazňovat. Celkem tedy přišlo 93 platících hlav, což je zaručeně příjemné číslo, ale vnitřně jsem doufal, že se znovu podaří překonat metu sta kusů.

Se vstupným souvisí i incident, který proběhl během setu kapely Insania. Našla se osoba, která po vyzvání k zaplacení vstupného reagovala pěstmi vůči mně. Vzhledem k tomu, že jsem neměl nejmenší zájem vyvolávat silný konflikt, jsem rány neopětoval a vlastně se ani nebránil. Prostě jsem chtěl mít toho člověka, co nejdřív pryč z baráku. Smutné na tom je, že takové ubohé chování pramení z hlavy místního individua, které, zdá se, vlastní patent na ředitelství zeměkoule. Táži se tebe, čtenáři, zda je 80 korun za pět kapel formátu, který jsem dříve nastínil, opravdu moc? Je skutečně nutné na výzvu k zaplacení vstupného reagovat slovy: „A za co mám platit?“, nebo „Víš kdo já jsem?“. Myslím, že odpovědi ani nejsou zapotřebí… Násilí se mi příčí, ale tomuto člověku nepřeju opravdu nic pěkného.

Zbylé složení návštěvníků bylo však naprosto v pořádku. Všichni se bavili a pevně věřím, že nikdo neodcházel zklamán. Více jak padesát procent bylo tvořeno přespolními, což je spíše zajímavost než berná mince. Svědčí to ale o zájmu, které takové akce vyvolávají a jsou pádnou odpovědí, že pořádat něco takového smysl skutečně má. A přesně to jsou ti lidé, kvůli kterým toto vzniká a bez kterých by to ani nebylo možné.

// Den D

Přišel den konání a s ním veškeré plusy i mínusy, které pořadatelství doprovází. Měl jsem zaplacený nájem Horského klubu na celý den, proto mne trochu překvapilo, že se do jedné odpolední hodiny v jeho prostorách koná kroužek tancování hip-hopu nebo čeho. Budiž, i přes vnitřní pnutí jsem tuto situaci přešel. Konec konců celý den stejně pořádně není co v klubu vyvádět a připravovat. Ale jde tu o princip věci, která nemá jednoznačné řešení. Proto akt přecházím mávnutím ruky.

Následné rozhození stolů a židlí nakonec nepadlo jen na mne, ale čirou náhodou se zašli podívat na průběh příprav mí známí, kteří se ihned ujali pomoci. Pak přijel zvukař, který okamžitě začal připravovat aparát, po chvilce i vrchní občerstvovací a i já už měl své zázemí připravené. Pak nastaly momenty, které jsou ze všech pořadatelských činností ty nejhnusnější – čekání. Všechno je připraveno, kapely jsou na cestě, lidé rovněž a do začátku zbývají nějaké dvě, tři hodiny. To je snad větší nervozita než před maturitou.

Od nějakých šesti hodin se začali trousit první platící. Tři z nich požádali o propůjčení podia na těch několik volných minut do začátku akce. Trojice dosud nepojmenované kapely spustila svou alternativní performanci. Nástroje: didgeridoo, buben, rumba koule (nebo něco v tom smyslu) a občasný vokál. Výsledek? Těžko popsatelný, avšak originální. Osobně jsem kapelu nazval Psychedelic Breakfast. No řekněte, kde se vám povede bez jediného přičinění nalákat kapelu, která si zaplatí za to, aby vystoupila? :D

V průběhu dorazili první vystupující a akce se mohla naplno rozjet. Večer odpálila banda Violence By Nature, jejichž vývoj mi dělá radost. Zazněly hezky vkusně zahrané thrash metalové orgie společně s hardcorovým odérem. Je to jedna z mála kapel, kterou lze bezpečně označit obyčejnou nálepkou metal. Hrají jej prostě syrově a tvrdě, tak jak se sluší a patří.

Nadále si podium osvojila Mortifilia, která nově představila dva songy pro budoucí materiál. Máme se nač těšit, jelikož skladby zafungovaly skvěle. Tuhle bandu si nelze nezamilovat. Naživo jsou úžasní a důraz na detaily je jednoznačný. Prostě paráda a přitom žádné škrobené postoje, prostě uvolněný death metal made in Sweden.

Při setu mordparty ze Sušice dorazila zároveň Insania i Perfecitizen. To jsou momenty, kdy se vždycky hodí mít dva a více pořadatelů. Vzhledem k tomu, že to úplně není můj případ, potřeboval bych se rozpůlit. Nastalo totiž nošení aparátu a vzhledem k tomu, že klub má dva vchody, prostě to nešlo naráz. Domluvit partu ochotnou k nošení věcí nebyl takový problém a tímto děkuji všem, kteří se této procedury účastnili. Jedním dechem se však omlouvám klukům z Perfecitizen, kteří čekali u zamčeného horního vchodu na můj příchod. Poté jsem s nimi vyřešil stěhování a akce už směřovala k jejich setu.

Zda se Perfecitizen do programu hodili či nikoli, je otázkou, na kterou neexistuje odpověď. Já tuhle kapelu mám rád a jejich letošní desku Corten řadím mezi to nejlepší, co se na naší scéně urodilo (a že je toho vyloženě maloučko). Jejich agresivní hudba s nejednoznačným určením žánru, pro který si sami autoři vytvořili vlastní škatuli blast core, se však setkala se značným nepochopením. V sále bylo snad jen promile lidí, které jejich hudba nějak bavila. Dokonce se zdálo, že hrají jen pro mě, když jsem si je pozval. To by mi ani nevadilo, ale reakce lidí mě vyloženě mrzely a zklamaly. Osobně však musím přiznat, že šlo o ten nejenergičtější koncert, který jsem od nich kdy viděl. Nebyla tam jediná chyba. Všechno to rvali do lidí takovou kadencí, až to nebylo uvěřitelné. Za sebe maximální spokojenost, za odezvu naprostý opak. Ještě jednou se klukům omlouvám, že jsem je táhnul takovou dálku (Praha, Olomouc) kvůli jednomu nenaplněnému setu.

Jako vysvětlení se nabízí, že většina přítomných šetřila síly nebo prostě přišla jen a kvůli Insanii. To je kapela za těch téměř třicet let dost zkušená na to, aby svůj set předvedla bezchybně a perfektně. A to se samozřejmě stalo skutečností. Takže co dodat? Výtečný set, kterému nechybělo ani Zimní varování, ani Božská komedie a všechno mezi tím.

Závěr patřil Twist And Shout, kteří na prknech Horského klubu stáli už potřetí. Tomu odpovídala i vynikající reakce lidí, kteří jako smyslu zbavení rozjeli bezbožný kotel. Energie, rokenrol, nadšení, radost, pohoda. To jsou slova, která jsou synonymem pro každé jejich vystoupení, a jsem rád, že i nyní nabrala na váze.

Obdiv zasluhují všichni vystupující bez výjimky, jelikož dorazili doslova na otočku. Díky míří za všemi návštěvníky, jež si dokázali akci náležitě užít. Dokonce se našlo i několik charakterů, kteří akci podpořili dýškem a zaokrouhlením ceny vstupného – všem patří speciální díky! Nelze opomenout i lidi, kteří vypomáhali se zdárným průběhem, ať už šlo o zvuk, občerstvení všeho druhu, odbavování u vstupu nebo zajištění merchandise.

// Konečný verdikt

I po především pozitivních pocitech je mi líto, že musím ohlásit skutečnost, že šlo o skutečně poslední ročník Godless Night. Proč to? Jedním ze stěžejních důvodů je Horský klub sám. Jeho stavební konstrukce zcela neodpovídá parametrům pro pořádání hudebních akcí a po dříve proběhlém měření došlo k přesáhnutí povolené hranice hluku. To vede radu města k úvahám, zda klub podrobit přestavbě, nebo zrekonstruovat pozvolna umírající sokolovnu. Stěžování obyvatel přilehlých bytů ke klubu nakonec vedlo k těmto závěrům včetně návštěvy policie ve tři hodiny ráno. Naštěstí přesně do této hodiny byl povolen a posunut noční klid, přičemž jsme vše okamžitě utnuli (však poslední kapela dohrála už před více jak hodinou).

Jenže nejen stavba klubu může za ukončení Godless Night. Staré i nové "podpásovky" ze strany vybraných místních obyvatel mne k tomuto rozhodnutí vyloženě donutily. Nemám zapotřebí vysvětlovat lokální farnosti, že je rok 2015 a středověk je věcí učebnic. Opět jsem totiž obdržel podivnou zprávu: I 14/11 bude Bůh bdít nad Šumavou a já se budu za vás modlit. Je to moje kněžské povolání. Autorem je lokální pan farář. A taky nemám zapotřebí se hádat s místními o zaplacení vstupného. Díky těmto a podobným lidem, kteří nepochopili, že jde o hudební koncert kapel, jehož smyslem je pozvednout kulturní život v Kašperských Horách, který zároveň není zadarmo a není v ničí moci, aby se zaplatil, ukončuji pořadatelskou činnost v tomto městě. Pokud někdy nějaká Godless Night proběhne, na Kašperkách to nebude. Mrzí mě to vůči většině, která na akci chodila, bavila se a respektovala její postavení. Všem dotčeným se omlouvám, ale poděkujte těm, kteří průběh i přípravu koncertů narušovali.