Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
At the Altar of the Horned God - Elements (EP)

At the Altar of the Horned GodElements (EP)

Victimer6.2.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Čtyři živly komponované v závětří rohatého oltáře páně Heolstora.

Čtyři hlavní přírodní a filosofické elementy, tedy oheň, vodu, zemi a vzduch zhudebnilo více interpretů a ke stejné tématice se dostal i španělský umělec Heolstor. Osamocený rituální voják, kterého potkáváme už potřetí, což není špatné skóre, neboť více nahrávek projekt At The Altar Of The Horned God ani nenabízí. Debutová deska Through Doors of Moonlight udělala dobrou službu spojení black metalu s ritual ambientem, kdy neokoukaný nový interpret ukázal chuť to pojmout trochu jinak. To zpracování je dodnes magické. Pak přišlo druhé album Heart of Silence, které symbolizuje výrazný stylový posun projektu a nejen záběr v rytmu black a ritual. K dohledání je daleko více vlivů a vrstev. Opět zaúřadovala odvaha a šestý smysl autora otevírajícího další brány a možnosti, kam se posunout. Druhé album není tak černomagické, je na něm více vyvětráno, a to mě hodně oslovilo.

 


Třetí a aktuální nahrávkou je EP Elements. Pokud druhé album dost razantně potlačilo black metal a hledalo nové výzvy, EPko je žánrově zcela mimo metalovou muziku. Můžeme tu najít agresivnější vokály, ale jinak je nová čtyřpísňová kolekce pojata jako darkwave / post punk / ritual music pro temnější podvečery nad sklenkou, nebo zkrátka odpočinkovější režim. Jestliže jsem v průběhu dvou velkých desek chápal ten posun jako dosti rychlý, i zde se dá říct, že Heolstor neotálí a sune svou káru s oltářem kupředu mílovými kroky. EP potěší víc gotiky než metalisty.


Tím, jak je materiál klidnější a melodičtější, se ovšem odhalují jisté limity. Jak vokální (ano, čistý zpěv převažuje), tak hudební. Někdy to není úplně vyladěné a zatahá to za uši. Na Heart of Silence se to ještě neprojevilo, ale tím, že je EPko ryze klidová temnota, je projekt najednou nahý až moc. Nevadí mi, kudy se ubírá, ty proměny jsou v rámci zachování temnoty logické a zkusit se má všechno, ale nové dílko zní docela kostrbatě. Heolstor ještě tuhle polohu nemá úplně v krvi a bude to chtít v budoucnu vycentrovat. Na pomezí maršující tmy, post punkové rebelie a syntetické zaklínačky to holt občas skřípe.

 


Nejde o nic složitého. Projekt si zachoval svou obřadnost, jen na ni pohlíží z nového místa. Agresivita a síla jsou potlačeny, ven je vytažena melodika a atmosféričnost. Tam, kde byly tyhle elementy na druhém albu v až vzácné rovnováze, nacpal tentokrát Heolstor tuhle rovnováhu mezi ceremonii a temnou auru blízko gotiky. Bez ostrých kytar a zatuchlých hlasů z nitra země. Pěkně přehledně. Taková Terra může připomenout starší Tiamat z období Skeleton Skeletron, jen je to pořád více rituál a zaříkávaní, jak gotický bigbít pro melancholi(č)ky. Tahle věc je každopádně největší odvaz minialba.


Rád si poslechnu i tuhle variantu temné Heolstorovy duše, ale bohužel to pro mě není dostatečně výrazná, nebo emocionálně zásadní náplň večera. Čtyři skladby zazní, chvíli potěší, ale taky spustí pár rozpaků na téma falešnost a příliš málo magie a schopnosti ji objevit. Jestli jsem zklamaný? To asi přímo ne, pořád je to jenom EP, ale taky mě ze všech tří nahrávek ta nová baví nejméně.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky