|
|
||||||||||
Jsou mezníky, které když překročíte, dostanete se do stagnace, ze které mnoho cest nevede. Buď se začnete ohlížet zpátky, nebo to zkusíte jinak, změníte styl a zadkem se zkusíte posadit na jinou židli než doposud. A ono to buď vyjde, nebo ne. Amorphis stagnují už od roku 2006, kdy se jim s albem Eclipse vlila do žil čerstvá krev, slyšící na jméno Tomi Joutsen. Excelentní zpěvák s jedním z nejlepších metalových hlasů současnosti, co utáhne na hlasivkách a charismatu i průměrně napsanou skladbu a dá jí svou přidanou hodnotu. A je to už sedmý rok, co si na to kluci ze severu zvykli, a tak nějak s tím počítají. Poslech všech pěti desek z těchto let, včetně novinky, je opravdu poučný a vzorový. Já tady totiž nechci potopit stagnaci tlupy, která vydala další desku, co se nijak výrazně neliší. Ba právě naopak a vysvětlení bude zcela prosté.
Circle je v první řadě opravdu (a opět) hitová deska. Amorphis dokázali psát hitovky už v dobách Tales from the Thousand Lakes a jejich rukopis je stále jasnou poznávací značkou. Lönnrotemova Kalevala se jim pak stala nekonečnou inspirací, aby svůj výraz okořenili tancovačkami a melodiemi ze severu. Tak vznikla třeba nepřekonatelná Elegy, jako jeden z dalších mezníků jejich tvorby. A já tyhle věci v současné tvorbě slyším stále. Circle čerpá z toho všeho, z čeho čerpali Amorphis vždy a jeho síla je v perfektním skloubení melodií, příjemné dravosti a rozmanitosti. On totiž jediný současný zápor této bandy je v tom, že sypou rok co rok z rukávu podobně znějící desky. To je prostý fakt, který sráží hodnocení jejich tvorby už v základu o notný kus dolů. A nepopírám, že by mi to nevadilo. Druhým dechem ale dodávám, že takhle vybroušenou metalovou desku jsem už hodně dlouhou dobu neslyšel. Ta hudba mi dává naprosto všechno, co od Amorphis očekávám a to vůbec není málo. Je k zamyšlení, zda je to správně nebo špatně.
Upřímně řečeno, Amorphis jsou banda, která by už léta mohla sázet na jistotu a vydávat průměrné desky s garancí prodeje a úspěšně velkého procenta krmné dávky pro fanoušky. Já z jejich tvorby ale cítím upřímné nadšení místo vykalkulovaného produktu velké stálice, co už nechce nic dokázat. A Circle je přesnou ukázkou toho, že kluci umí přicházet stále s něčím, co za to stojí.
Co mohu tedy pochválit? Rozhodně nápady a rozmanitost. A také to, že snad nikdy v posledních letech nezněli lépe. Zvuk je masivní, obklopující a příjemný. Baví mě jejich folklórní roubování, píšťaly a saxofon. Není toho přespříliš ale tak akorát. A melodický základ prostě jede s tím, že je úžasné zaposlouchat se do kudrlinek vyhrávek, co stále přicházejí s dalšími a dalšími motivy. Amorphis jsou příkladem vyspělé party muzikantů, kteří dospěli do maximální skladatelské zralosti a umí napsat perfektně kompaktní skladby. Tomi Joutsen tomu pak dává všechno, co to potřebuje. Jeho hlas je přesně tak ostrý a na hraně, jak je potřeba a přitom se nebojí přitlačit pořádně na pilu.
Circle je dospělá deska, ovšem stejně jako ty předchozí. Není death metalová, ačkoli má své nutkání (Nightbird´s Song), je hitová a folklórní (Narrowpath) a sází na velké a přesně mířené refrény (Into The Abyss).
Zbývá konstatovat, že v současné šedi průměru a čekání na nevšední věci, je tahle „Amorphis jistota“ přesně tím, co mi dokonale sedlo. A netajím se tím, že desku poslouchám stále dokola i několikrát za den.
Kluci prostě vydali další desku, která nijak výrazně nevybočuje a zdá se, že ani není důvod kam. Léty vypilovaný styl už není čím vylepšovat, návrat zpět se mi zdá nesmyslný a zkoušet se pohnout jinam? A kam vlastně? A bylo by to přínosem? Za sebe mohu říci, že jejich forma je úžasná a potenciál stále velký, takže zkusit do sebe naroubovat něco jiného by nebylo na škodu. Můžete i nemusíte souhlasit, tohle stádium skupiny je totiž vždycky ošemetné a komplikované.
A nakonec ono prosté vysvětlení? Circle je dílem, za které by se nemusel stydět absolutně nikdo a že na něm vlastně není nic moc nového? S přihlédnutím ke kvalitě tohoto díla se bohatě spokojím s další variací severského melodického metalu, vypilovaného v každém detailu. A to je i tentokrát bohatá porce. A stejně tak je mi jasné, že takhle nemusí ladit zdaleka každému.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Hellhammer / 5.1.14 10:51odpovědět
Tahle deska je naopak proti předchozím dvěma opravdu dobrá.Je tvrdší,víc naráží na folk,více growlu,prostě to,co dělalo kdysi z Amorphis tak dobru a originální kapelu,je tady dostatečně přítomno. Skyfroger a hlavně Beginning of Times už byly příliš jemné,kýčovité a někdy až takové nasládle slizké..Circle je návrat k tomu co umí kapela nejlépe,bez patosu a zároveň bez zbytečného retra.Podle mě se to moc povedlo. Top songy:Shades Of Grey,Mission,Nightbird Song,A New Day.. Výborná deska 8,5/10
1Pupik1989 / 5.10.13 15:36odpovědět
Mě se toto album absolutně líbí. Je to přesně moje krevní skupina a stejně jako předchozí album "The Beginning Of Times" se mi poslouchá luxusně. Hlavně na delší cesty v autě mě donutí nespat, protože i po opakovaném puštění celého alba hltám každý tón a každé písmenko. Víc už od alba snad ani nečekám. Jednoznačně hodnotím 100%.
-krusty- / 23.5.13 20:51odpovědět
Album je to fajn....ale už pohříchu stejně fajn jako poslední 4 záseky. Joutsen je bůh, kapela šlape neuvěřitelně....jenom by to chtělo více odvahy do budoucna, protože další "stejně fajn" album už jim nesežeru. A už tohle žmoulám a žmoulám a ne a ne jej polknout....:)
Victimer / 23.5.13 17:27odpovědět
Tahle kapela pro mě umřela někde na Am Universum, možná o album dál. Dnešní produkce, i když bych rád jinak, jde úplně mimo mě. Zlatá Tuonela a Elegy...
Jirka D. / 23.5.13 6:31odpovědět
Pro tuhle kapelu a desku už se nějak nedokážu nadchnout. Dva tři poslechy a "delete".
Venca / 4.6.14 21:27odpovědět
Není divu... Fošna je to ovšem ýtečná!
Label:Nuclear Blast
Vydáno:Duben 2013
Žánr:Modern Rock/Melodic Metal
Jan Rechberger - Drums, Keyboards
Esa Holopainen - Guitars (lead)
Tomi Koivusaari - Guitars (rhythm)
Santeri Kallio - Keyboards
Niclas Etelävuori - Bass
Tomi Joutsen - Vocals
1. Shades of Gray
2. Mission
3. The Wanderer
4. Narrow Path
5. Hopeless Days
6. Nightbird's Song
7. Into the Abyss
8. Enchanted by the Moon
9. A New Day
Amorphis
Queen of Time
Amorphis
Tales From The Thousand Lakes
Lowercase Noises
This Is For Our Sins
Nightmarer
Monolith of Corrosion (EP)
Casket
Upright Decay
Ni
Pantophobie
Social Party
Social Party
Face The Day
Stuck in the Present
Follow The White Rabbit
Endorphinia
Funeral Tears
Beyond the Horizon
Savages
Adore Life
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.