Článek: Ozvěny roku 2021

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Ozvěny roku 2021 - Top 10

Sarapis16.1.2022

Hudební komunita žila v uplynulém roce podruhé za sebou převážně reprodukčním životem. Jakkoli to zní lascivně, sranda to nebyla. Kde jsou časy, kdy se na akcích prskalo na dvacetiminutová zpoždění. Nikoho již nepřekvapí, skončí-li koncert tím čím začal, čili plakátem. Mnohé kroky pak vedou aspoň k domácím reprobednám, v nichž to v loňském roce naštěstí opět směle vřelo. Jestli se dalo na něco spolehnout, byla to kromě permanentního nihilismu v médiích hlavně rozmanitost, která je hudebním scénám po světě nadále vlastní. Ve světle všeho špatného je tak velkým vítězstvím, že rok 2021 přinesl nahrávky, které mají předpoklad provázet nás po mnoho dalších let. Ani Baba Vanga prý neví, které to jsou, ale rozhodnout o tom může každý s našedlou kaší mezi ušima. My jenom doufáme, že rok 2022 bude na hudební scéně neméně plodný a že se naskytne spousta příležitostí postěžovat si se škopkem v ruce na skluzy akcí v řádu minut, ne roků. Níže Top 10, podrobná bilance bude následovat.

1. Thy Catafalque - Vadak // ochutnávka

Spojení a střídání různých protikladů a nálad má na Vadak opět drtivou sílu. Samozřejmě nejlepší na tom je, že veškeré to cestování z bláta do louže a zpět funguje a drží partu pohromadě. Po tvrdé a barvité lekci Móló s klidem přichází závan městského odéru Neolunar v podobě noční projížďky A kupolaváros titka. Po ní zase končím na balíku slámy Kiscsikó (Irénke dala), počítám ovce pod krvavým západem slunce a nikomu to nepřijde vůbec divné. (Více v Sarapisově recenzi.)

2. Inferno - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) // ochutnávka

Inferno - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)

Svébytný zvuk je ukázkou psychedelického tripování, čistoty, špíny a nejednoznačnosti v jednom. Není nic slyšet a přitom vše zároveň krásně souzní. Kdo si dá tu práci, může zaznamenat jednotlivé stopy, nebo si všechny naráz pustit do mozku a čekat, až kam ho odstřelí. (Více v trojrecenzi Garmfrosta, Bhuta a Victimera.)

3. Moonspell - Hermitage // ochutnávka

Moonspell - Hermitage

Hermitage zdařile řeže do masa a kapelmajstr ví přesně kdy si má nasadit masku hladového vlka cítícího krev. Šálivé kouzlo však lépe vyniká v uvolněných pasážích. Jsme svědky kolosálních melodií, ať už v podobě všudypřítomného komparzu vymakaných staveb tónů, nebo nádherných sól, která jsou čistá a tak nevinná. Což je protimluv, protože Moonspell jsou poskvrněni stínem hereze v jejich temné minulosti. (Více v Sorghově recenzi.)

4. Dordeduh - Har // ochutnávka

S tradičním nástrojovým vybavením rumunských horalů se pánové nebojí do své tvorby pronést elektroniku, vlivy gotického rocku, progresivní nadhled nad celým konceptem a dotkneme se klidně i pop music. Taky proč ne? Har je svobodná a pravidly nezatížená metalová očista na duši. Prosvětlená karpatská mystika, přístupnější a snadněji vstřebatelná. Prameny tryskající ze skal pro všechny, jen se napít. (Více ve Victimerově recenzi.)

5. The Ruins Of Beverast - The Thule Grimoires // ochutnávka

The Ruins Of Beverast - The Thule Grimoires

The Thule Grimoires je v podstatě ještě klidnějším, melodičtějším a doomovějším albem, než byl jeho předchůdce. Jde ve všem tom otevření ještě dál a stoupá do výšin. I když to i na něm často až nepěkně vře, celkově je to ta nejvíc krotká nahrávka za celou éru kapely. Jistému vystoupení z hlubin země pomáhá také častější užití čistého vokálu a někdy až překvapivě táhlých míst. (Více ve Victimerově recenzi.)

6. Steven Wilson - The Future Bites // ochutnávka

Studený dotyk na zátylku, jehož jsme se od Wilsona dočkali nejednou v minulosti, ale tentokrát i se suchým úšklebkem britského humoristy, který odcizení, dominanci zprostředkované reality a dezinformační prostředí reflektuje s decentní břitkostí. Jestli je album TFB něčemu výrazně vzdálené - a Personal Shopper to už na začátku naznačil -, pak je to moralizování a vyčítavé míření prstem do davu konzumentů a maniaků ze sociálních sítí. Wilson netlačí na pilu a svou dystopii servíruje s nadhledem. Bodejť, když fotí a pak postuje Bowieho kulky, že ano… (Více v Sarapisově recenzi.)

7. Nick Cave & Warren Ellis - Carnage // ochutnávka

Krveprolití na vlně minimalismu, jeho aranží a typicky upřímné zpovědi o věcech, kterým prostě věříte, nebo aspoň věřit chcete. Nick Cave popisuje album jako brutální, ale velmi krásnou nahrávku uhnízděnou v komunální katastrofě. A jak se na ní zpívá - je to jen láska s trochou deště. Ale taky - je to jen láska, co jede jako vlak valící se z hor v dešti. (Více ve Victimerově recenzi.)

8. Yoth Iria - As the Flame Withers // ochutnávka

Yoth Iria - As the Flame Withers

Do temné magie působivého black metalu kouzlí oba kytaristé nádherné heavymetalové vyhrávky a sóla, pod kterými krásně pumpuje rytmická sekce. Basa není pouze do počtu a často se sama pouští do samostatných hrátek. Kytary mají díky nim volné pole působnosti a létají v ovzduší. Klávesové party kytary spíše doprovází. Jsou často takřka neslyšitelné. Musíte dobře napnout pozornost, abyste je zaznamenali. (Více v Garmově recenzi.)

9. Taje skal - Taje skal // ochutnávka

Taje skal - Taje skal

Osm skladeb si vystačí pouze s kytarou, basou a bicími. Nic jiného nepotřebují. Zvukově jsou příjemně a organicky ošetřené - samozřejmě notně špinavě, jak se na podobný styl sluší a patří. Kdo čeká moderní black ve stylu Triumph, Genus nebo surový nářez Kult ofenzivy (byť i tento projekt se na poslední nahrávce jeví variabilní více než dost), bude zřejmě překvapený. Žádná moderna, čistý sound nebo sypanice se nekonají. Vše se plazí, omotává a postupně ovládá vaši mysl. (Více v Garmově recenzi.)

10. Iron Maiden - Senjutsu // ochutnávka

Iron Maiden - Senjutsu

Kapela se mnohdy předvádí a pouští se do „pidlikání“ ve stylu starých artových kapel, jejich melodie jsou však natolik chytlavé a postupy přímočaré, že dávají zapomenout na toto předvádění uměleckého umu a fanoušek si tak může užít rockové čarování, bez toho aniž by se musel unaveně koukat na hodinky, kdy už ono blbnutí skončí. Nad vším se klene oproti minulosti vyklidněný, avšak i nadále magický vokál pana Dickinsona. (Více v Garmově recenzi.)

Podrobnou bilanci uplynulého roku sluchem redaktorů Echoes najdete zde.

Předchozí roční bilance na Echoes

Ozvěny roku 2020 (komplet)

Ozvěny roku 2019 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2018 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2017 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)