Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Umbrtka - Spočinutí

UmbrtkaSpočinutí

Victimer7.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Není vždy vše dle experimentální šedé libosti, ovšem tohle dílo mě opět pohltilo a spočinul jsem na jeho dělnickém rameni.

První a zatím poslední šedá schůze na stránkách Innocence s kapelou UMBRTKA proběhla ve jménu dvojalba "Páně & Uhelná Pánev". Je tedy čas nejvyšší, snad ne úplně pozdní, prodlevu napravit a stránky znovu do šedé vybarvit. Přiznávám, dost mi to chybělo...

 

Já obdělávám černozem
Jsem jednočlenným kolchozem
A morem, který klasy žne
Jsem válcovnou i valounem
Psem jsem i z psa salámem

 

Poslední setkání s Umbrtkou páně zmizelo v šedém nenávratnu totiž kdysi před třemi lety a od těch dob již uplynulo mnoho nových, prachmaticky jedinečných etud. Kraj UMBRTKA zůstal nadále plný nenávisti ke slunci, oslavy dělnických, strojírensky výživných příběhů, ale zejména vyspěl a prozřel po stránce hudební. Experiment je skutečným experimentem, nejen šedým uměním, ale i v oné šedé se dá nalézt mnono z barevného spektra vlivů a nových pohnutek. Aktuální album "Spočinutí" je tak naprosto odlišným dílem a srovnávat jej po stránce šedo metalové s obdobím "Páně & Uhelná Pánev" zavání diletanstvím. Následující alba svorně pokračovala ve svém vývoji, až se dospělo do stádia "Spočinutí", které osobně vidím jako nejvíce svojské a experimentální jeviště prachmatických carů velebené šedozemě. Carů UMBRTKA. Z alba už necítím tolik krabicovým vínem potřísněných těl unavených dělnických jednotek, ale spíš volnost a pokukování po odlišných světech, kde i dělník může býti šansoniérem a kreativním sochařem. Ono víno je pak v lednici, ne na chodníku před nádražím, chladí se v jedné přepravce spolu se salámem a nezbytným prejtem. V ateliéru. A nyní, po dlouhém mezidobí a innocence nesouznění, nastal znovu čas podlehnout šedi a užít si onen velký postup.

 

umbrtka

 

Nové album "Spočinutí" je již na hony vzdálené extrémnímu blackotání a jeho nosným bodem je naprostá nezařaditelnost. Tomu říkám nosník. Bez obav a černých myšlenek (k dispozici jsou pouze ty šedé) na desce naleznete hafó elektroniky, netradičních proměn, komorní šedé mystiky či recitace, rozjímání i šedě metalové expanze. Přišel čas zabrnkat slunci na nervy, cynicky se mu vysmívat a šedě pookřát, tu se saxofonem, tu s prejtem, tam zas ve vlakové soupravě rozrážející krajinu vtipnou sloučeninou labila Vikernesse s bohy robotických pra-vizí Kraftwerk. Příliš sice nemusím tracky se ženským zpěvem (nejsem první ani poslední), ale pokud pojmu "Spočinutí" jako celek, vidím v něm mnoho darů šedě barevného počínání. Jinak musím říci, že přes (taktéž nezbytnou) prvotní složitost a délku vstřebání, nakonec album dělá čest jménu UMBRTKA měrou vrchovatou. Navíc lpí na prachmatických black ortdoxnostech čím dál méně a dává průchod ostatním variacím na téma "stroj a oni". Tento přístup mi naprosto vyhovuje a rád se nechám vláčet experimenty dál. Vyzývám tedy uskupení UMBRTKA, nechť nespí a preluduje své šedé epično k více stylům a žene je před sebou, jako se žene vlak plný uhlí z místa A do místa B.

 

Neboj se, bábo, vrátíš se fabrice
Údy ti vyspraví skalpel a palice
Nedojdeš dřevité prázdnoty důchodu

Felčar tě zalátá z boku i zespodu

 

Dál pokračuje nenapodobitelná vláda slovem, kde je počastováno jak choré charisma slunce, tak nehynoucí oddanost strojírenství a využití slov samotných je češtinářským zážitkem, kdy by nejedna, šedým melírem vybavená profesorka, zaplesala a se souborem snad i prejt pojedla. Mnoho poloh hudebna a vzájemné střety různých stylů v jeden prachmatický, zřejmě dívce či chlapci naslouchajícím všestranosti UMBRTKA mírně zamlží lyrickou složku alba, ale nenechte ochudit a čtěte! Celý umělecký koncept UMBRTKA může být jen čirá nenávist nebo šedá láska, jež nerezaví ale obrací se v prach. Osobně se s kariérou tělesa setkávám s různými úspěchy, ale "Spočinutí" mě zasáhlo pravděpodobně nejvíce. Po mnoha stránkách. Je mi jasné, že ti, kteří mluví o umělecké prázdnotě a zbytečnosti takového uskupení, opět dojdou ke svému přesvědčení, přesto se domnívám, že i jim by mohlo neobvykle pojaté "Spočinutí" otevřít kalný zrak a proměnit jej v prachmaticky šedý. Inu, proč ne? Vždyť UMBRTKA je Pán a jeho cesty jsou nevyzpytatelné. Byť obestoupené tuhou dřinou na slunci a jeho krutých paprscích.

 

Slunce má jen jedno varle
Upocené, chlupaté a horké
Slunce nám závidí
Slunce je Hitler


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 9.11.12 10:31

Album mě nějak nechytlo. Nějaký čas po vydání jsem ho přehrával, ale pak se ztratilo stejně přirozeně, jako jej nahradily další nové nahrávky. Líbila se mi jeho přímočarost, ale zase jsem postrádal netradiční přístupy, kterými v minulosti Vintersorg nešetřili (The Focusing Blur za všechny). Takovéhle desky by mohli vydávat rok co rok, ale k čemu... 55 %

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 1.11.12 16:39odpovědět

Svým způsobem revoluční album, které docení další generace....jako paralela k této podobě UMBRTKY mi připadá NECROCOCK a jeho projekty. Album magické, dekadentní, hitové, šedivě pracovní...:-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky